Holaň odehrál s týmem dvě minulá přípravná utkání, proti Nashvillu (3:1) a proti St. Louis (0:4). Stabilní místo v obraně, která se zdá být nejsilnější zbraní týmu, však nenašel. Nyní plánuje vrátit se zpět do vlasti, kde na něj čeká žena Irena a dvě děti, sedmiletá Veronika a tříletý Miloš.
"Jsme předběžně domluveni, že si spolu sedneme a projednáme další spolupráci. Možná také, že bude chtít odejít do jiného celku," vysvětloval František Černík, generální manažer Vítkovic, jejichž barvy Holaň v uplynulé sezoně hájil. Funkcionář dodal, že zatím neví, zda byly příčinou hráčova vyřazení z týmu výkony na ledě, nebo zda nikdo není ochoten
zaplatit milion dolarů pojišťovně.
Poté, co Holaňovi v loňském roce zámořská pojišťovna udělila výjimku, naskočil do české extraligy ve 20. kole, ve třiceti zápasech dal devět branek a navíc si připsal třináct asistencí. Ještě před příchodem do prvního mužstva trénoval vítkovické juniory.
Držitel Zlaté hokejky z roku 1993 onemocněl v roce 1995, kdy u něj lékaři v rámci rutinní prohlídky hráčů Anaheimu objevili příznaky leukémie, zhoubného onemocnění krve. Díky operačnímu zákorku je dnes zcela zdráv a na začátku letošního roku se dokonce setkal s Robertem Stranským, který mu daroval kostní dřeň.
Holaň v přípravě necítil žádný tlak a obavy, že by se pro něj nenašlo místo v sestavě. Hokej totiž už dávno nestaví na první místo životních hodnot. "Snažím se hrát i trénovat, jak nejlépe umím," pravil nedávno Holaň, jenž se možnosti, že na něj nezbyde místo v týmu, neobával. "Pokud budu dost dobrý, zůstanu, když ne, tak se vrátím domů," nelámal si před týdnem hlavu bývalý hokejista Vítkovic, který strávil na nemocničním lůžku plných osm měsíců a v NHL se před nemocí objevil naposledy v sezóně 1995/96.
Doktor Stephen Foreman, který hokejistu v únoru 1996 operoval, později přiznal, že šlo o riskantní zákrok, neboť dřeň dárce nebyla stoprocentně totožná s dření Holaňovou. Bývá zvykem, že je dárcem někdo z příbuzenstva, tím je totiž zaručeno, že bude darovaná dřeň vhodná.
