|
V seriálu iDNES o deseti ročnících samostatných českých soutěží najdete každé úterý díl k jedné sezoně hokejové extraligy a každý čtvrtek k sezoně v 1. fotbalové lize. |
Bylo jednou jedno hokejové království a nikdo ho nemohl porazit. Tak by mohla začínat pohádka o nepřemožitelných bohatýrech ze Vsetína, kteří v poslední dekádě kralovali české extralize.
Kdyby někdo v roce 1994 prorokoval, že v následujících třech hokejových sezonách bude extraligový titul výhradně ve vlastnictví Vsetína, asi by se leckdo zasmál.
Když pak v roce 1997 přebíral kapitán Rostislav Vlach potřetí v řadě pohár pro vítěze souztěže, smál se jen málokdo. Valašsko jásalo a ostatní jen tiše klopili oči před nepřekonatelnými mistry. A ptali se: "Dají se vůbec porazit?"
Na druhé straně kluzišt postávali po třetím finále hokejisté domácích Vítkovic. V semifinále si poradili se Spartou tak lehce, že to nikdo nečekal. Na Vsetín ale ve finále neuhráli jediný zápas.
Třicet výher a jen čtyři porážky, taková byla po skončení ročníku 1996/97 bilance zelenožlutých suverénů v play-off extraligy. V roce 1997 je ve vyřazovacích bojích dokázaly přibrzdit jen Pardubice, které vyhrály třetí semifinálový duel doma v prodloužení gólem nadějného střelce Milana Hejduka. Jinak Vsetín nedovolil soupeřům uhrát jediný zápas.
Po dvou extraligových titulech odešel od mužstva trenér Horst Valášek, na jeho místo nastoupil "Kladeňák" Jan Neliba. Zpočátku měl kouč zvyklý trénovat spíš nadějné mladíky potíže najít společnou řeč s plejádou hvězd. V zimě se ale všechno vyřešilo, vítězný duch i parta ve městě zůstala.
|
Jak se měnil Vsetín |
|
Finálové sestavy |
"Ten tým vynikal neuvěřitelnou soudržností," všiml si sportovní psycholog Miroslav Vaněk. "Funguje tam jakýsi princip regionálního vlastenectví, hokejisté jsou na Vsetín hrdí a ochotní se za něj nasadit."
Sílu vsetínského kolektivu vyzdvihovali i soupeři. "Jsou tam na venkově jako jedna rodina, " říkal třeba Jaroslav Nedvěd, tehdy obránce Sparty, který prošel stovkami soubojů se vsetínskými útočníky.
Základem slavné hokejové dynastie ale nebyla jen vynikající parta. Byly to především peníze.
Manažerský triumvirát Zubík, Husička, Štefl vybudoval v malém městě finančně nejsilnější klub v republice, jehož rozpočet se mohl úspěšně poměřovat s na tomto poli tradičně dominující Spartou. Dadák, Petra, později Slovnaft. Podle štědrých sponzorů se měnil i název klubu, jehož roční výdaje se koncem devadesátých let vyšplhaly přes sto milionů korun.
"Dopita bere patnáct milionů ročně," špitalo se mezi fanoušky. Platy vsetínských hráčů patřily k nejvyšším i v evropském měřítku, v týmu se objevovali zahraniční hokejisté: slovenští útočníci Haščák a Stantien nebo Rusové Galkin s Jaškinem.
Ostatní kluby vyjma Sparty nemohly takové finanční zázemí nabídnout, nůžky mezi bohatými a chudými se rozevřely. Na druhou stranu se díky Vsetínu podařilo udržet hvězdy, které by se jinak nejspíš rozutekly do ciziny.
"Byla to jen nafouknutá bublina, obr na hliněných nohou. Podívejte se, jak nakonec dopadli," říkají dnes někteří hokejoví fandové. Ti druzí oponují, Vsetín pro ně zůstane hokejovým fenoménem novodobé éry.
Třetí titul v řadě bude navždy chloubou valašského městečka. Vždyť podobný "zlatý hattrick" se předtím povedl jen legendárním klubům LTC Praha, Kometě Brno, Kladnu a Jihlavě.
A to ještě v roce 1997 zdaleka nemělo být všechno...
 Dva olomoučtí hokejisté se v roce 1996 sešli v dresu Vsetína: zkušený obr Jiří Dopita (vlevo) zvedá z ledu tehdy mladíka Ondřeje Kratěnu. |
 KDO NÁS PORAZÍ? Potřetí v řadě slavil Vsetín titul extraligového mistra v roce 1997. A to ještě valašský tým neřekl poslední slovo. |
 Vosa vystrkuje žihadlo. Takhle slavil gól vsetínský útočník Tomáš Sršeň. |
 Klíčová postava vsetínské hokejové dynastie Jiří Dopita třímá v ruce pohár pro mistra extraligy 1997. |
