Čeští junioři po sympatických výkonech v základní skupině naprosto selhali ve čtvrtfinále a podlehli Američanům 0:7. Sen soudržné party ročníku 1996, která tvořila základ stříbrného týmu na „osmnáctkách“ v roce 2014 se zhroutil.
A oba Zachové uznali, že prohra byla zasloužená, odrazem reality.
„Američané jsou někde jinde. Tvrdit něco jiného by byla hloupost,“ píše Zacha starší na osobním blogu. „Člověk drží palce klukům, ale současně vnímá, že celý ten náš pokroucený systém hrozně brzdí celý český hokej.“
Kanada: Není to konec světaTrable řeší po čtvrtfinálovém vyřazení také v Kanadě. Tam na to totiž nejsou zvyklí. Obhájci titulu po porážce s domácími Finy nepostoupili mezi nejlepší čtyři juniorské týmy poprvé od roku 1998. „Ročník 1996 nebyl příliš bohatý. Brankář byl nejistý a kádr byl celkově slabý a neměl dostatek schopností,“ píší tamní komentátoři. Na druhou stranu upozorňují, že kvůli tomu není potřeba vyhlašovat referendum o stavu kanadského hokeje a že to „není konec světa“. Navíc někdo z letošní sestavy se může stát hvězdou. Ve zmíněném roce 1998 Kanada prohrála s Kazachstánem, skončila osmá, ale Robertu Luongo či Vincent Lecavalier pak zářili v NHL. Ještě o šest let dříve byli Kanaďané i Paulem Kariyou nebo Ericem Lindrosem šestí. Kanadský systém i přes tento špatný výsledek funguje, důkazem budiž nadějní Mitch Marner, Brayden Point a hlavně momentálně zraněný supertalent Connor McDavid. |
Zatímco loni se otec 18letého talentu a české jedničky loňského draftu NHL se pustil do kritiky tehdejšího trenéra Miroslava Přerosta a vznikla z toho dost vyhrocená debata, jež zastínila diskuzi o reálných problémech, tentokrát byl Zacha starší mírnější.
„K týmu a všemu kolem se letos vyjadřovat nebudu. Jednak z důvodu, že došlo k elementárnímu zlepšení ve způsobu komunikace hl. trenéra se ‚zbytkem světa,‘ a také z důvodu, že člověk z ‚venku‘ nemůže vůbec tušit, co kolem týmu si trenér může prosadit a co už udělat musí s ohledem na ostatní tlaky kolem dvacítky.“
Právě změnu realizačního týmu, který vede Jakub Petr, vidí Zacha pozitivně. Zlepšily se podle něj i podmínky mládežnických mužstev. „A za to je třeba poděkovat.“
Na druhou stranu si neodpustil mírné rýpnutí do poměrů v českém hokeji. „Klukům jsem to přál, ale také vím, že by bylo tak nějak nefér, kdyby tým z malé země, kde už skoro jako jediní na světě nestydatě obchodují se sportujícími dětmi, porazil tým sebevědomých SVOBODNÝCH mladých hokejistů,“ píše a dále srovnává hokejovou výchovu v klubech u nás a za oceánem.
Ani jeho syn se nikterak nevymlouvá. „Mezi nejlepší týmy nepatříme. Na osmnáctkách jsme měli štěstí, Rusáky a Kanadu jsme vyřadili v prodloužení, teď nám štěstíčko trošku chybělo. Ale když jedenáct let nedostaneme dvacítku do semifinále, je něco špatně,“ prohlásil reprezentační útočník v rozhovoru s českými novináři v Helsinkách.
Zacha mladší měl na svém třetím juniorském šampionátu k lídrům týmu, jenže zažil další zklamání. Připsal si jedinou asistenci.
I když ho limitovalo zdraví a dva zápasy vynechal, tak musel uznat: „Přijel jsem sem, abych co nejvíc pomohl týmu, ale bohužel se mi to nepodařilo.“
Předčasný konec jej mrzí už kvůli tomu, že s mnoha spoluhráči se zná z reprezentačních výběrů prakticky odmalička. A letos všichni věřili v úspěch.
Zacha je ročník 1997, takže má naději na účast na příštím turnaji v Kanadě. „Těším se,“ řekl. Už se o tom bavil s manažerem Milanem Hniličkou i nadějným obráncem Jakubem Zbořilem. „Doufám, že zůstanou stejní trenéři. Navíc hodně kluků hrálo i letos, to by mohla být výhoda.“
Ovšem Zachovou letní prioritou bude dostat se do prvního týmu New Jersey Devils, který jej před touto sezonou poslal zpátky do Sarnie do juniorské OHL. I kdyby hrál v NHL, rád by reprezentoval. „Nikdy nevíte, teď Boston poslal na turnaj Davida Pastrňáka se rozehrát,“ upozorňuje.
Jaký blog zveřejní jeho táta za rok? Třeba se konečně Češi dostanou přes čtvrtfinále.
