NEPOVEDENÝ DEBUT. Už od začátku zámořské kariéry bylo jasné, že karlovarský rodák Vokoun není žádný megatalent. Juniorského reprezentanta z Kladna si v roce 1994 vybral Montreal na draftu NHL až jako 226. hráče. A při premiéře v únoru 1997 dostal za třetinu 4 góly od Philadelphie a potupně odešel na střídačku. „V životě jsem nikdy nic nedostal zadarmo, přesto jsem to nějak zvládl. Na to jsem hrdý,“ řekl Vokoun.
REKORDY. Vokoun totiž nakonec ve slavné soutěži prorazil a získal si respekt. I když o místo jedničky v Nashville Predators bojoval vlastně až do roku 2002. Mezitím se potloukal mezi prvním týmem a farmou. Chtěl boj vzdát, šidil tréninky a přibral. Svazovaly ho rituály, trápily chyby. Ale nakonec strávil u Predators osm sezon a stal se klubovým rekordmanem v počtu výher a zákroků.
700. Celkově v zámořské soutěži odchytal přesně 700 zápasů v základní části, pouze legendární Dominik Hašek má o 35 startů víc. Tři stovky Vokounových utkání bylo vítězných. Jenže po Nashvillu působil na Floridě, což byl další průměrný tým. Proto má v play-off pouze 22 startů. „Mrzí mě, že jsem nezískal Stanley Cup,“ uvedl český brankář.
WASHINGTONSKÉ ZKLAMÁNÍ. Předposlední štací Tomáše Vokouna v NHL byl Washington, kde vytvořil v sezoně 2011/2012 českou dvojici s Michalem Neuvirthem. Vokounovi skončila na Floridě smlouva a měl být na trhu volných hráčů žhavým zbožím, ale musel kývnout Capitals na výrazně horší platové podmínky. „Bylo to zklamání,“ přiznal. Navíc ani v americké metropoli se vytoužené trofeji nepřiblížil.
Z DVOJKY HVĚZDOU. Až v Pittsburghu konečně našel klub, kde by Stanley Cup mohl získat. Přijal roli kvalitní dvojky za Fluerym a v play-off zkušený Vokoun dokonce v prvních šesti ze sedmi duelů slavil výhru. Posunul Penguins do konferenčního finále, kde se však radoval Boston s Jaromírem Jágrem v sestavě.
KREVNÍ SRAŽENINA. Další start v NHL už Vokoun nepřidal. Loni v září mu lékaři našli krevní sraženinu ve stehně a ihned šel na sál. „Utekl jsem hrobníkovi z lopaty,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES. Český veterán se úspěšně vyléčil, ale celou sezonu vynechal. Nastoupil jen k dvěma zápasům na farmě Pittsburghu. A teď ho na rozdíl od Brodeura či Bryzgalova nikdo neoslovil. „Kdybych neměl zdravotní problémy, práci bych měl,“ tvrdí Vokoun.
VÍDEŇSKÉ ZLATO. Nejslavnější triumfy tak zažil Vokoun v národním týmu, i když ani tam nezačínal zářně. V dubnu 2003 debutoval v Trenčíně a vyčítal si chyby při porážce 3:5. Na MS střídal v semifinále s Kanadou (4:8). Až o dva roky později získal zlatou medaili. Při výluce NHL přitom ve Znojmě ani v Helsinkách neměl formu. Kouč Vladimír Růžička mu přesto věřil a po turnaji prohlásil: „Ať mi někdo ukáže lepšího českého gólmana!“
MISTR SVĚTA 2010. Také druhé zlato ze světového šampionátu Vokoun vydřel. Spolu s Jágrem byl největší hvězdou jinak podceňovaného Růžičkova výběru. Češi málem z Německa odjížděli s ostudou, nakonec však prošli do čtvrtfinále a díky Vokounovi až k triumfu. Český brankář v play-off dvakrát zvládl nájezdy a proti hvězdným Rusům držel čisté konto až do poslední minuty. Růžička o Vokounovi prohlásil, že je nejlepší gólman na světě.
OLYMPIJSKÉ HRY. Pro oba to byl revanš za nepovedené vystoupení na olympijském turnaji ve Vancouveru, kde český tým ve čtvrtfinále vypadl s Finskem. Tým s hráči z NHL působil mdle, ale o pár měsíců později se parta „bezejmenných“ semkla a vybojovala dosud poslední zlato. „Nikdy jsem nebyl součástí mužstva, kterému by se něco podobného povedlo,“ řekl gólman Vokoun.
BRONZ Z TURÍNA. Ačkoliv Vokounovi se nedostalo nikdy takové slávy jako Haškovi v Naganu, má možná druhý nejlepší brankář české historii ve sbírce olympijskou medaili, bronzovou z Turína 2006. Ani tenhle úspěch však není bezproblémový. „Osobně jsem hrozně zklamaný. Bronz snad ocením časem,“ řekl po výhře nad Rusy v duelu o 3. místo. Vokoun totiž necítil důvěru kouče Aloise Hadamczika, také proto nepředváděl žádné oslnivé výkony. Jenže když Vokoun dostal důvěru, odvděčil se. Teď spolehlivý brankář končí.
