Důvody jsou jednoduché. Pro Prospala byla vždycky na prvním místě rodina, proto se jí chce ve svých 38 letech naplno podřídit. Buď dostane práci v zámoří a ještě si prodlouží kariéru, nebo s hokejem definitivně praští.
"Chci plnit roli taťky a manžela. Moc se na to těším," říká hokejista, který stále marně čeká na nabídku. Navzdory tomu, že je to vyhlášený pracant, který nikdy nic neošidí. Navzdory tomu, že na ledě pokaždé nechá srdce a dokáže tím strhnout i spoluhráče. A také navzdory faktu, že byl v uplynulé sezoně nejproduktivnějším hráčem Columbusu.
"Ale touha všem ukázat ve mně pořád je," hlásí odhodlaně.
Možná se dočká, údajně o něj stojí New York Rangers, jimž se nepovedl vstup do sezony a navíc mají zraněné dvě opory - útočníky Ricka Nashe a Ryana Callahana.
"Rangers? Je to fáma. S klubem jsem sice v kontaktu, ale taková komunikace probíhá v NHL denodenně. Dokud to nebude na papíře, nemá cenu nic řešit. Žádnou nabídku jsem zkrátka nedostal." |
Jak to vaším příchodem do Rangers vypadá?
Jsou to jenom spekulace. Dokud nebudu mít něco na papíře, tak se tím nemá cenu zabývat. Je to fáma. Vím, že vyšel článek v deníku New York Post, že by mě měli podepsat, ale to je celé. Nikde už nebylo dodané, že se tak opravdu stalo. Bohužel, sám bych rád oznámil, že nějakou smlouvu mám, ale prostě to tak není.
Ani se vám z klubu neozvali?
Taková komunikace v NHL probíhá denodenně. Tam jde o to dostat se do situace, kdy ta smlouva opravdu přijde. Kdy se třeba zraní hráč nebo to někomu nejde a mančaft nešlape... Tam je spousta různých faktorů, které se musí sejít dohromady, abych tu smlouvu dostal.
Ale v New Yorku zrovna podobné okolnosti nastávají, ne? Zraněný je Rick Nash s Ryanem Callahanem a týmu nevyšel vstup do sezony, takže tam určitá šance je, nemyslíte?
Samozřejmě, ta šance je vždycky. Druhá věc ale je, že na to vždycky potřebuješ dvě strany. Já bych dneska vzal spoustu nabídek, ale zatím jsem žádnou nedostal. Taková je bohužel realita, ve které musím žít.
V pátek odlétáte do Ameriky (rozhovor vznikl ve čtvrtek odpoledne), jste v očekávání, že by něco přece jenom mohlo klapnout?
Já mám ta očekávání od 5. července, kdy se v NHL otevřel trh s volnými hráči, a pořád nic.
Chystáte se do New Yorku, abyste se připomněl?
To určitě ne, já se chystám do Tampy za dětma a za manželkou. Těším se na sluníčko a na to, až se zase uvidíme.
Máte nějak naplánovaný svůj program?
Ten je daný tím, že jsem otec a manžel a od toho se všechno odvíjí. Momentálně nejsem žádný hokejista - nemám smlouvu a nehraju zápasy. Takže budu plnit roli taťky a manžela a už se na to moc těším. Už v neděli má Vašík dva hokejové zápasy, to je pro mě i celou moji rodinu svátek, když můžeme jít podpořit naše děti v tom, co chtějí dělat.
Přemýšlíte, že byste tohle mohl dělat v uvozovkách na plný úvazek?
Jasně, člověk může přemýšlet o spoustě věcí. I tohle může nastat. Vyzkoušel jsem si to před třemi lety, kdy jsem promeškal 50 zápasů kvůli operaci kolene. A moc a moc mě to bavilo. Jednou se to dostane do takové fáze, že všechny góly, vítězství a přihrávky ti nenahradí to, co máš doma. Protože rodina a děti, to je smysl života. Ať máš práci, jakou chceš. Já měl práci, která byla to nejkrásnější, co mě kromě rodiny mohlo potkat.
Dá se říct, že uvnitř, v koutku duše ve vás pořád je ta touha vrátit se a ještě si zahrát NHL?
Ta touha ve mně samozřejmě bobtná. Kdyby ve mně nebyla, tak bych doteď netrénoval dvakrát denně na ledě jak voříšek. Ráno s áčkem, odpoledne s juniorama. Už nejsem nejmladší, bolelo to, nebyla to legrace, ale podstoupil jsem to.
Měl jste spoustu nabídek z Evropy: máte to tak, že chcete hrát NHL jenom proto, že je to NHL, nebo je to kvůli rodině, že chcete být v Americe?
Jelikož jsem hokejista, tak na první místo - kromě rodiny - patří i sportovní úspěch. NHL je nejlepší soutěž na světě. A od toho se odvíjí i rodinný život. Moje děti, tedy pardon, naše děti - moje a mé ženy - vyrůstaly ve Státech, začaly tam chodit do školy a tak dále. A my bychom byli hrozně rádi, kdyby v tomhle trendu pokračovaly.
Proč?
Protože co si budeme namlouvat, v Americe jsou možnosti úplně někde jinde. Takovou šanci bychom jim měli nabídnout.
"Touha dokázat, že na NHL mám, ve mně bobtná. Ale v Americe jsem i kvůli rodině. Co si budeme namlouvat, tam jsou možnosti úplně někde jinde. Takovou šanci bychom měli s manželkou nabídnout svým dětem." |
Plánujete tedy, že zůstanete v Americe natrvalo?
My to budeme praktikovat jako doteď. To znamená, že v létě budeme v Čechách na Hluboké a v okolí Českých Budějovic. A v zimě zase v Tampě nebo tam, kam nás zavedou naše kroky.
To je úplně ideální, být pořád v teple.
Já jsem měl v životě obrovské štěstí. Dá se říct, že jsem mu šel naproti, stálo to spoustu sil a odříkání a vzalo mi to spoustu věcí, které jsem promeškal. Ale hokej mi na oplátku nabídl spoustu možností a tohle je jedna z nich. Že si se ženou můžeme vybrat, kde budeme žít. Na světě je spousta lidí, kteří po tomhle prahnou, aby si mohli vybrat, co budou dělat a jak budou žít.
Jak dlouho v sobě budete mít ve svém věku vůli dřít, tvrdě trénovat a čekat na nabídku?
Jo, tak to je otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Dneska to v sobě ještě mám, tu šťávu, ten chtíč, to nadšení, tu vášeň pro ten sport. Tu touhu a motivaci dokázat lidem, že pořád máš na NHL, že jsem pořád lepší než někdo jiný. Ale nedokážu říct, jak dlouho to tam ještě zůstane. To nejde naplánovat.
Takže se dá říct, že tuhle sezonu počkáte, jak se to vyvrbí a pak se rozhodnete, co dál?
Samozřejmě. Já jsem ve fázi, kdy jdu den ode dne.
