Opravdu Slavii tak věříte?
Liberec měl sice v domácích zápasech víc ze hry, ale Slavia dostala góly z nedůslednosti. Obránci špatně pokryli protihráče před brankou, proto inkasovali. Jinak bych neřekl, že je Slavia vyloženě slabší nebo že by propadla.
Ale nemohla se dostat do šance, nešly jí přesilovky...
To bylo zase nedůsledností. Útočníci neznervózňovali ani se netlačili na Pince. Tím pádem se nedostávali do šancí ani k dorážkám. V tom se musí slávisté zlepšit. Pinc je kvalitní gólman, ale je zapotřebí před brankou pracovat třeba jako Micka. Stoupnout si tam a nechat se otloukat.
Slávisté v Liberci působili, jako by nevěděli, co hrát. Jak si to vysvětlujete?
Ten dojem na vás udělali proto, že se nedostávali do šancí. Jejich hra byla hluchá, po mantinelech, po koutech. Zkrátka se netlačili do zakončení.
Chcete říct, že to se Slavií není tak špatné, jak se teď všem zdá?
Myslím, že ne. Podívejte, když jsem v úterý viděl Budějovice v Karlových Varech, byly na odepsání. A to se předtím doma trápily. Kdybych viděl jenom úterní zápas, musím říct: Vary jsou na koni, ty je musí přeběhnout. Jenže každý zápas začíná od stavu 0:0. Sice do něj jdete s různými pocity, ale důležité je, kdo se první dostane do vedení. Podle toho můžete přizpůsobit svou hru. Jeden musí tlačit a druhý čeká na chyby soupeře.
Přijde mi, že Slavii ohromně chybí váš syn. Najednou v týmu není žádný vůdce, který ostatní strhne, nemyslíte?
Takhle se slávisti vyjadřují a já si myslím to samé. Je to můj kluk a je hloupé ho chválit, ale podobný příklad najdete ve Spartě. Ta letos neměla Hlaváče s Hlinkou, kteří v mužstvu plnili podobnou roli, a také scházeli.
Jste se synem v kontaktu?
Jo, občas si zavoláme.
Jak prožívá, že v nejdůležitějších chvílích sezony nemůže týmu pomoci?
Kdybyste hrál hokej, dokážete se do toho vžít. Když celou sezonu vynakládáte úsilí a pak se zraníte, je každý hráč samozřejmě nešťastný. Tady nejde jenom o pomoc, ale také o to dotáhnout sezonu do nejlepšího konce. To víte, že ho to strašně mrzí.
Je hodně skleslý?
Není to kluk, který hraje druhým rokem. Už něco prožil a dokáže se s tím vyrovnat. Ale samozřejmě ho to hodně mrzí. Zvlášť když si ke Slavii vypěstoval určitý vztah a je v ní naprosto spokojený.
Ostatní hráči tvrdí, že nechybí jenom na ledě, ale i v tom, že s nimi není v kabině a na střídačce. Je tohle opravdu tak důležité?
Musím říct, že jo. Když jsem byl trenér a Vláďa Růžička mířil do Edmontonu, měl zlomený prst. Tenkrát jsem po něm chtěl, aby hrál, dokud to jde. Působí to na kluky. V krizových momentech pak totiž můžou podlehnout špatné náladě, když nehraje člověk, kterého považují za vůdčí osobnost. Vláďa sezonu dohrál i s tím zlomeným prstem a nikdy se mu už pořádně nezahojil.
Neuvažuje váš syn, že do kabiny zajde?
O tom se s ním ani nebavím. To je věc trenéra, vedení a samozřejmě jeho samotného.
David Hruška, který měl poslední dobou parádní formu, byl v posledních zápasech neviditelný. Sám prohlásil, že mu váš syn v útoku chybí.
Pepíkovou předností je, že dokáže spoluhráče udělat. A Hruška z toho těžil. Je to kvalitní útočník, který umí kvalitně zakončit. Samozřejmě, že si ta dvojice dokázala vytvořit šance a je jasné, že to teď mužstvu schází. Hlavně v přesilovkách a v okamžicích, kdy se zápas láme.
Všichni říkají, že největší síla vašeho syna je na buly. Souhlasíte?
Ale jo. Když máte přesilovku pět na tři, tak je každá vteřina drahá.
V play-off hraje velkou roli psychika. Myslíte, že se slávisté stačí za tak krátkou dobu zvednout?
Na pozitivní myšlení může zapůsobit jakákoli maličkost. Hráči si vůbec nesmějí připustit, že jsou horší. Ani v zápase, který je ztracený. V tom nám trochu schází ta kanadská povaha: oni dostanou desítku, ale jsou prostě nejlepší. To hodně posiluje. Beru Liberec, mají letos velmi vyrovnané mužstvo, první lajnu jako čtvrtou, od gólmana po posledního útočníka. Ale podívejte na Vary. V Budějovicích nemohly dát gól a najednou mu v úterý mlaskly čtyři. (Rozhovor vznikal před čtvrtým duelem).
To se pak psychika může otáčet.
Přesně tak. V semifinále přece nemůže nikdo čekat, že jednoznačně vyhraju. Slavia už hodněkrát potvrdila, že má silnou psychiku. V mistrovské sezoně třeba dostala v šestém finále od Pardubic šestku a v rozhodujícím zápase venku vyhrála 1:0. Nevěřím, že by to vzdali nebo že by propadli skepsi. Tady jde o to, aby Bednář a podobní hráči dostali z hlavy, že jim chybí Beránek. Musí si říct: Tak jsme tady my a musíme se o to pokusit.
V dnešním hokeji, kdy jsou týmy tolik vyrovnané, záleží především na nasazení, že?
Roli hraje i taková štěstěna. A myslím si, že i výkony rozhodčích to dost ovlivňují.
Na ty si poslední dobou stěžují všichni.
Četl jsem ve Sportu správný názor Jardy Holíka. Rozhodčí se bojí. Třeba Červenka dostal v Liberci dvě plus deset a v závěru byl stejný, ne-li horší faul na Vašíčka a nebyl potrestaný. To je nepochopitelné. Nejhorší je, že se rozhodčí dostávají do průšvihů na obou stranách. Když se hraje v Liberci, tak přidají domácím, a pak jedou do Prahy a propadnou tomu, že pískají na Slavii. Ale jestli se chce někdo vymlouvat na to, že na rozhodčí zařve Růžička, je to nesmysl. To je pak slabost těch rozhodčích! Vždyť se ty dvojice v zápasech točí a je to pořád stejné.
A co říkáte na slova libereckého Václava Pletky o tom, že někdo nechce, aby vypadl další pražský klub?
To považuju za jeho slabost. Přijde mi to ubožácké. Když si pustíte zápas, tak tam každý najde momenty, kdy vás poškodili rozhodčí.
Slavia tvrdí, že liberečtí hráči tlačí na arbitry tím, že simulují. Máte stejný názor?
To je pravda. Byl jsem na prvním zápase v Praze a oni neustále padali, chytali se za hlavu, jezdili za rozhodčím a pořád něco ukazovali. Viděl jsem, jak se liberecký hráč uhodil o rameno spoluhráče a jel sudímu ukazovat, že dostal do pusy. Nevím, proč furt brečí. Je to kvalitní mužstvo, které má schopnosti na to, aby vyhrálo bez nějakého brečení. Dneska si všichni myslí, že když je tam Růžička, tak mu jdou rozhodčí na ruku. Nevím, co je to za módu. A to skákání je taky velký nešvar.
