Na karlovarském týmu oceňuje, jak se pro baráž stmelil. Všichni hráči pochopili, že ve hře je holý život a každý vynakládá maximum úsilí, aby ročník nekončil stejně hrůzně, jako ten Gulašiho před rokem.
„Ukazujeme, že svou sílu mužstvo má. Nikdy není baráž jednoduchá, my jsme se dobře připravili,“ pochvaluje si řízný obránce v samém závěru soubojů o přežití. Extraligová Energie společně s úřadujícím šampionem z Litvínova uhájili příslušnost k nejvyšší domácí soutěži.
Hraje se špatně v konci baráže, pod očekáváním, kdo se kdy zachrání?
Celou baráž jsme pod tlakem, takže tohle asi moc nevnímáme a neřešíme. Naší snahou bylo ukončit spekulace co nejdřív, abychom měli jistotu ještě před zítřejším zápasem proti Slavii. Mohli bychom si v klidu zahrát, bez větších nervů.
Jak důležité je v baráži držet druhé místo zaručující záchranu? Mít pocit, že máte navrch.
Podle mého byl klíčový zápas na Slavii, kde jsme vyhráli 3:1. Tam se asi ukázalo, kdo bude tahat za delší a kdo za kratší konec provazu. Naštěstí jsme tam urvali tři body. Tím jsme se dostali do pozice, že jsme záchranu měli ve svých rukou. Určitě je příjemnější spoléhat sám na sebe a neohlížet se na ostatní.
Je tým klidnější, když drží příčky zaručující setrvání v extralize?
Můžu mluvit jen sám za sebe, na tabulku se dívám velmi málo a jen nerad. Ukázali jsme ale charakter, že na extraligu máme. Dřeme na krev a bodujeme. Nehrajeme krásný hokej, ale tím stylem se baráž hrát nedá. Potřebujeme body a je jedno, jakým způsobem je získáme. Psychika hraje velkou roli, náš tým situaci podle mě zvládl dobře.
Co jste udělali před baráží? Celou dobu tým prohrával a najednou je schopen pravidelně bodovat.
Není jednoduché přehodit výhybku. Ale před baráží se tým obrovsky semknul, vzniklo silné jádro. Držíme pospolu a chtěli jsme záchranu uhrát za každou cenu.
Loni baráž ve Švédsku, letos ve Varech. Neštve vás už hokej?
Ve Švédsku jsme si baráž sami strašně zkomplikovali, vyhráli jsme snad jen jeden zápas. Naštěstí tady jsme se postavili na nohy a odrazili se někam úplně jinam. Sestup je šok, velká černá kaňka té kariéry. Nikomu ten zážitek nepřeju.
Uvědomuje si v daný moment hráč onu frázi, že se pod sestup sám podepsal?
Říká se, že pod sestupem nikdo nechce být podepsaný. Hrajeme o další sezonu, o další práci. Je strašně těžké pak shánět angažmá po takové sezoně, kdy se vám nedaří a s týmem jste dole. Od začátku jsme měli kolísavou sezonu, moc se nám nedařilo. My jsme si ve Varech ale řekli, že neexistuje nic jiného než záchrana. Tlak je a byl obrovský, o to víc si musíme cenit toho, jak jsme se zvedli.
Jde tlak na hráče porovnat?
Bylo to rozdílné. Ve Švédsku jsme měli hrát o postup nahoru, měli jsme tým poskládaný z nových hráčů. Vkládali se do nás obrovské naděje. Měli jsme hrát špičku tabulky, což se dařilo čtvrtinu sezony. Od té doby to byl sjezd v Kitzbühelu. Nedalo se to zastavit. Psychicky jsme to nezvládli a spadli jsme. Tady ve Varech jsme pořád živili naději, že bychom se baráži mohli vyhnout. Tým zůstal pospolu, věřili jsme si navzájem.
Přispěl jste nějakými radami Energii, jak situaci zvládat?
Každý si byl a je vědomý toho, že musí šlapat na sto procent. Věděli jsme, že když budeme hrát naplno, nemůžeme sestoupit. Buď spadnete, což je obrovský průšvih. Nebo se zachráníte a je to jakýsi malý úspěch po celém průběhu sezony. Všichni tady si tohle uvědomili.
Museli jste vy starší hráči usměrňovat kabinu a mladší hráče?
U nás se to moc nerozděluje na starší a mladší. Už to není jako kdysi, kdy mladý něco řekl a starší ho seřval a seřezal hokejkou. Doba je jiná. Jsme kamarádi, určitý respekt ke starším je. Ale mladší kluci se toho jali perfektně, takříkajíc se z toho neposrali a šli do toho. V baráži táhneme všichni za jeden provaz a na ledě je to znát.
Je baráž vzkazem pro klub, že dost už bylo propadu extraligou?
Věřím, že to bude takový odrazový můstek. Lidi ve vedení a klub pochopí, kde posílit, kde tým tlačí nejvíc bota. Je pak na vedení a klubu samotném, jak se k věci postaví. Baráž by asi měla být trochu impulsem k tomu něco změnit, dělat některé věci jinak. Nemůžu mluvit za vedení. Je to ale kopnutí do zadku, zdvižený prst, že takhle by se dál pokračovat nemělo. Něco by se asi změnit mělo, obměnit kádr nebo něco takového. Věřím, že klub správně zareaguje.
