Bývalý skvělý obránce viděl zblízka, jak se na Růžičkovi podepsala údajná úplatkářská kauza. Snažil se ho povzbudit, radil mu, aby si změnil telefonní číslo. A jako jeden z prvních se dozvěděl, že hlavní kouč podává demisi.
Jak jste se vyrovnal s rychlým koncem u národního mužstva?
Mně i Ondrovi Weissmannovi vypršel kontrakt k poslednímu květnu, čili jsem nemohl být vyhozený nebo odvolaný. Spíš šlo o to, že jsme byli domluveni na další smlouvě. Ta pořád nepřicházela, takže mi postupně docházelo, jak to asi dopadne.
Mrzí vás, že po roce a půl je po všem?
Bylo to zklamání, protože končí něco, co jsme nastartovali, nastavili. Mrzí mě to čistě po hokejové stránce. Práce mě bavila, líbila se mi. Nastavili jsme určitý řád a myslím, že jsme odvedli kus dobré práce. Zařadili jsme do repre hodně mladých kluků. Dřív o nich prakticky nikdo nevěděl, teď se dostali na mistrovství světa a získali angažmá v cizině.
Jaké jste měli další plány?
Třeba na léto jsme připravovali další kemp. Chtěli jsme zase pozvat mladé hráče a teď hrozí, že z toho sejde. A právě z toho důvodu mě zajímá, jak to s reprezentací bude dál.
Očekáváte, že nový trenér zase bude sázet víc na starší a zkušené hokejisty?
Abych pravdu řekl, těch starých už tu moc není. My bychom dál obehrávali mladší hráče, na příští šampionát do Ruska bychom jich nejspíš vzali víc než do Prahy.
Co kdybyste dostal novou nabídku od svazu? Myslíte, že přijde? A vzal byste ji?
Nechci říkat, že je to uzavřená záležitost. Mě to u nároďáku strašně bavilo. Jak říkám, je za námi kus práce a slušné výsledky. Nezískali jsme sice žádnou medaili, ale pokrok a postup nahoru tam je. To mě těší. Nechávám to otevřené. V Plzni mi běží smlouva, pod Martinem Strakou budu pokračovat dál. Ale nároďák je nároďák, je těžké z něj vyskočit.
Jak jste si sám pro sebe komentoval Růžičkovu rezignaci?
Vláďa mi volal ještě předtím, než odstoupení oznámil. Nepřekvapilo mě to, očekával jsem, že náš čas skončí.
Co si o jeho aféře myslíte?
S Vláďou jsme se o ní nebavili. Vylezlo to před mistrovstvím, pak se to trochu uklidnilo, ale... Ty věci kolem mě mrzí. Růža měl podle mě velmi slušný plat ve Slavii i v nároďáku. Nerozumím tomu, proč by si měl navíc brát úplatky. Nechápu to. Ale nevidím do toho, jak říkám, nikdy jsme to pořádně neprobírali.
S Růžičkou jste se vídal denně. Jak propírání kauzy na veřejnosti nesl?
Stoprocentně ho to zasáhlo. V přípravě na mistrovství to bylo hodně špatný. Pořád samé telefony. Byl nesvůj, nebyl to prostě on. Pomohlo, když jsme na pět dní odletěli do Švédska na Euro Hockey Tour. Růžovi jsem říkal, ať popadne telefon a vyhodí ho. Nebo ať si změní číslo, aby ho nikdo neotravoval. Měli jsme rozdělanou práci a museli se jí věnovat. Doma to pořád někdo rozebíral, známí se mu ozývali, co se děje. Atmosféra byla hustší. Bylo to ve vzduchu a jen se čekalo, co přijde dalšího.
Věříte, že případ má pevný základ, anebo je to stále nafouklejší bublina?
Nebýt toho videa (nahrávka Miroslava Palaščáka), tak by asi nic nevzniklo. Víte, těžko se mi o tom mluví. Jen Růža musí vědět, jak to proběhlo. Těžko se v tom můžu babrat já. Ale stojím za Vláďou. Pro mě je to ikona.
Řadě lidí braní úplatků k Růžičkově povaze nepasuje. Co vám?
Vláďa udělal strašně moc pro slávistický hokej. A teď, když Slavia spadla, skoro všechno se to naházelo na něj. Jeho vztahy s majitelem určitě nebyly dobré. Vláďa pro klub dělal první poslední, od žáčků přes dorost po áčko. Kolem něj se pohybovaly mraky lidí, možná ani on sám kolikrát nevěděl, co se děje. Ondra Weissmann by vám možná řekl víc, on tam dlouho byl.
Cítíte, že vám působení u reprezentace pomohlo profesně?
Těší mě, že jsme poznali, kde se světový hokej nachází. Kde je například Kanada... Ne nadarmo přivezla tři trenéry z NHL. Kanada předvedla všem, jak je na tom NHL, KHL a další soutěže. Pro nás trenéry i hráče to byl poučný turnaj. Kluci viděli, že jestli chtějí někdy hrát NHL nebo dál za nároďák, musí se výrazně posunout. NHL je o dvě až tři úrovně výš.
Vy jste v ní strávil přes deset sezon. Jak vám osobně poslední šampionát otevřel oči?
K tomu chci říct jednu věc. Trenér, který teď přijde, by měl postupovat v duchu nových trendů a metod. Ty staré zvyky jsou pryč. Hokej se ohromně posunul, zrychlil. U brankářů, u obránců a útočníků, systémově, takticky. Nejde jen o hlavního trenéra, ale o celý tým spolupracovníků. Hlavním koučem nároďáku by se měl stát ten, kdo má z téhle nové éry zkušenosti a chce hokej posunout dál. Není to jen o licencích, o vzdělávání, ale taky o tom, aby dotyčný věděl, kde se dnešní hokej nachází.
Starý vzorec „hlavní kápo a jeho pomocníci“ je překonaný?
V týmu je sice jasná hlavní postava prvního kouče, nese největší odpovědnost. Ale asistenti by měli být v podstatě na stejné úrovni. Klidně se mají s hlavním pohádat. Tak to u nás chodilo, měli jsme to tak nastavené. Já i Ondra jsme si mohli říct cokoli k věci. Šlo o vzájemný respekt a o to, aby z naší debaty vyšlo to nejlepší.
V klubech NHL, kanadské nebo americké reprezentaci je běžné, že jsou na střídačce třeba tři osobnosti, že?
Přesně tak. I když Kanada to měla jednodušší v tom, že v NHL hraje třicet týmů skoro totožný systém, základ je stejný. Nejsou tam takové rozdíly jako v Evropě. Zatímco my jsme měli za úkol stmelit tým a dát tomu nějaký obraz, trenéři Kanady k tomu přijdou a dělají na detailech, protože všichni vědí, co a jak. Největší hvězdy i další hráči.
