Stejně jako proti Spartě prohrává Slavia 1:3 na zápasy. Je vaše situace teď ve finále těžší?
Je těžší o ty další čtyři zápasy, které jsme odehráli. Určitě i o to, že Sparta hůř bránila, zato Zlín hraje v obraně výborně. Uvidíme. Každý začíná za stavu nula nula. Zkusíme to ve Zlíně, kde by nám to mohlo víc vyhovovat. Série je pořád otevřená.
Ve dvou zápasech v Sazka aréně jste vstřelili jediný gól. Dělala vám problémy těsná zlínská obrana, nebo vám spíš odešla střelecká forma?
Zlín brání důrazně, ale šance jsme i tak měli. Je to vyloženě o šťastném gólu, který by tam padl. Jim tam propadl odražený puk, který dorazili do prázdné branky. Měli další dvě takové šance, ale my měli také tři čtyři. Jim to tam padlo a nám ne, proto vyhráli. Je aletaké pravda, že nám trochu odešla střelecká pohoda a také se trochu rozpadlo mužstvo. Nemohli hrát Patrik Martinec a Franta Kučera. Možná i tím byly zápasy trochu ovlivněné.
V první třetině jste dali dvě tyče. Mohli byste tedy žehrat na štěstí, které se k vám obrátilo zády…
Nejde o to, jestli někdo má menší, nebo větší štěstí. Jde o to, kdo dá gól. My jsme ho nedali a s tím si nemá cenu lámat hlavu. To se může otočit v každém momentu série. Zápasy v Sazka aréně byly úplně stejné jako ve Zlíně. Hodně vyrovnané, hrálo se na jeden gól. Ale je pravda, že vyhrál šťastnější, neřekl bych lepší…
Bylo v kabině po pondělní prohře dusno?
Vůbec. Nemá cenu to nějak rozebírat. Dosáhli jsme vrcholu, hrajeme finále. Teď se nějak držet pod krkem, že se něco nepovedlo, nemá žádný smysl. Samozřejmě si vytkneme chyby. Jak Růža, tak my hráči mezi sebou. Ale že bychom na sebe řvali a pěnili, to není zapotřebí. Víme, co jsme udělali špatně a na ten další zápas to zkusíme jinak.
Jak se vám líbilo v Sazka aréně?
Prostředí je krásné, je to parádní zimák. Ale i hokejový fanda musel vidět, že to je spíš hokej mistrovství světa, kde to je o nahrávkách. Je to takový hokejový fotbal. Než se hra přeleje na druhou stranu, tak se lidi chvílemi nudí. Menší hřiště mají něco do sebe tím, že se tam pořád něco děje a diváci se mají na co koukat. Nedělní zápas byl podle mě hodně na nekoukání, to bylo vyloženě o tom si to osahat, v pondělí už to bylo lepší.
Takže v případném šestém zápase už to půjde?
Jo. V šestém zápase už to bude dobré. To už obě mužstva zvládnou perfektně (smích).
Věříte, že se série ještě do Prahy vrátí?
Doufám, že ano. Ve Zlíně to bude to změna. Jestli to bude svědčit nám, nebo Zlínu, to si nedokážu tipnout. Hokej ale zase bude o trochu rychlejší. Snad také dáme nějaký gól…
Stejně jako v semifinále je Slavia zase na hraně…
Na pokraji vyřazení jsme pořád. To bylo na začátku sezony, pak po Vánocích, ke konci základní části, kdy se nám nedařilo. Pokračovalo to ve čtvrtfinále i v semifinále, takže si s tím už hlavu nelámeme. Prostě jedeme dál. Zatím finále neskončilo. Až skončí, tak si sedneme, ale zatím to tlačíme dál.
Takže zůstáváte opravdu v klidu, nebo si už v koutku duše připouštíte brzký konec série?
To nás vůbec nenapadlo. Už na Spartě se mě lidi ptali, jestli máme objednanou nějakou hospodu, abychom ukončili sezonu. Říkal jsem, že na to vůbec nemyslíme. Je otázka deseti minut to ukončit, ale hrozně těžko se tam nahoru dostává. Nemá cenu myslet na konec, dokud nepřijde.
Působíte dojmem flegmatika, kterého jen tak nic nerozhází...
Flegmatici jsme určitě, tedy alespoň většina z nás (smích). Protože tady je to tak, že člověk zahraje dva výborné zápasy a pak ho vymění. Vždyť to sám víte... Proto jsme v klidu.
