Ta minulá se z osobního hlediska Frolíkovi povedla. Nastřádal 44 bodů, lepšího součtu dosáhl v NHL jen jedinkrát. Před osmi lety, coby jednadvacetiletý nováček.
Šikovný útočník letos těžil ze souhry s tvořivým Švédem Mikaelem Backlundem a Američanem Mattem Tkachukem, horkokrevným synem legendy NHL.
Jak hodnotíte sezonu 2016/2017?
Po osobní stránce byla jedna z těch lepších, z hlediska týmu to bylo trošku nahoru dolů. Začátek jsme měli horší, pak ale přišla série asi deseti výher. Bylo to jako na houpačce, play-off jsme ale udělali a byli jsme šťastní, že se to povedlo. S Anaheimem to pak sice bylo hodně rychlé, když jsme prohráli 0:4 na zápasy, pořád jsme ale mladý tým. Získali jsme zkušenosti, ponaučíme se z toho a pomůže nám to budoucna.
Jaká byla v Calgary při vyřazovacích bojích atmosféra?
Když se udělá play-off, celé město začne hokejem hrozně žít, atmosféra se zvedne. Při zápasech v play-off byla doma neuvěřitelná atmosféra, celá hala byla na nohou. Každý kanadský tým to tak má a byl to pro mě velký zážitek.
Pomohla vám k dobrým výkonům v NHL i účast na Světovém poháru?
Je to možné. Starty do sezony mám většinou pomalejší, teď jsem ale přijel ze Světového poháru a hned ze začátku sezony mi to tam párkrát spadlo. Asi jsem byl rozehranější než jiní kluci, což mi mohlo pomoct. Navíc jsme si sedli i s klukama v lajně, s Backlundem a mladým Tkachukem jsme spolu hráli skoro celou sezonu. Mockrát v kariéře se mi to nestalo, že bych vydržel v jedné lajně celý rok. Chemie nám fungovala.
Věděl jste předem, že vás Calgary ochrání před rozšiřovacím draftem?
Lehké indicie jsem měl, nikdy ale s jistotou nevíte, jak to dopadne a co se nakonec stane. Vždycky jste trošku v napětí. Jsem rád, že teď můžu být v klidu. Doufám, že když si mě ochránili, tak si mě aspoň trochu váží a aspoň ze začátku příští sezony se nebudu muset stěhovat jinam. Nikde jsem nestrávil déle než tři roky, tak doufám, že v Calgary zůstanu. Cítíme se tam jak doma, budu za Flames rád bojovat.
Do příštího ročníku půjdete s novou brankářskou jedničkou. Přichází Mike Smith. Kvitujete jeho angažování?
Věděli jsme, že situace kolem gólmanů se bude nějak řešit. Mike Smith byl vždy výborný gólman, je veliký a jeho práce s holí je absolutně nejlepší v NHL. Takový třetí obránce v bráně. Myslím, že nám to může hodně pomoct, i když někdy s tou rozehrávkou hodně zariskuje a nemusí se to povést. Ale já myslím, že to bude super. A doufám, že nám pomůže k lepším výkonům. Co si tak pamatuju, když jsme hráli ještě s Chicagem sérii proti Phoenixu (sezona 2011/12), tak nás vychytal. Jsme rádi, že je u nás a pomůže týmu,.
Hovoří se i o dalších změnách. Nejen v kádru. Co říkáte tomu, že se plánuje stavba nové haly a Flames časem opustí Saddledome?
Je pravda, že se to tam teď hodně řeší. Nemám detailní informace, i když to okrajově sleduju. Když se tak podívám na celou NHL, tak by to asi novou halu chtělo. Ta naše už nějakou historii má. Uvidíme, jak se dohodnou. Ale já si myslím, že příštích pět deset let to nebude ještě hotové, takže já už si tam asi nezahraju a doklepu to tady v té staré hale. Pro mladé kluky to však bude jedině dobře, že si zahrají v nové hale, snad to všechno klapne.
Saddledome už má leccos za sebou, i díky svému vzhledu patří ke kultovním halám.
Když se na Saddledome podíváte zvenku, je zvláštní tou prohnutou střechou. A je pravda, že v té hale je hodně historie. I když je na druhou stranu starší a je to znát na tom zázemí a kabinách, ale my jsme na to zvyklí a nijak nám to nevadí. Klub určitě vidí i to, co udělal Edmonton (loni v září otevřená hala Rogers Place). Ten souboj s rivalem tam je, tak uvidíme.
Jaký byl váš dosavadní posezonní program?
Po sezoně jsem byl s rodinou měsíc na Floridě, do Česka jsem se vrátil před dvěma týdny. Pomalu už začínám s letní přípravou, chodím do posilovny a zase začíná ta nepříjemná dřina. Ale jsem rád, že teď můžu vidět své rodiče, bráchu. Vždycky se sem rádi vracíme.
S přibývajícím věkem asi není jednoduché se přemlouvat do tréninku, že?
Je pravda, že ta chuť do toho trénování... (tváří se, že si o tom myslí své). Ze začátku se vám moc nechce, ale jak se do toho dostanete, tělo si zvykne a už je to lepší v tom zaběhlém režimu. Vím, že ta dřina je potřeba a bez ní to nejde, ta příprava je strašně důležitá. Měsíc před sezonou jezdím trénovat do Montrealu, kde máme svého trenéra a tam to jde do finiše.
Jak zvládáte přípravu za současných veder?
Chodím do posilovny na Smíchov a tam naštěstí funguje klimatizace. Člověk by samozřejmě ten čas trávil radši s rodinou někde u bazénu, ale ta dřina je potřeba a já to beru v tomto ohledu jako svou práci, k níž to prostě patří.
Máte oproti minulosti nějaké novinky v přípravě?
Minulý rok jsem si poprvé najal trenéra. Kluka, co dělá na Spartě a hrál se mnou dříve na Kladně (Martina Iterského). S ním budu tady v Praze pracovat i letos, pak v Montrealu se to nijak moc nemění. Už tak nějak vím, co potřebuju a co mi pomůže se připravit.
