Nyní už Appel patří slovenskému extraligovému Martinu, ale na Kometu myslí pořád.
"V Martině zatím můžu být maximálně spokojený, ale Kometu už asi z hlavy nikdy nevymažu," říká pravé křídlo, které dovolenou tráví v Brně. "Zažil jsem tady tři a půl, nebo spíš tři krásné roky, které byly nejlepší v mé kariéře. Kometu pořád sleduju na internetu, v novinách, všude. Ale dopadlo to tak, jak to dopadlo, a musel jsem se stěhovat."
Říkáte, že to dopadlo, jak to dopadlo. Co se tedy přesně stalo, že jste nejprve v prosinci vynechal dva zápasy a na začátku ledna jste musel z Brna odejít?
Ten poslední bod byl asi ten, že po zápase v Mladé Boleslavi, který jsme prohráli 1:5, jsem v článku do Mladé fronty vyjádřil nespokojenost s hrou, kterou jsme předváděli. V pondělí jsme pak měli v kabině sezení s trenéry a celým mužstvem a měl jsem tam vysvětlit, co jsem tím zamýšlel. Já jsem řekl, že si myslím, že mužstvo, které tady je, by mělo hrát útočný hokej, který by se líbil fanouškům a měl by být založený na spoustě branek. Prostě aby se to líbilo lidem, protože mužstvo tady na to je. A měl jsem k tomu ještě nějaké připomínky. S tím jsem ale nenašel porozumění u pana (trenéra Rostislava) Čady.
Co na to říkali vaši spoluhráči?
Z kabiny se za mě nikdo nepostavil, v tu chvíli všech dvacet lidí koukalo do země. Což mě trošku mrzelo, protože jsem čekal, že to starší jádro týmu se mnou bude souhlasit, protože si myslím, že taky nebyli po celou tu dobu spokojeni s tím, jak jsme hráli. Ale nepostavili se za mě, takže jsem tenhle názor měl vlastně sám. A dopadlo to tak, že jsem se během čtrnácti dnů stěhoval do Berouna za Kamila Jarinu.
V té době se mluvilo o tom, že vztahy v kabině Komety pod vedením trenéra Čady nebyly ideální. Jak jste to viděl vy?
Od začátku loňské sezony mi to připadalo takové zvláštní, atmosféra v kabině nebyla taková, na jakou jsem byl v Brně zvyklý. Zdálo se mi, že se tam nevytvořila taková ta správná zdravá parta, která je pro každý týmový sport strašně důležitá. Myslím si, že vztahy mezi kabinou a trenérem nebyly úplně ideální. Myslím si, že starší hráči měli s trenérem daleko víc komunikovat a říkat mu některé věci, co a jak by mělo vypadat. Tohle si myslím, že neklapalo, a byl to jeden z důvodů, proč to nakonec v té zimě skončilo takovým popraskem.
. Co jsem nečekal"Z kabiny se za mě nikdo nepostavil. Což mě mrzelo, protože jsem čekal, že to starší jádro týmu se mnou bude souhlasit." |
Z Komety jste odešel do Berouna, tedy do prvoligového podpalubí. Jak jste to tehdy přijal?
Byl to pro mě šok, hlavně když jsem ještě věděl, že jsem měl v té zimě nabídky z Třince nebo ze slovenské extraligy. Ale dopadlo to, jak to dopadlo, nemohl jsem s tím nic udělat a víceméně jsem se tři měsíce v Berouně protrápil. Ale všechno zlé je k něčemu dobré, byla to nová zkušenost.
V čem?
Viděl jsem, jak rozdílně můžou fungovat prvoligové kluby. Byl to strašný skok o několik desítek pater níž. Viděl jsem problémy s páskami, s tkaničkami, se vším. Na rozdíl od Brna, kde jsme měli perfektní zabezpečení a bylo o nás výborně postaráno. Od doby, co Kometu převzal pan Zábranský, se udělal strašný krok dopředu od té doby, kdy jsem tu začínal.
Mluvíte o problémech v kabině pod trenérem Čadou. Nemrzelo vás zpětně, že nedlouho po vás musel odejít i on a pod trenérem Kýhosem by vaše pozice mohla být jiná?
To jsou jen domněnky, ale myslím si, že by to asi jiné bylo. Pan Kýhos je jiný typ trenéra, je zastáncem takové pohody, uvolněnosti. Nechává hráče hrát to, co umí, co je jim vlastní a nesvazuje je nějakými úkoly, při kterých ten hráč neprodá to, co by mohl. Což si myslím, že u pana Čady trošku bylo, protože jsme se všichni strašně zaměřovali na defenzivní činnost, měli jsme hrát jeho vzorec hry. A potom ta hra vypadala tak, jak vypadala, a nebylo to vůbec pro oko diváka. A ani výsledky nebyly takové, jaké se očekávaly a na jaké mužstvo mělo.
. Nejsem milius"Já bezproblémový hokejista určitě nejsem a Brňáci vědí, že nejsem milius. Ale v kabině jsem nikdy problémy neměl." |
Trenér Kýhos vás prý ještě jako trenér Chomutova lanařil na sever Čech, je to tak?
Hned před prvním zápasem po výměně z Brna jsme se s panem Kýhosem potkali a bavili jsme se o tom, jak to tady bylo a co se stalo. A on mi řekl, že by chtěl, abych šel po sezoně do Chomutova a hrál pod ním. No a za čtrnáct dní se to semlelo tak, že byl on tady v Brně. Pak jsem ho potkal v Brně ještě jednou a on říkal, že by byl rád, kdybych tady hrál. Ale to není otázka jenom pro nás dva, to je otázka i pro vedení a management.
Po sezoně vám tedy nabídka z Komety nepřišla?
Po sezoně nabídka bohužel nepřišla. Bohužel.
Po vašem odchodu z Brna se tehdejší kapitán Pavel Vostřák vyjádřil, že jste byl rušivým elementem v kabině a je dobře, že jste odešel. Co si o tom myslíte poté, kdy po příchodu trenéra Kýhose opustil tým Komety právě Vostřák?
O tomhle by si každý měl udělat vlastní obrázek. Já jsem tady strávil tři a půl roku a neříkám, že jsem byl bezproblémový, to určitě ne. Já bezproblémový hokejista určitě nejsem a vy Brňáci, co mě znáte trošku víc, tak víte, že nejsem úplný milius. Ale myslím si, že v kabině jsem nikdy žádné problémy neměl. A když jsem si po svém odchodu na internetu přečetl rozhovor s Pavlem Vostřákem, že jsem problémový typ a byl jsem problémový článek kabiny, tak jsem byl dost zaražený. Že člověk, který je tady čtyři měsíce, vykládá něco o někom, kdo je tady tři a půl roku. Kór on, který dobrou pověst nikde neměl, nikde ho neměli moc rádi.
Nyní jste hráč Martina. Jaké má klub ambice a co od vás očekává?
Asi ode mě budou očekávat góly, protože nic jiného moc neumím. A co se týče ambicí, tak loni ve čtvrtfinále vypadli s Trenčínem, když vedli 3:0 na zápasy. Letos je jejich cílem minimálně semifinále. Co jsem slyšel, tak je tam celkem euforie, co se týče managementu i fanoušků.
O návratu do Komety někdy v budoucnu neuvažujete?
Byl bych rád, kdybych se někdy do Brna mohl vrátit. A mohl zase fanouškům předvádět něco, co umím. Protože fanoušky, jací jsou tady, jsem nikde jinde nezažil.