Dosud byl největší pýchou české osmnáctky bronz, naposledy přišel v roce 2006. Od té doby hokejoví mladíci tápali: pravidelně končili kolem sedmého místa a jednou dokonce sestoupili z elitní skupiny.
Teď je osmnáctka stříbrná. Co to pro vás znamená?
My jsme si dali cíl, že poslední zápas na turnaji budeme chtít vyhrát, ale když jsme to říkali, tak jsme mysleli spíš na bronzovou medaili. Je jasné, že když prohrajete finále, tak tam chvilka toho zklamání je, ale kluci se rychle dali dohromady, udělali klubko a oslavně pokřikovali. Každý, kdo se na to rozumně podívá, uzná, že zisk stříbra je obrovský úspěch.
Proč z velkolepé jízdy nakonec nebylo zlato?
Potvrdilo se to, co jsme očekávali. Sice jsme se připravovali na to, že Američané budou mít raketový start do utkání, ale bohužel jsme hned v prvním střídání udělali obrovskou chybu na útočné modré čáře. A když se Američanům podaří takový vstup do utkání, je těžké se vrátit zpátky, zvlášť ve finále mistrovství světa. Každopádně vyhrál nejlepší tým na turnaji, o tom není pochyb. Kluci tam ale nechali všechno, jsem na ně pyšný. Myslím si, že si to stříbro zaslouží.
Daly se Spojené státy porazit?
Jak už jsem říkal dřív, Američané mají vybudované mužstvo, které hraje naslepo a má neuvěřitelný tlak do brány. A na finále byli připravení. Zatím se s nimi rovnat nemůžeme.
Pokud odhlédneme od druhého místa, jak jste byl spokojený s předvedenou hrou?
Hráči ne vždycky plnili taktický plán, ale držet se ho po celý zápas je pro tuto věkovou kategorii složitější. Jsou tam sice hráči, kteří už nastupují v seniorských týmech, ale taky hráči z dorostenecké extraligy, kde nejsou tolik svázaní taktikou. Navíc se hrálo mistrovství světa, které hodně sledují i média, takže už tam byl i nějaký tlak. Vyzdvihnul bych ale to, že hráči se taktiku snažili dodržovat. S průběhem turnaje jim to šlo stále lépe.
Co byste dále vyzdvihnul?
Ochotu útočné laděných hráčů pracovat pro tým i v té defenzivní činnosti. A taky kondiční připravenost, což je velká zásluha klubových trenérů. Hráči díky nim vydrželi hrát ve vysokém tempu po celý turnaj.
A co negativa?
Když nám teď na krku visí stříbrné medaile, tak se ty negativa hledají těžko. Každý kolem hokeje by si to měl užívat. Kluci si teď zaslouží, aby se o nich mluvilo pozitivně.
Po Memoriálu Ivana Hlinky, kde Češi skončili třetí, jste třeba upozorňoval na nedostatky ve střelbě. Zlepšila se?
To už jsou individuální věci. Než každý hráč odjede z turnaje, dostane od nás nějaké individuální zhodnocení. Na těchhle dovednostech, jako je třeba střelba, se pak pracuje v klubech. A já tam vidím obrovské zlepšení. To stříbro, které jsme získali, je vlastně odměnou pro všechny, kteří na tom posunu pracují.
Dá už se mluvit o celkovém posunu českého hokeje?
Je tam vidět. A netýká se jenom osmnáctky, ale i dvacítky a dalších kategorií. Tahle sezona byla z pohledu českého juniorského hokeje povedená, objevovaly se vyrovnané výsledky. Věřím, že doba, kdy jsme se strachem sledovali, jak skóre narůstá, je pryč. Nesmíme se ale spokojit s tím, že teď máme na krku medaili. Jde o to dál jít nastoleným směrem. Nesmí to být jen ojedinělý úspěch.
Koho ze stříbrného týmu byste nejvíc vyzdvihnul?
Nebudu nikoho zmiňovat. Samozřejmě tu byli kluci, kteří se prosazovali, ale důležití jsou i ti, kteří odvedli spoustu černé práce na ledě a byli důležití v kabině.
Nejde opomenout přínos Karabáčka, Patrňáka a Vrány, tedy hráčů, kteří nastupují v zahraničí. Myslíte, že by dosáhli podobného rozvoje i v Česku?
Jsem o tom přesvědčený. Není to tak, že když Vrána a Pastrňák hrají ve Švédsku, musí být nejlepší. V našich klubech už se dělá velmi dobrá práce. Vidíme to na klucích, kteří hrají v Česku a na mistrovství světa taky uspěli.
Rostou nám hráči pro reprezentační „áčko“?
Určitě. Podle mě v tomhle týmu jsou hráči, kteří v budoucnu nastoupí za seniorskou reprezentaci. Bude ale záležet i na tom, jak si ten úspěch přeberou. Všechno je to o poctivé práci. Doufám, že kluci, kteří tady hráli, tomu věří. Tenhle turnaj by je měl nakopnout k další tvrdé práci.
Jak se díváte na pravidlo, které juniorům zaručuje místo v extralize?
Podle mě je to dobrá věc, lidé z klubů teď musí nad mladými hráči více přemýšlet. Věřím, že v každém týmu je nějaký hráč, který si tu šanci zaslouží. Samozřejmě tam ale musí být zpětná vazba. Žádný mladý hráč se nesmí spokojit s tím, že je někam dosazený jen na základě nějakého pravidla.
Zpátky k mistrovství světa. Byl jste spokojený s organizací turnaje?
Všechno tady klapalo. I když jsme do Finska přijeli v roli outsiderů a měli nejvzdálenější kabinu, s průběhem turnaje jsme tady cítili obrovskou podporu ze strany organizátorů a dobrovolníků.
Budete u reprezentační osmnáctky pokračovat?
Tohle se rozhodne příští týden, kdy je v plánu schůzka na půdě svazu. Samozřejmě bych v nějaké roli rád pokračoval.
