Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Balaštík: Věřím, že to půjde i bez Lešky

5 2003
Praha - Hokejový tandem Balaštík - Leška pozvedl Zlín po roce opět na vrchol. Po dvaceti kolech je tým druhý, tři body za vedoucími Pardubicemi. Do reprezentace byl ale povolán jenom nejlepší extraligový kanonýr. "Mrzí mě, že Petr nejede, ale respektuju rozhodnutí trenérů. Loni jsem si ověřil, že můžu hrát dobře i bez něj, tak to snad bude dobré," říká Balaštík.

V extralize jste zatím nastřílel čtrnáct branek, vedete tabulku střelců. Měl jste někdy podobně úspěšný vstup do sezony?
Zatím ještě ne. Samozřejmě jsem rád, že mi to jde a že se mi i střelecky daří. Ale hlavní je, že je Zlín nahoře v tabulce.

Zejména vstup do extraligové sezony jste měl fantastický. Přitom na reprezentačním turnaji v Pardubicích se vám nevedlo podle představ. Kdy potom došlo ke změně?
To je otázka, na kterou neumím odpovědět. V přípravě na sezonu se mi dařilo. Přál jsem si, aby to vyšlo i v Pardubicích, ale tam to zdaleka nebylo takové. Sám nad tím hodně přemýšlím.

Ve Zlíně těžíte zejména z obnovené spolupráce s Petrem Leškou. Nemohlo to být i tím, že váš klubový spoluhráč na Poháru České pojišťovny nebyl?
Možná je to jeden z důvodů, ale třeba loni jsem si ověřil, že dokážu hrát s kýmkoli. Nechci být orientovaný jenom na Petra. Ale v těch Pardubicích to asi nějakou roli sehrálo. Absolvovali jsme spolu celou přípravu a to odvykání na spolupráci s ním nebylo takové, jak jsem si sám představoval.

Nelitujete, že Leška opět v nominaci chybí?
To víte, že mě to mrzí, ale takové je rozhodnutí trenérů i jeho. A s tím se nedá nic dělat. Proč nekdo je a někdo není nominovaný, je otázka pro trenéry, jakou mají koncepci a s jakým záměrem mužstvo poskládají. Nám nezbývá, než to respektovat. Chci vždycky dodržovat rady trenérů a přizpůsobit se.

Jak vám k letošní formě pomohlo hostování ve finské Hämeenlinně z konce minulé sezony?
Byla to především obrovská zkušenost. Na tři měsíce jsem se dostal do elitního finského klubu. Poznal jsem něco nového, načerpal poznatky, které se snažím uplatnit v naší hře ve Zlíně. Spíš to pro mě byl impuls do další kariéry.

Nemrzelo vás, že jste se po sezoně musel vrátit do Zlína?
To víte, že trochu ano. Ale dohoda byla jasná a já své slovo držím. Nic se s tím nedalo dělat, své slovo držím. Každopádně na tři měsíce ve Finsku budu vzpomínat v dobrém. V budoucnu bych se tam někdy rád vrátil.

Plánujete teď, během vašeho pobytu ve Finsku, setkání s bývalými spoluhráči?
Před pár týdny jsem mluvil s Tomášem Kucharčíkem. Říkal mi, že když budu nominovaný, tak by se za mnou v Helsinkách zastavil. Když bude čas, tak bychom mohli zajít na večeři. Uvidíme.

Zavzpomínáte si při turnaji na jarní mistrovství světa ve Finsku, kde jste hrál?
Mistrovství světa bylo úplně něco jiného. Snad jenom, že se bude hrát v Hartwall Areně. Ale že by se mi vybavovaly vzpomínky, to opravdu ne.

Sezona vyvrcholí šampionátem v Praze. Jak velkou motivaci představuje pro vás?
Hrát na domácím mistrovství světa je cílem každého hokejisty. Ale je až za dlouho. Teď mě zajímá Karjala a zbytek základní části ve Zlíně. Dál nemyslím.

V roce 2002 jste byl draftován Columbusem. V létě jste opět o rok oddálil odchod do zámoří. Řekl jste, že chcete jít podobnou cestou jako váš bývalý spoluhráč Petr Čajánek. Považujete letošní sezonu z tohoto pohledu za zlomovou?
Na tuto cestu jsem se skutečně vydal a sám cítím, že jsem tak zhruba někde za půlkou. Kdy a jestli odejdu, to vám teď nepovím. Záleží, jak budu hrát, jak bude sloužit zdraví a jak se bude dařit mě i mužstvu. Pak se uvidí, jestli vůbec a případně kdy podepíšu kontrakt do Ameriky. Nechme se překvapit. Zatím se mi odkládání odchodu do zámoří vyplácí a všechno vypadá hodně růžově. Ale nakonec vše může dopadnout zcela jinak.

Nahrál by vám úspěch jak v reprezentaci, tak s klubem. Zlín oproti špatné minulé sezoně atakuje přední příčky. Kde podle vás došlo k hlavní změně k lepšímu?
Přišel nový trenér, noví hráči, brankář Ičo Murín... Mužstvo se výrazně obměnilo. Navíc jádro týmu, které zůstalo, moc dobře ví, jak chutná hrát na chvostě tabulky. Nikomu bych to nepřál. Loňská sezona, to je odstrašující případ. Všichni dělají všechno pro to, aby se neopakovala. Chceme minulý ročník napravit.

Ještě se vrátím k poslednímu zápasu proti Karlovým Varům. V jednom momentu jste zůstal uvězněn u hrazení. Dres se vám zasekl mezi plexisklem a mantinelem. Stalo se vám už někdy němco podobného?
Ne. To se mi opravdu nikdy nestalo (smích). Ani nevím, jak k tomu došlo. Najednou jsem se nemohl hnout. Snažil jsem se vyháknout, ale nešlo to. Nakonec mi museli v přerušené hře pomáhat dva rozhodčí. Bylo to docela vtipné. Kluci se mi zasmáli. Zatím mě maximálně potkalo, že jsem nechal hokejku v díře, kudy vyjíždí rolba. S tím už ale počítáte a stačí pár vteřin, abyste jí dostal ven. Ale tohle bylo nadlouho a bez pomoci rozhodčích bych se z toho snad ani nedostal...

Vše o Karjala Cupu: Zpravodajství, los výsledky, soupisky...







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze