„Od prvního zápasu jsme byli lepší, tlačili jsme je a byla jen škoda, že jsme málo chodili do branky a chtěli dávat krásné góly. Měli jsme hrát na to, abychom jim to tam nasypali a podoráželi. Pak by se nám hrálo lépe. Samozřejmě, že jsem rád, že jsem nedostal gól, ale nebudu to přeceňovat. Momentů na to, aby mi ho dali, moc soupeř neměl. Ukáže se po dalším zápase,“ řekl Kovář novinářům po druhém duelu.
Malá četnost střel soupeře jej příliš netěšila. „Když na vás střely nejdou, je to problém. Když tam pět sedm deset nebo patnáct minut stojíte a pak najedou přijedou do třetiny a půl minuty tam krouží, tak se zadýcháte a máte toho plné kecky,“ podotkl Kovář. Navíc se musel stále protahovat. „Člověk je vymrzlý. Není pak jednoduché chytat každou střelu tak, abych ji blbě nevyrazil. Je potřeba se více soustředit a v přerušené hře se hýbat, abych neprochladl,“ řekl.
V druhém zápase si klíčový zákrok připsal na začátku třetí třetiny při norské přesilové hře, kdy lapačkou zlikvidoval gólovou šanci Eiriku Börresenovi. „Vyjel jsem hodně proti hráči, který nahrával, a tím, jak dal puk pode mě, tak tam byla prázdná branka. Byl jsem i dost daleko. Kdyby se na mě podíval, tak to stačilo poslat po ledě. Já mohl jen natáhnout ruku a on mě trefil pěkně do košíčku,“ popsal Kovář svůj výborný zákrok.
Brankář ruského Jekatěrinburgu v Norsku před čtyřmi lety debutoval v národním týmu a i tehdy odchytal oba zápasy. A Češi dvakrát vyhráli 2:1. „Byly to dost podobné zápasy. I když teď jsme měli o dost silnější tým. Tehdy tam bylo hodně kluků, kteří byli v nároďáku poprvé a taky naposledy. Před lety to bylo vyrovnanější. Zápasy ale dopadly podobně. Tenkrát jsem v obou docela smolně ztratil nulu, tak jsem rád, že jsem teď obě udržel,“ porovnával.
Norsko tak může považovat za oblíbeného soupeře. „Přemýšlel jsem nad tím. Už mám za sebou docela dost zápasů s Nory. Jen jednou jsme ztratili bod, když jsme na mistrovství světa vyhráli na nájezdy. Zatím se mi s nimi daří, ale je to přátelák. Je měsíc do mistrovství a oni budou mnohem silnější. Stačí jim, když přijedou tři čtyři kvalitní hráči a tým bude fungovat jinak,“ podotkl Kovář, kterému prý komorní atmosféra v Lillehammeru a nízké návštěvy nevadily. „Mně se chytalo dobře. Zpíval jsem si. Líbilo se mi, jaké hráli písničky o přerušení,“ smál se Kovář.
