„Koberec nepotřebuju, ale kytku asi dostanu,“ pousmál se útočník, který v září oslaví čtyřicetiny. Je ikonou ústeckého Slovanu, jeho mesiášem. Ve druhé nejvyšší soutěži má dechberoucí bilanci: 984 zápasů, 991 kanadských bodů.
Chystají se pro vás oslavy?
Co jsem se bavil s panem Zdvořáčkem (jednatel Slovanu), tak říkal, že něco budou chtít udělat. Za to jsem rád. Líbí se mi, jak to řeší v cizině, třeba v NHL, fotbal ve Španělsku. Když o těchhle soutěžích čtete, slyšíte jen o rekordech, o tom, kolik dal Messi gólů, kolik Ronaldo. Na to lidi chodí, to je správné. Mělo by se to víc protlačovat. Nemyslím v 1. lize, ale v extralize na to víc hrát. Vyvolávat, že tenhle už pět zápasů v řadě bodoval, přijďte se podívat na šestý zápas. Lidi na to slyší, chtějí senzace, má se to dělat.
V zámořské NHL kvůli podobným událostem zápas stopnou a legendě aplaudují. Co vy na to?
Ne že by to kvůli mně mělo být takhle velké, ale lidi to mají rádi. Podobné věci je berou, nudné nikoho, potřebují zajímavosti.
Odehrajete tisíc zápasů, uděláte tisíc bodů. A co pak?
Ani potom mě hokej nepřestane bavit, to rozhodně. Dělám si v kabině srandu s klukama, oni už mě znají, že gól je pořád gól a gólů není nikdy dost. Tisíc jich tedy není dost, ani patnáct set jich není dost.
Vysnil jste si zápas, ve kterém byste milníky chtěl překonat?
Takhle o tom nepřemýšlím. Já doufám, že budu zdravý, že pomůžu mužstvu a že budeme vyhrávat. Kdybych neměl udělat tisíc bodů, svět se nezboří. Chci s klukama zažít vítězství, když se jdeme obejmout po gólu a po zápase si zařvat v kabině. To je ta nejúžasnější věc, pro ni hokej hraju.
Cítíte se jako legenda?
Je těžké cítit se jako legenda, když hraju s mladýma klukama. To je na tom hezké, že i když je vám čtyřicet, připadáte si s nimi mladě.
I proto pokračujete?
Taky. Ale hlavně proto, že mě hokej pořád ještě baví. A skutečně rád bych chtěl dohrát těch tisíc zápasů. Výkonnost nemám ještě tak hroznou, že bych měl končit.
Překoná vás v budoucnu někdo v prvoligových statistikách?
Asi ne. Protože dobří hráči chodí do extraligy. Kdyby zůstali jako já v 1. lize, třeba by to udělali, třeba ne. To mám jenom já, že jsem takový blbec, že tady hraju celou dobu.
Proč zůstáváte v Ústí?
Nejsem přecházecí typ. Hlavně to tu mám rád. Trenéry, partu, kluky. Hokej mě tady naplňuje.
A jak vás stále baví nemilovaná letní příprava?
Už ji mám na suchu trochu volnější, nemakám jako ostatní kluci. Vím, že to dělám pro sebe, trénuju na své možnosti, co mám odmakat, odmakám. Dřina mi nevadí.
Původně jste měli trénovat individuálně, nakonec jste měli týmovou přípravu. Byl jste rád?
Lepší je být všichni spolu. Kvůli soutěživosti. Někdo udělá pět kliků, tak já jich chci udělat deset. Když je člověk doma sám, neudělá toho tolik v objemu co s trenéry. Sám sebe je těžší přemlouvat.
Nebude chybět motivace, když se z 1. ligy nesestupuje a klub šetří?
O první čtyřku mi nejde, protože vím, že postoupit se dá i z 8. místa. Před dvěma lety nás v létě bylo devět a soupiska se dodělala až pak, nakonec jsme zvládli předkolo a odehráli parádní čtvrtfinále s Chomutovem. Byla to tehdy úžasná sezona, to se dá i teď. Musíme udělat play-off, je úžasné ho hrát.
Je dobře, že nikdo nepadá?
Já nevím, jestli je to dobře. Na jednu stranu ne. Pořád by to mělo být tak, že se sestoupí a ti zespoda postoupí. Mají hrát jen nejsilnější. Jestli tady má být najednou dvacet mladých hráčů, stejně z nich dvacet mladých dobrých nevyjde. Maximálně jeden. A ten by z toho vzešel tak jako tak. Kdo na to má, beztak hrál, třeba Hanzl. Když se teď dva tři v každém týmu chytí, tak kvůli nim není potřeba soutěž uzavírat.
Zrušilo se i předkolo play-off. Co tomuhle kroku říkáte?
Bude všem chybět, vždyť to je ta nejlepší část sezony. Strašná škoda! Spousta týmů skončí moc brzy, už v půlce února. Zbytečně se z toho stává letní hokej. Když bude největší zima, my budeme mít po sezoně. Nehledě na to, že právě play-off diváky nejvíc táhne. Doufám, že šest mužstev, která se do vyřazovací části nedostanou, po sezoně vyvine tlak na hokejový svaz, aby tohle zrušil. A když už tedy není předkolo, měla se alespoň natáhnout základní část až do března.
Bude soutěž ofenzivnější?
Mně by se to líbilo, ale nikdo nechce prohrávat. A když mužstvo v deseti kolech rupne pětkrát 8:10, manažer na trenéra stejně přijde, proč se prohrává, proč jste poslední, proč nechodí lidi. Takže otevřenější to určitě nebude. A nemyslím, že by všechna mužstva od manažerů dostala takovou volnost, že by řekli, můžete prohrát všechno, hrajte pěkný hokej a dostaňte pět hráčů do extraligy. To si můžou dovolit Benátky nebo Kadaň, které financují extraligová mužstva. Ostatní to prostě dělat nebudou.
Půjde kvalita 1. ligy dolů?
Ve druhé půlce tabulky ano. V té první ne; kdo bude chtít postoupit, musí mít peníze, a tedy zajištěné mužstvo. Ale spodní polovina bude šetřit, už teď finance nemá.
Jak se to odrazí na platech?
Ve spodní půlce tabulky půjdou platy všem dolů, nejvíc to bude znát u starších hráčů, kteří by mohli mít víc. U první pětky šestky zatím zůstanou stejné, budou bojovat o extraligu, tam jim to nemůžou sebrat.
Ztratí-li Ústí šanci na play-off, mohl by si vás vytáhnout někdo ze špičky. Lákalo by vás to?
Asi špatný model to není. Kdo bude chtít postoupit a o něco hrát, pomůže si lepšími hráči, je to normální. A pro ty kluky je dobré, že můžou něco vyhrát. Navíc jejich kluby ušetří na platu, to je taky podstatné. Je to taková dvousečná zbraň.
Šel byste tedy do toho?
To se uvidí po Vánocích, jak na tom budu. Pro hráče, kterým vyjde sezona, je dobré, že se můžou ukázat. Radši bych play-off hrál v Ústí s našima klukama než jinde. Situace by musela být taková, že by nám už nešlo o nic. Každý rád vyhrává, i já bych rád určitě něco vyhrál.
Podepíše se nesestup na fanouškovském zájmu o 1. ligu?
Lidi u nás chodí podle toho, jak se vyhrává. Znám fanoušky v Ústí, znal jsem je v Hradci, v Berouně, na Spartě. A všude je to stejné. Vítězí se, chodí. Prohrává se, nechodí. Jsou zmlsaní a mají rádi výsledky, nějakou show. Když budeme vyhrávat všechno doma a venku všechno prohrajeme, jsme schopní sem patnáct stovek diváků dotáhnout.
Štve vás, že chybí klubisté?
Skalních fanoušků není tolik. Ale zase je to u nás těžké, sportů je fakt hodně, diváci to mají rozvrstvené. Mám fanoušky rád. Vím, že když se to dělá dobře, dovedou chodit.
