Českému brankáři v září 2013 při tréninku natekla noha. Hned bylo jasné, že je zle. „Během hodiny a půl jsem ležel na sále. Měl jsem štěstí, že se o mě tak skvěle postarali. Náš doktor zná zdejšího specialistu, který mě hned operoval. Krevní sraženiny jsem měl od půlky stehna skoro až k srdci,“ líčil tehdy pro MF DNES.
Příští léto se bilo na poplach znovu. Tentokrát byl v úzkých Fin Kimmo Timonen. Dva dny ho bolelo lýtko, po tréninku se mu špatně dýchalo. Zkušený bek se divil, jak je to možné. Vinil se z mizerné fyzičky. Příčina ale byla jinde: trombóza v lýtku i v plicích (čili plicní embólie).
Timonen, Vokoun i Dupuis si všichni s trombózami užili své.
Příběhy Dupuise, Vokouna a Timonena se liší jen svou dohrou. Zatímco první dva jmenovaní poslechli varovné červené světlo a s vrcholovým sportem skončili, obránce Timonen projel na oranžovou. Na několik měsíců se k hokeji vrátil a před koncem kariéry letos v červnu ještě stihl s Chicagem vyhrát Stanley Cup.
Pít a neutahovat chrániče
Timonenovo stylové adieu teď ovšem není tak podstatné, důležitější je ptát se po příčinách. Jsou zmiňované trombózy pouze shody okolností? Anebo jsou vrcholoví sportovci (a zvláště hokejisté) podobným problémům náchylní?
prof. Jan Pirk Kardiochirurg Jan Pirk Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. je přední český kardiochirurg a přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. Ročně se svým týmem provede okolo 250 operací srdce. Ve volném čase rád běhá a jezdí na běžkách. Už sedmkrát běžel maraton, jeho nejlepší výkon byl čas 3h a 14 minut. (zdroj: www.wikipedia.org) |
Podle kardiochirurga Jana Pirka z ústavu IKEM nelze zobecňovat. Všechny případy je nutno posuzovat jednotlivě.
„Záleží, kde člověku tu krevní sraženinu najdou. Krevní sraženina může být v krevním řečišti, v tepenném řečišti anebo v srdci. A osud pacienta může být v každém z těchto případů úplně jiný,“ vysvětluje Pirk pro iDNES.cz
I on přesto připouští, že vrcholový hokej a krevní sraženiny spolu mohou souviset.
„Riziko vzniku trombózy v žilách se může zvýšit i tím, že si hráč moc utáhne štrupny a chrániče lepící páskou. Když se noha zaškrtí, dojde k tomu, že se krev zastaví,“ přemýšlí lékař.
Dalším spouštěčem trombózy je dehydratace. „Hokejista je hodně navlečený, je mu horko, a pokud nedostatečně hradí tekutiny, zahustí se mu krev. A když se zahustí krev, může dojít k trombóze. To jsem jednou zažil při triatlonu, kdy jeden ze závodníků dostal infarkt,“ vzpomíná Pirk.
Patálie Fleischmanna: dlouhý let i řídký vzduch v Denveru
Život profihokejisty v NHL přináší jisté těžkosti, například náročné přelety mezi státy a zeměmi. Na to zřejmě v roce 2009 doplatil Tomáš Fleischmann: když se po sezoně vracel z USA do Česka, utvořila se mu v noze hluboká žilní trombóza. Kvůli ní pak zmeškal přípravný kemp Washingtonu i začátek dalšího ročníku ligy.
Fotogalerie |
Profesor Pirk ví, jak něčemu podobnému předejít. „Poloha vsedě právě vede k tomu, že se zhoršuje odtok krve v dolních končetinách. Proto se doporučuje, aby se člověk v letadle občas protáhl, šel se projít nebo si vzal acylpirin.“
Trable Fleischmanna neopustily. O dva roky později přišla další rána: trombóza v obou plicích.
Spekulovalo se, že za to mohla změna působiště. Český útočník se totiž o několik měsíců předtím přestěhoval z nížiny ve Washingtonu do vysoko položeného Denveru (město leží ve výšce
Hrát s léky je risk
Ať už trombózu způsobilo cokoli, Fleischmann se k hokeji opět vrátil. Musel ale brát (a možná stále bere) léky na ředění krve, což Pirka znepokojuje.
„Já si nemyslím, že člověk, který bere warfarin nebo podobný lék – a má tedy účinně sníženou srážlivost krve – by měl hrát lední hokej. Neměl by dělat žádný kontaktní sport, protože když na sebe narazí dva protihráči, tak i pokud se jim zdánlivě nic nestane, mohou mít po srážce ohromnou krevní podlitinu,“ tvrdí lékař.
Tomáš Fleischmann z Montrealu padá po souboji s Markem-Edouardem Vlasicem ze San Jose.
Nutno dodat, že Fleischmannovi bylo v době druhé diagnózy jen 27 let. To Vokoun, Dupuis i Timonen byli na sklonku kariéry - rozhodnutí opustit hokej bylo pro ně asi o něco snazší.
Jaký je tedy závěr? I přes vše výše zmíněné si profesor Pirk nemyslí, že jsou hokejisté více ohrožení než běžní lidé. Mají konec konců výbornou tělesnou kondici, navíc pravidelně podstupují lékařské prohlídky. Předpoklad, že by vrcholoví sportovci byli trombózám náchylní, je podle něj mylný.
„Jen se o tom víc mluví,“ připomíná Pirk. A dodává: „Trombóza se obecně vyskytuje nejčastěji u žen, které berou antikoncepční přípravky.“
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že počet hráčů, kteří byli v posledních letech touto zákeřnou poruchou postiženi, je znepokojivý.
