Strážce hokejového grálu spává jen pár hodin

Pardubice/Detroit - Tihle chlapíci tráví se Stanleyovým pohárem delší čas, než všichni jeho vítězové. A přitom je nikdo nezná. V televizi je uvidíte možná jen na krátký okamžik, jak v bílých rukavičkách přivážejí slavnou trofej na led těm, kteří ji získali v bitvách play off NHL. Strážci poháru jsou přitom hokeji mnohdy stejně oddaní, jako samotní hráči. "Milujeme tuhle hru a ta obrovská tradice nám nikdy nezevšední," prohlašuje Mike Bolt, který loni přiletěl s pohárem do Česka za Milanem Hejdukem a Martinem Škoulou. Letos se sem podívá znovu, možná přiveze stříbrný pohár trojici Vašíček, Svoboda, Malík z Caroliny. Spíš se ale zdá, že pojede do Pardubic za Dominikem Haškem. O triumfu jeho Detroitu se může rozhodnout už v noci na pátek, kdy se hraje páté finále play off.

Nejsou to žádní pořízci, zrovna Bolt je poměrně malého vzrůstu. Strážci Stanley Cupu u sebe překvapivě nemají ani zbraň.

"Ten pohár je tak slavný, že je prakticky nesmysl chtít ho ukrást," vysvětluje Bolt. "Jde spíš o to, aby ho někdo při oslavách a v tlačenicích nějak nepoškodil, od toho jsme tady."

Během své stodesetileté existence už přitom tenhle hokejový poklad zažil leccos. V roce 1892 ho generální guvernér Kanady Lord Stanley věnoval jako cenu pro nejlepší tým, předtím ho zakoupil za deset guinejí. Pohár se několikrát ztratil, byl nalezen na ulici, koupal se v bazénu. Jednou si z něj matka jednoho z hráčů dokonce udělala květináč.

"Dnes už je ale tak známý, že je jeho zmizení téměř nemyslitelné," říká Bolt.

V létě putují dva bodyguardi, nebo spíš "cupguardi" s pohárem po Americe i po Evropě, vozí ho od jednoho hráče k druhému, aby se s ním každý člen vítězného týmu mohl pár dní potěšit. Loni v září přivezl s Boltem do Prahy pohár Steve Ozimec, původem Chorvat, který připodobňuje svůj osud k útočníku Joe Sakikovi, jehož rodiče pocházejí rovněž z Chorvatska.

Oba hlídači působí ležérně, loni na oslavě v Pardubicích, která se konala díky Milanu Hejdukovi, jenž trofej vyhrál s Coloradem, se spíš než o pohár starali o křepčící česká děvčata. "Umí tady některá anglicky?" ptali se na party v místním klubu Patapuf. Když se na baru začal hned vedle poháru svlékat jeden z tanečníků, jen se smáli: "To je u vás v Česku normální?"

Během sezony pracují v hokejové síni slávy v Torontu, kde je uložen originál poháru - vítězům se už léta předává věrná kopie, která se tak stala pomalu slavnější než původní trofej. V létě se věrní průvodci poháru vydávají na dlouhou pouť po vítězích, loni tak například projeli Spojenými Státy, Kanadou, Českem, Finskem, Švédskem a dokonce i Švýcarskem.

"V létě se moc nevyspíme," prozrazuje Ozimec. "Ale jsme na to už zvyklí, stačí nám čtyři, pět hodin denně. Někdy nemůžeme jít spát vůbec." Tak jako při loňských oslavách v Pardubicích, které končily až k ránu. Ozimec s Boltem pak pohár museli zabalit a odletět s ním ráno do Finska za Ville Nieminenem.

Už za několik hodin se může rozhodnout o tom, že slavný pohár uvidí Pardubice znovu. Tentokrát díky Dominiku Haškovi, nejlepšímu brankáři světa, který ho ještě nikdy nezískal.