Běžela závěrečná minuta druhé dvacetiminutovky a na informační tabuli za černožlutým kotlem svítily kromě jednoznačného skóre 5:1 také tři tresty. Jeden sparťanský a dva litvínovské. Hosté si v přesilovce čtyři na tři vytvořili velký tlak a zdálo se, že se jim podaří snížit náskok Vervy. A skutečně k tomu měli opravdu blízko.
Po závaru před slovenským gólmanem Jaroslavem Janusem zůstal ležet volný puk v domácím brankovišti a nejblíže k němu měl Petr Vrána. Zkušený střelec se snažil pohotově zakončit, jenže ještě než se mu to podařilo, posunul Trávníček brankovou konstrukci. Úmyslně? „Tak napůl. Je pravda, že jsem se ten pohyb nesnažil zastavit,“ řekl obětavý lídr.
V tu chvíli jej nenapadlo, že ani jeho prudký nájezd do tyče a břevna by nemusel zabránit sparťanskému snížení na 2:5. „Myslel jsem si, že když je brána posunutá, tak prostě gól neplatí,“ přiznal Trávníček. Jednoduše očekával, že dostane dvě minuty za úmyslné posunutí oprýskaných rudých tyčí. Jenže nejednoho diváka správně napadlo, že vše mohlo být vyhodnoceno i jinak.
Pravidlo 98 totiž mimo jiné hovoří o tom, že „ pokud bránící hráč posune svoji vlastní branku a tým soupeře dosáhne gólu, gól bude uznán za předpokladu, že soupeř právě střílel předtím, než byla branka posunuta.“ Právě tato situace zdánlivě nastala, místo okamžitého vykázání Trávníčka na trestnou lavici se tak raději zkoumal videozáznam, za jehož pomoci bylo třeba určit, kdy Vrána střílel a zda puk překročil brankovou čáru.
Arbitři nakonec vše vyřešili dvěma minutami pro domácího kapitána. Rozhodli se správně? „Ano, jejich verdikt byl správný,“ vyjádřil se předseda komise rozhodčích Vladimír Šindler k práci Vladimíra Pešiny a Tobiase Wehrliho. „Celou situaci jsem ještě se sudími probíral, volal jsem si i s rozhodčími u videa. Zásadní bylo, že nebylo průkazné, kde přesně skončil puk.“
Šindler označil případ za zapeklitý a hodný přezkoumání od komise rozhodčích. “Naprosto chápu, že situace vzbudila mediální zájem." Nabízený výklad pravidla 98 nemohl být uplatněn kvůli nejasné pozici puku, pokud by jej videozáznam odhalil za brankovou čarou, sudí by nejspíše uznali gól bez ohledu na to, že kovová konstrukce se dostala z předepsané pozice.
Na kdyby se ale nehraje, a tak, i přes nevoli fanoušků hostí, skončil Trávníčkův „tygří skok“ sparťanskou přesilovkou pět na tři, nikoliv vytouženou trefou.
