Už během sezony několikrát naznačil, že s hokejem skončí. Titulem si navíc splnil dětský sen. Na odpověď si ovšem všichni musejí počkat. A možná až do srpna, kdy začne příprava na ledě.
"Nad tím, co bude, nehodlám přemýšlet," poznamenal Petr Čajánek těsně po vítězném finále s Kometou Brno. "Nějaké myšlenky jsem měl, jenže úspěch je opojný. S rozhodnutím nemám kam spěchat."
Jeho slova dávají fandům malou naději, že by mohl změnit názor. Klub se ovšem připravuje na variantu, že trojnásobný mistr světa aktivní kariéru opravdu uzavře. "Máme dohodu, že mužstvo poskládáme bez něj," poznamenal jednatel PSG Zlín Patrik Kamas. "Jestli se kdykoliv rozhodne pokračovat, tak se na sto procent domluvíme."
Pokud Čajánek opravdu skončí, výrazně to poznamená kádr. Vždyť právě 38letý kapitán toužící po domácím titulu byl tím nejdůležitějším faktorem, který dovedl Zlín až na vrchol.
Ovšem změn se chystá víc. Prakticky jistý je odchod pravého křídla Antonína Honejska, který má nakročeno do Finska. "Na pár měsíců to byl asi můj poslední zápas ve Zlíně," přiznal po vítězném finále Honejsek, jenž nastupoval v elitní formaci s Čajánkem. "Když to dopadne, jak bychom chtěli, měl bych po sezoně odejít do zahraničí," dodal bez dalších podrobností.
Následovat by jej mohl také další mladík Petr Zámorský, kterého reprezentační trenér Vladimír Růžička povolal do přípravy před mistrovstvím světa. I když má ve Zlíně platnou smlouvu, nechybí v ní výstupní klauzule. A už během sezony se ozvali zájemci rovněž ze Skandinávie. "Možná nastal čas zkusit to jinde," řekl během oslav Zámorský.
Zlínský bek Petr Zámorský možná mistrovský kádr opustí.
Několika hráčům končí smlouvy, ale vedení nechce o jejich budoucnosti prozradit nic dříve než po osobním setkání. Pokud jde o příchody, veřejným tajemstvím je návrat obránce Tomáše Žižky z Brna. Podle informací MF DNES se chystá ještě jeden comeback. Zlínský dres by měl znovu obléci Roman Vlach, jenž letos působil v Karlových Varech. "Jména posil můžeme zveřejňovat až v květnu," odmítl Kamas cokoliv potvrdit či vyvrátit.
Samotní hráči si zatím vychutnávají úspěch a řada z nich stále slaví. V plánu jsou i akce pro fanoušky, podrobnosti klub zveřejní zřejmě v pondělí. Každopádně ve čtvrtek by mistrovský tým měl jít v čele prvomájového průvodu městem. Zatímco hokejisté se baví, pro vedení naopak začíná nová "bitva". Zkusí senzační úspěch využít ekonomicky.
Prvním signálem je bonus od generálního sponzora PSG, který vyplatí prémii šest milionů korun a zůstává titulárním sponzorem i pro příští sezonu. "Věřím, že titul znamená spokojenost stávajících partnerů, kteří zůstanou věrní a třeba zváží navýšení podpory," přeje si Kamas. "S pomocí majitelů, partnerů a dalších by měla být příští sezona zajištěna, aby se všichni mohli starat jenom o hokej."
Klub bude jednat také o dalších možnostech spolupráce s městem, které je jeho majoritním vlastníkem. "Spolupráce je špičková. Věřím, že nás radnice za úspěch ocení, abychom mohli klub dál rozvíjet," řekl Kamas.
Poradil bych mu, ať skončí, říká Čajánkův otecNa sobě měl bleděmodré triko St. Louis Blues, za které jeho syn odehrál čtyři sezony v zámořské NHL, a na dojaté tváři mu hrál spokojený úsměv. U splnění životní tužby kapitána zlínských hokejistů Petra Čajánka jeho otec Josef zkrátka chybět nemohl. Triumf svého potomka si vychutnával se svojí manželkou Hanou mezi kamarády v restauraci přímo na zimním stadionu. "Jsem na něho pyšný, užívám si to, ale ještě jsem to nevstřebal," povídal těsně před páteční půlnocí Josef Čajánek. Mnohokrát vyřčený sen svého syna o extraligovém titulu v rodném městě žili jeho rodiče spolu s ním. "Vrátil se z Ruska. Tady to chtěl dohrát, tady chtěl zvítězit," potvrzuje Čajánek senior. "Loni se to nepodařilo o fous, kdyby dal Očko do prázdné... Petr pak byl hodně zklamaný. I když on je zklamaný úplně po každé porážce." Se synem má výborný vztah, sám ale přiznává, že je jeho častým kritikem. "Viděl jsem ho hrát lepší hokej než letos ve finále. V Petrohradu, za reprezentaci na mistrovství světa," připomíná tři světová zlata.  Že to jeho syn dotáhne tak daleko, začal tušit chvíli poté, co vyměnil kačenky za kanady a zamrzlý rybník za kluziště na zimním stadionu. "Bylo to ve třetí třídě, měl devět. První zápas hrál proti Jihlavě, Zlín zvítězil 2:0 a Petr nahrál na obě branky. Brzo začal přehrávat o dva roky starší kluky," vzpomíná Čajánek starší. Sám hokej závodně nikdy nehrál, leda na rybníku s kamarády. "Ale šel mi," ujišťuje. Zarputilou povahu má prý po jeho otci. "Ten byl také tak cílevědomý." Bezprostředně po finálovém zápase si dali spolu jednu pivo, kdy se setkají znovu, však netuší. "Počítám, že se staví nejdříve v úterý." Na přetřes možná přijde také tolikrát omílané téma, zda si vůdce zlínských hokejových šampionů ještě protáhne kariéru. "Říkal, že skončí. Ale myslím, že by mohl ještě hrát," míní Josef Čajánek. Pak ale bere fanouškům naději: "Poradil bych mu, aby skončil. Těch nervů mám dost. Do toho vysoký tlak. To byste nevěřili, co to s vámi dělá, když vám hraje kluk." Pokračovatelem hokejového rodu Čajánků by mohl být jeho vnuk Marek. "Dali ho na lyžování, ale on jim řekl, že bude hokejista." |
