V duelu jste měl spoustu skvělých zákroků. Nastartoval vás některý?
Hm, to je těžké říct. A hlavně je to jedno. Snažím se koncentrovat celých šedesát minut a dělat stejné zákroky.
Soupeř začal lépe, rychle vedl. Loudily se do hlavy pochybnosti?
Takhle jsme to nechtěli. Ale jestli jsem byl já klidný nebo neklidný... Všichni už vědí, jaký jsem. Utkání prožívám, mám takový styl. Ptáte se furt stejně. Můžu se jen modlit, aby rozhodčí pískali dobře - dneska mi párkrát pomohli.
Ale nervy to nakonec byly pořádné, co?
Jako prase. To zase budou šedé vlasy… Musíme hrát 60 minut, ne 58. To nejde, dávat si takhle puky na modré. To je neakceptovatelné.
Třetí gól Američanů byl pro ně docela šťastný, ne?
To není smůla. Tlačí šedesát minut, pak vám tam spadne taková haluzka. Musíme být koncentrování celých šedesát minut.
Dopadlo to dobře. Hrajete o medaile.
Super. To je super! Já jsem rád, že jsme vyhráli. A jsem hodně unavený
Musíte se však strachovat o Vladimíra Sobotku, který nedohrál, že?
Ten zákrok Abdelkadera byla hrozná prasárna. Já nevím, čemu se divili. Bylo to jasných pět minut a do konce zápasu. I kdyby měli postoupit, tak si ten frajer už za takovou prasečinu nemůže na šampionátu zahrát. To byla normální poprava.
Ale zároveň to tým nakoplo. Rozhodly právě dva české góly dlouhé v přesilovce za Abdelkaderův faul?
Přesně tak, to byl rozhodující moment zápasu. Růža nám vytýkal, že v přesilovce chodíme málo do brány - a najednou to vidíte. Thomas udělal dvakrát rozklek, dvakrát mu to vypadlo a my doráželi do prázdné. Takhle se hraje.
