Cítil se nejlépe za celou sezonu. Stoupající formu chtěl prodat na domácím světovém šampionátu. O to více Petra Zámorského zamrzelo, když ho reprezentační trenér Vladimír Růžička vyškrtl ze svých nominačních plánů už tři týdny před očekávaným turnajem.
„Objel jsem všechny akce Euro Hockey Tour, takže jsem si dával větší šance než loni,“ přiznal 22letý hokejový odchovanec Zlína, který tak zahájil s předstihem přípravu na zářijový kemp New York Rangers.
Neštvalo vás, že jste přijel na sraz zbytečně, když jste se za pár dnů balil?
Nevím, proč to tak bylo. První zápas s Norskem jsem nehrál, ve druhém jsem se pořádně nedostal na led. Nevěděl jsem, jestli mi trenér dává volno, že mě nepotřebuje vidět, nebo mě chce vyřadit. Ale cítil jsem, že to není v pořádku. Bohužel to byla ta druhá možnost. Je to právo trenéra. Nemůžu mu říct ani slovo. Měl vytipované jiné hráče. Ale mrzí mě to, každý chtěl doma hrát.
Trenér vaše vyřazení vysvětloval tím, že jste se v sezoně často stěhoval.
Řekl mi, že to je jediný důvod. Že mu přijdu unavený. Osobně si ale myslím, že stěhování k hokeji patří. Bylo jasně dané před sezonou, že pojedu do Ameriky, a když to nevyjde, že se vrátím do Evropy. A přesun z Finska do Švédska? Stejně jsem jel v tu dobu domů na repre akci a pak jsem akorát nesedl do letadla do Finska, ale do Švédska. Musím říct, že ve Švédsku jsem se ke konci sezony cítil nejlépe za celý rok. Ve Finsku to bylo nemastné neslané, tam jsem na mistrovství moc nemyslel. Když jsem přestoupil do Švédska, tak se to všechno úplně otočilo. Myslím, že jsem hrál dobrý hokej. V klubu byli spokojení. Chválil mě jak trenér, tak i generální manažer. To, co chtěli, jsem splnil. Už mi nabídli prodloužení spolupráce. Kdybych se vracel z Ameriky, hned mi dají smlouvu. Takže jsem asi úspěšný byl. Cítil jsem se skvěle a na šampionát jsem si dával docela šance.
Budete sledovat mistrovství?
Určitě. Mám tam kamarády. Hlavně fandím Michalu Jordánovi. Jsme dobří kamarádi.
Český obránce Petr Zámorský se u mantinelu sráží s Finem Pesonenem v utkání Karjala Cupu.
Překvapilo vás, že se dostal do nominace?
Jsem přesvědčený, že by tam měl být. Obránců jeho kvalit v Česku moc není. S beky to teď není moc růžové a takoví jako on by se neměli opomíjet. Možná nejde tolik vidět, ale když se na něho zaměříte, uvidíte, že neudělá chybu, dává přesné přihrávky, drží si pozici. Pro tým je strašně cenný. Je neprávem přehlížený.
Jak reagoval, že jste se nevešel do mužstva.
To je otázka pro něho. Ale celou sezonu jsme byli v kontaktu. Těšili jsme se, že si spolu zahrajeme. Loni jsme bydleli v Bělorusku na pokoji. Třeba to vyjde někdy příště.
Jordán se v zámoří dlouho protloukal farmou, kde byste se měl příští sezonu hlásit. Zjišťoval jste, jak to tam chodí?
On to měl jinačí. Šel tam jako junior a skočil do mužského hokeje. Já jsem měl něco odehraného v naší extralize. Zpráv mám od něho strašně moc.
Na co vás upozorňoval?
Bavili jsme se, jak to tam funguje. O herním stylu, cestování. Není to jednoduchá soutěž. Každý se chce dostat do NHL. Loni jsem byl na kempu nováčků, to je podobné.
Co víte o Hartfordu, kde mají Rangers farmu?
Nejsem jí moc nakloněný. Když mi řeknou, tak půjdu. Ale šel jsem do zámoří s tím, že můj cíl je hrát za Rangers a ne za Hartford. Vím, je to složité, je tam hromada beků.
Sedm pod smlouvou na příští sezonu...
To bude vždycky. Rangers jsou jedničky, nebudou mít na jednu sezonu podepsaných pět beků, ale minimálně šest sedm. Tohle není Florida nebo Carolina, jak to měl Jordy (Jordán). Tam si nechají pět beků na jednocestnou smlouvu a dva si vezmou z farmy. Musím jim ukázat, že jsem lepší, nebo ukázat, že mám něco navíc oproti ostatním.
V jednu chvíli sezony zbyli Rangers tři zadáci. Nelitoval jste, že jste dal přednost finskému Espoo Blues před farmou?
Je možné, že bych dostal šanci. Mohl jsem na farmě zůstat. Ale tak to bylo dané, že jsem odešel do Evropy.
Komunikoval jste s Rangers během sezony?
Jezdili se na mě dívat skauti, zprávy přes agenta jsem dostával. Zatím je to čerstvé. Ještě hrají play-off, takže se to neřeší a příští sezona jde trochu stranou. Jisté je, že v září pojedu na kemp. Tam chci ukázat to nejlepší, že na NHL mám.
Čistě hypoteticky. Můžete farmu znovu odmítnout?
Je to jedna z variant. Ale co bude dál, teď neřeším. Začal jsem přípravu na zářijový kemp. Mám nového kondičního trenéra. Připravil mi plán. Všechno, včetně regenerace a jídelníčku, budu mít naplánované do detailů. Stravu jsem moc nedodržoval, ale říkal mi, že bez toho to nejde. Musím se na kemp připravit, abych si mohl říct, že jsem pro NHL udělal sto procent, i když to třeba nevyjde.
Z loňského kempu jste se vracel s doporučením, abyste se připravil na zámořský styl hokeje. Povedlo se to?
Fini jdou americkou cestou. Hodně se tam hraje do těla a nahoru dolů. Finská liga mi dala hodně, abych se na zámořský hokej adaptoval.
Petr Zámorský ještě v dresu Zlína.
A švédská, kam jste v lednu zamířil do Örebro?
To bylo něco úplně jiného. Technický hokej, nehraje se tolik do těla. Sedělo mi to více, byl jsem strašně spokojený. Když jsem tam šel, tak jsem ani nečekal, že to může být tak dobré. Agent mi říkal, že je to výborná organizace. Říkal jsem si, že uvidíme. A měl pravdu. Byla to bomba.
Jenže jste vypadli ve čtvrtfinále.
Měli jsme jeden z nejstarších týmů. Hodně zkušených hráčů. To jsem si říkal: Ty brďo, to bychom mohli udělat nějaký úspěch. Bohužel jsme narazili na Vaxjö, které se později stalo mistrem. Byli silní, ale potrápili jsme je. Měli jsme na víc.
Ještě k Espoo Blues. Po extraligovém triumfu se Zlínem jste tam přestoupil s Antonínem Honejskem. Ani jeden jste tam ale nevydrželi do konce sezony. Neříkali jste si, proč vás brali?
Nevím, jak to bylo s Tondou. Ale že jsem odešel já, byla vyloženě moje iniciativa. Cítil jsem, že se v jejich hokeji ztrácím. Nechci říct, že trenér byl diktátor, ale nemohl jsem hrát svoji hru, moc útočit. Bavili jsme se o tom s agentem a vyšlo nám, že nejlepším řešením je odchod. Typ ofenzivního obránce, jako jsem já, tam nebyl potřeba. Ve Švédsku takového hledali, měl jsem volnou ruku. Hrál jsem první obranu a ještě mě do útočení nutili. Ať hodně rozvážím puky, hodně střílím.
