Čeští hokejisté na úvod Karjala Cupu prohráli hodně nešťastně, dlouho to totiž vypadalo, že po zisku světového zlata zahájí novou sezonu vítězstvím. "Celý zápas dřeme jako koně, a pak to můžeme všechno zahodit do koše," litoval rozladěný Štěpánek.
Co přesně se při brance na 3:2 stalo?
Vyrazil jsem střelu a jak padal puk, chtěl ho hráč přede mnou trefit ještě ve vzduchu. Jenže přitom trefil moji hlavu. Dostal jsem hokejkou přímo do mřížky. Potom kotouč někdo dorazil.
Hodně jste se rozčiloval na rozhodčí. Jak reagovali na vaše protesty?
Nijak. Říkal jsem jim to samé co vám. On jenom zakroutil hlavou... Co k tomu mám říct?
Rozhodil vás zásah do hlavy ve zbytku utkání?
Ne. Čekal jsem, že se na to budete ptát nebo že se na to bude prohra svádět, ale určitě ne. Nejsem přece sám na ledě.
Byl to tedy rozhodující moment zápasu?
Nebyl, pořád jsme vedli. Jenže potom jsme šli do tří, a i když jsme se ubránili, nakonec jsme ten gól dostali při klasické přesilovce. To pak musí s psychikou mančaftu něco udělat. Jasně, nemělo by... Mělo to zkrátka dopadnout jinak. Neměli jsme tu teď být se svěšenýma hlavama, ale užívat si s fanoušky.
Mrzí vás porážka o to víc, protože jste nepředvedli špatný výkon?
Já si zachytal slušně, to je pravda. Vedli jsme 3:1 ve třetí třetině. Určitě to mělo dopadnout jinak.
Litujete zbytečných faulů za stavu 3:2?
To je hokej, ty fauly tam jsou, byly a budou. Samozřejmě bychom je dělat neměli, ale to se stává. Spíš bychom pak z nich neměli dostávat góly.
Vyčítáte si nějaký gól?
Určitě ten čtvrtý, při něm jsem se mohl víc přitlačit k tyčce. Zbylé góly byly pro Švédy takové šťastnější.
Dá se přes porážku najít na zápase něco pozitivního?
Pozitivní je, že jsme vedli a že jsme mohli vyhrát. Jsme ale mínus tři body a nemáme úsměv od ucha k uchu. Chtěl bych ale poděkovat fanouškům, protože nás povzbuzovali až do konce.
Může vás tak smolná porážka poznamenat?
Nevím, není to příjemné, ale hokej se hraje šedesát minut a až potom se spočítají góly. To se uvidí až v dalších zápasech.
