"Mám tady dneska svoje kluky, dvojčata. Jsou jim čtyři, snad budou na tátu pyšní," přál si před zápasem. Také děti mu pomohly objevit novou motivaci.
Klímova sportovní kariéra vypadala uzavřená. Dva roky o něm nebylo slyšet, v Tampě prodával auta. "Hokej už byl na obtíž, chuť se vytratila," tvrdí šestatřicetiletý útočník, kdysi úžasný ofenzivní talent, dosud druhý nejlepší český střelec v NHL. Nastřílel tam 313 gólů, jen Jágr jich dal víc.
Proslavil se jako nespoutaná bytost. V pětaosmdesátém, ve dvaceti letech emigroval, policie v Detroitu ho naháněla pro řízení v opilosti, za minulého režimu se psalo o průšvihu s držením marihuany. "S drogama jsem nikdy nic neměl, komunisti to trochu nafukovali," hájí se. "I když výstřelky tam byly, to jo. S šoférováním. V Americe je jistá povolená hladina a já jsem se do ní jaksi nemohl trefit."
Do askety a hokejového dříče měl daleko. Šeptalo se, že prohýří své nadání. Později v zámoří během tří let vystřídal pět klubů. Užíval si. S agentem Petrem Svobodou a dalším hokejistou Josefem Beránkem třeba vyráželi do kanadské divočiny lovit medvědy. "To byla nádhera! Sjeli jsme z hlavní silnice a pak desítky kilometrů projížděli lesem. Medvědů tam bylo víc než lidí. Pak ale přišly děti, roky... Už mi není dvacet, ani třicet," líčí zmoudření.
Už mu zpod přilby netrčí tmavé kudrliny, na tváři se rýsují vrásky. Na hlavě se zvětšují nevítané "kouty". Náhle se mu po ledu a puku začalo stýskat. Vyptával se známých na angažmá v extralize.
"Zkus Litvajs, odešlo odtud hodně hráčů," řekl mu kamarád Miloš Hořava, bývalý obránce. V Litvínově na sebe kdysi prvně upozornil, patřil do znamenité generace s Rosolem a Růžičkou. Zpět do města ho však přivál spíš pragmatismus než patriotismus. "Dojíždím jen kousek z Kadaně, kde mám barák," vysvětluje. "Rodina má kde být a to je důležité. Před dvěma lety jsem měl jít do Opavy, ale to bylo moc daleko."
Zároveň se mu líbí mezi litvínovskými mladíky, kteří potřebují vzor. A tak se s nimi honí v přípravě bez úlev. "Je to pro mě challenge. Víš, co je challenge?" ptá se s americkou bezprostředností a lehkým americkým přízvukem. "Jo, správně, výzva."
Litvínovské angažmá vzal jako výzvu. Zhubnul, prý má nejméně tělesného tuku za léta v hokejové branži. "V Americe se hodí vyšší váha, aby tě jen tak neodstavili," říká. "Jenže tady potřebuju spíš rychlost a nemůžu si dovolit vozit tolik kil."
Když se na jaře v Litvínově ohlásil, leckdo pochyboval, zda se do ligy prosadí. Teď se zdá, že se v mužstvu chytí, dokonce v roli kapitána. "Nejdřív jsem měl trochu obavy," přiznal trenér Vladimír Kýhos, který s ním v 80. letech hrával v jedné formaci. "Ale myslí mu to jako zamlada, bruslí pořád stejně. Měl by to zvládnout!"
