Osmé místo znamená pokles o dvě příčky oproti loňskému roku a neúspěch. Mladí hokejisté hráli pouze o záchranu.
Zachránili jste se, asi jste ale chtěli dosáhnout více.
Jsme rádi, že jsme se nakonec zachránili, i když jsme do turnaje šli samozřejmě s jinými cíli. Měli jsme to dobře rozehrané. Na jednu stanu velká úleva, ale s odstupem času to určitě budeme hodnotit jako zklamání.
Nebyl medailový cíl pro toto mužstvo až příliš velkým soustem?
Myslím, že z daného ročníku máme nejlepší hráče. Všechno nám klapalo, ale bohužel během pěti minut se nám rozplynul sen o medaili.
Ano, v klíčovém duele s Finskem. Co se stalo?
Měli jsme je na lopatě, osm minut před koncem jsme dali na 3:2, což nám bohatě stačilo k postupu. Bohužel někteří hráči si mysleli, že přidají další góly. Možná se chtěli ukázat skautům nebo svým agentům. Nevím, co tam bylo. Zápas jsme zbytečně prohráli a se Slováky jsme museli hrát o bytí a nebytí. Utkání bylo nervózní, ale dopadlo pro nás naštěstí dobře.
Na turnaji jste měli problémy s disciplínou. Proti Slovákům jste hráli dokonce dvě oslabení pět na tři. Proč?
Nevím, čím to je. Máme s hráči mítinky, pohovory, říkáme si, jak mají hrát. Je to nedisciplinovanost hráčů. Jsou to samozřejmě mladí kluci a nevím, jestli si naše slova berou k srdci tak, jak by měli. Někteří se cítí samozřejmě ukřivdění, že v zápase nehrají takovou roli, jakou by asi chtěli. Před turnajem jsme se bavili o tom, kdo bude chodit na přesilovky, kdo naopak na oslabení. Teď budu konkrétní. Třeba Martin Frk, který je střelec a umí dávat góly, se tady trápil a hodně se v tom utápěl. Zbytečně si bral hodně věcí na sebe. Jsou tady ale i další hráči, kteří měli být hvězdami, ale snažili se náš výkon příliš vyšperkovat. Tady se jim nedařilo a z toho možná pramenila frustrace a následně zbytečné fauly.
Hráli někteří o své jméno?
Bohužel hráli. Je to smutné konstatování. Když budu upřímný, tak tým je moc nezajímal, snažili se hlavně hodně individuálně vyniknout. My jim to vštěpujeme od šestnáctky. Mnoho hráčů tu ale hrálo pro tým, padalo do střel a odvádělo obrovské kvantum práce. V některých fázích turnaje se ale bohužel negativně projevilo myšlení některých jedinců, kterým záleželo víc na tom, aby se ukázali, než aby hráli pro tým. Každý dobrý hráč by měl rozeznat, kdy je potřeba bránit a kdy naopak může zaútočit.
Je pro tuto kategorii trochu specifické, že jsou hráči psychicky labilnější?
Já bych neřekl. Teď budu hodně upřímný. Největší podíl v tomto dělají jejich agenti, kteří jim vštěpují, že se musí ukázat a musí být na tom dobře v bodování. Vlastně popírají celou strategii týmu, který má fungovat jako celek a před sebou mít jasný cíl. Je krásně vidět, že hráči, kteří přišli z domácích soutěží, pro tým žijí a dýchají. Jsou tady hráči, kteří přišli ze Švédska, Kanady nebo Ameriky, a hrají si hodně na své triko. Nejsou to samozřejmě ale všichni. Brankář Matěj Machovský se snaží pracovat pro tým a chytá tady výborně. Klobouk dolů před výkony Davida Musila, ale to jsou opravdu jediní dva, kteří ze zahraničních posil plní to, co jsme od nich očekávali.
Sabotují tedy agenti vaší práci?
Já nevím, jestli sabotují. Je to obchod s hokejisty. Když má agent čísla, že jeho svěřenec dal tolik branek a tolik asistencí, tak se mu hráč daleko lépe prodává. My samozřejmě vštěpujeme hráčům, že pokud tým získá medaili a bude někde nahoře, tak si je dobré týmy nějakým způsobem rozeberou. Neustále dáváme za příklad loňské mistrovství světa dospělých, kdy tým bez hvězd, když vynechám Jágra a Vokouna, vyhrál titul. Ukazovali jsme icetime našich hráčů a Rusů ve finále. Informace oni mají, ale bohužel jsou asi mladí a nemají rozum na to, aby si srovnali v hlavě.
Je výkon osmnáctky zrcadlem českého hokeje?
Já bych řekl, že není. Myslím si, že ročník 1993 je hodně kvalitní, což dokázali i hráči, kteří nastupovali v extralize nebo v zámoří. Jsou tu hráči, kteří hráli na minulých mistrovstvích dvacetiletých nebo osmnáctiletých. Bohužel pět minut s Finskem kazí celkové hodnocení mužstva na turnaji.
Utíká nám světová špička?
Když se budeme bavit o úplné špičce, tedy týmy jako Spojené státy, Kanada nebo Švédsko, ty jsou trochu jinde než zbytek světa. Rusko má výborně technicky vybavené hráče, kteří ovšem někdy nejsou ukáznění. Mírně za Ruskem je podle mě Finsko. Potom už je garnitura Čechů, Švýcarů, Němců, Slováků, Norů. Myslím, že třeba i Lotyši nebo Bělorusové jsou zhruba na naší úrovni. Pokud nebudeme hrát na sto procent, tak prostě budeme mít problémy i s těmito celky.
