Cíger musel sestavit mužstvo bez padesátky hráčů, kteří se podepsali pod petici kritizující současný stav na Slovensku a požadující odchod šéfa svazu Igora Nemečka a také vyhlášení nových voleb.
A jelikož se jedná o nejlepší hráče v zemi, panovala pod Tatrami nervozita, aby si národní tým neudělal ostudu. Realita však předčila očekávání, Slováci na turnaji Arosa nepropadli: celkem přesvědčivě porazili zkušenější výběr Běloruska 4:1 a ve finále vzdorovali Švýcarům, kterým podlehli až po samostatných nájezdech 2:3.
„Ukázalo se, že ani méně zkušení hráči nemusí být na mezinárodní úrovni odepsaní. My chceme hokejisty, kteří chtějí hrát. Je mi k ničemu hráč, kterému se ani nechce a hodí to na nějaký bojkot. Přitom chce být například někde jinde. Každý má za sebou náročné klubové povinnosti, tak ať se v reprezentaci zkusí ti, kteří se chtějí prosadit,“ řekl Cíger.
Těžko soudit, jestli jeho slova padla v euforii či to byl uvážený politický kalkul, každopádně je jasné, že jsou hodně zjednodušená. Nikdo ze skupiny stávkujících borců se však zatím ještě nestačil ozvat.
I tak může být Cíger společně se svazem momentálně na koni, protože kromě úspěchu na sportovním poli boduje i na tom diplomatickém: už dříve totiž přemluvil trojici hokejistů, kteří původně reprezentaci bojkotovali. To pochopitelně vyvolalo řadu otázek, ta nejpodstatnější zněla: není to začátek konce stávky?
Zatím to tak nevypadá, úspěchy národního týmu však mohou řadu věcí změnit. Někteří hráči navíc začínají pochybovat o tom, jestli jim bojkot neškodí z osobního hlediska. Je to pochopitelné, jelikož starty v reprezentaci pomáhají při shánění nového angažmá. Dvojnásob to platí, pokud jde o účast na mistrovství světa.
„Zvolili jsme taktiku vyzkoušet co nejvíc hráčů. Možná to bylo trošku riskantní, protože i teď jsme mohli nominovat silnější výběr, který s námi byl na předchozím turnaji v Německu. Takhle máme ale širší kádr, poodhalili jsme jeho lepší a slabší stránky. A myslím, že na další akci, která se koná na Slovensku, bychom mohli složit slušné mužstvo,“ říká Cíger sebevědomě.
