Fanoušci, kteří mu vyčítali, že dal přednost Spartě, slibovali "ďábelské" přivítání. Očekávaly se sprosté nadávky, bučení, a dokonce i pálení dresu s jeho jmenovkou.
Nic z toho se ale nekonalo. "Sám jsem byl překvapený. Nakonec mi i ten litvínovský kotel zatleskal. Až mě to trošku dojalo," vykládal Ručinský trochu roztřeseným hlasem.
V hledišti se ale objevil jeden transparent s nápisem "Růča = zaprodaný šmejd". Všiml jste si ho?
Všiml. A taky jsem slyšel pár lidí z protější tribuny, jak na mě křičí. Ale čekal jsem to daleko horší. Musím lidem poděkovat, byli perfektní.
A jak jste vnímal pískání, když jste se dotkl puku?
Lidi se ozvali, to je pravda, ale to bylo to nejmenší. S tím jsem počítal a můžu to brát jako luxus, který mi fanoušci dopřáli.
Mluvíte, jako byste byl úplně šťastný, že vás lidi jenom vypískali.
Ale vždyť jsem. Už měsíc a půl se v novinách nepíše o ničem jiném než o tom, co na mě fanoušci v Litvínově chystají. Pískání beru jako samozřejmost, bez které se to nemohlo obejít. To si tu prožil každý včetně Vládi Růžičky a Pepy Beránka, kteří dali přednost Slavii.
Přepadala vás před zápasem nervozita?
Neřekl bych nervozita, ale takové lehké chvění ano. Nevěděl jsem, co mám očekávat. Nebylo to nic příjemného, ale musím před lidma opravdu smeknout.
A co před litvínovskými hráči? Proběhlo nějaké škádlení?
Vůbec ne. Hrálo se ve sportovním duchu, na ledě nebyl žádný konflikt. Jsem rád, že to takhle dopadlo.
Prohodil jste alespoň pár slov s Robertem Reichlem a Jiřím Šlégrem?
Ne. Akorát jsme se na konci pozdravili. Tím nechci říct, že bychom spolu nemluvili, jsme samozřejmě dál ve spojení, ale dneska na řeči nebyl čas.
Asi jste rád, že máte tenhle zápas za sebou, že?
To tedy ano. Je dobře, že přišel hned v prvním kole, protože čekání by bylo daleko horší. Je to dobře pro obě strany, protože se kolem toho napsalo dost. Už bych to chtěl uzavřít.
Jak jste byl vůbec spokojený se svým výkonem?
Celý náš útok nehrál dobře a já klukům moc nepomohl. Ale vyhráli jsme, zaskočili za nás jiní. Hlavně Netík, Broš a Kratěna.
Co vám k lepšímu výkonu chybělo?
Musíte pochopit, že to pro mě nebyl jednoduchý zápas. Hrál jsem v Litvínově, což je pořád můj domov, místo, kde jsem vyrůstal a kde jsem se naučil hrát hokej.
