Voráčkův rok měl podivné preludium. Vloni v létě se od trenérů ve Philadelphii dozvěděl, že by bylo záhodné, aby shodil pár kilo. Český hráč zprvu kroutil hlavou, žádný tlouštík to přece nebyl. Pak ale uposlechl a najel na řádnou dietu. Baštil více zeleniny a úplně vyřadil oblíbené těstoviny a steaky.
Žádná slast to nebyla, chtělo to vůli. „Dieta byla přísná. Hlavně na začátku jsem dost hladověl,” popisoval Voráček v podzimním rozhovoru pro iDNES.cz.
Zlatá hokejkaV sobotu bude v Karlových Varech vyhlášena anketa Zlatá hokejka o nejlepšího hráče uplynulé sezony a redakce iDNES.cz před ní postupně představuje všech deset finalistů. |
Odříkání se však vyplatilo. Český útočník byl na začátku sezóny k neudržení a už od prvních zápasů se držel na špici bodování. Zelenina dělala divy. “V osobních soubojích trošičku ztrácím, ale cítím, že ve třetích třetinách mám víc energie a to je hodně důležité,“ pochvaloval si o čtyři kila lehčí borec.
Až do Vánoc vše šlapalo, jak mělo. Voráček si notoval s parťákem Claudem Girouxem a měl podíl téměř na každé druhé brance Flyers. Krok s ním drželi snad jen Sidney Crosby a Tyler Seguin.
S Novým rokem však přišla pořádná obleva. Voráček sice řádil na Utkání hvězd, kde šesti body vyrovnal 27 let starý rekord Maria Lemiuxe, ve Philadelphii se ale jemu i Girouxovi přestalo bodově dařit.
Voráček nepanikařil, protože věděl, že nejde o nic výjimečného. “Po Vánocích hrajou všichni zodpovědněji a běžné jsou výsledky jako 2:1 nebo 1:0. Nepadá tolik gólů, obrana je těsnější. O svoje body se nestarám, ty přijdou, když budeme vyhrávat.”
Výher příliš nepřibylo (mužstvo Flyers se letos opět trápilo), Voráčkova forma však šla nahoru. Sice to trvalo (v únoru to stále ještě nebylo ono), v závěru sezóny se ale Voráček vyhecoval k parádním výkonům. Až do posledních zápasů se držel v boji o Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL.
Nakonec skončil s 81 body pátý, což je nejlepší umístění českého hráče od sezóny 2005/2006, kdy se Jaromír Jágr umístil na druhé příčce.
Klíčem k Voráčkově úspěchu byly přesilovky. Mužstvo Philadelphia Flyers sice mělo mnoho trhlin, hra v početní převaze mu ale šla brilantně. A právě český hráč byl nesmírně platný. Z pravé strany posílal jedovaté nahrávky či nahození před branku, nebál se ani vystřelit. Celkově při přesilovkách nasbíral 33 bodů; lepší byl jen Alex Ovečkin (34) a Voráčkův kumpán Giroux (37).
Svou rychlost, rozvahu a cit pro tvoření hry nejen při početní výhodě ukázal „Jake the Snake“ – jak se mu v NHL přezdívá – i na domácím šampionátu v Praze. Jakmile bylo jisté, že se Philadelphie opět neprodere do play-off, oznámil, že mužstvo posílí. Růžička ho později jmenoval kapitánem, což vzhledem k jeho letošní formě nebylo překvapivé.
Elitní desítka |
Během mistrovství si musel poradit s obrovským tlakem. Celá země prahla po úspěchu. Voráček však působil velmi klidně a zkušeně. Na ledě patřil k nejlepším (z českých přesilovek měla hlavně díky němu respekt i Kanada), četné rozhovory zvládal jako správný profesionál.
Když český tým ve čtvrtfinále zdolal Finy, Voráček křepčil jako malý kluk. Na chvíli z něj spadla tíha, kterou pomáhal nést. Základní cíl byl splněn.
O to krutější pak bylo zklamání, které na Čechy číhalo po zápase s Kanadou a USA. Čtvrté místo pálilo. „Je to stoprocentně nejhorší porážka v kariéře,“ hlesl český kapitán po nevydařeném duelu o bronz.
K medaili tým nedovedl, ale zápal a nasazení, se kterým se Voráček předvedl na mistrovství, svědčí o jeho herní i lidské vyspělosti.
A to je dobrá zpráva.
Zdá se, že Češi našli nového pana kapitána.