Mladší z bratrů Sýkorových jako by byl ze svých výsledků rozpačitý. Nepřipadá si jako střelec, ačkoli v minulém ročníku extraligy nikdo nedal více branek a ve dvou posledních reprezentačních zápasech vstřelil tři góly. "Každého samozřejmě těší, když dá gól, ale já žádný rozený střelec nejsem. Povedla se mi jen poslední sezona v Pardubicích, za to však hodně vděčím spoluhráčům Otu Janeckému a Michalu Mikeskovi. S nimi se mi hraje parádně. Ale předtím jsem dal za osm sezon tak třicet branek," tvrdí.
O pět let starší Michal odešel ještě v dorosteneckém věku do zámoří a postupně oblékal v NHL dresy San Jose, Chicaga, Tampa Bay a v minulé sezoně i Philadelphie. Dvakrát se stal mistrem světa. I Petr měl namířeno do NHL, odehrál tam dokonce dva zápasy, ale po roce stráveném převážně na farmě Nashville se vrátil domů. "Když jsem přišel zpátky do Pardubic, připadal jsem si, že ani pořádně neumím bruslit. Abych řekl pravdu, moc mě to zpátky do Ameriky netáhne," přiznává.
Spolu se poprvé na ledě objevili před pěti roky, když se Michal domlouval na smlouvě v NHL. Na jeden zápas si odskočil do Pardubic, pak opět odlětěl do Ameriky. "Moc vzpomínek na to nemám. Vím, že jsme hráli se Spartou a prohráli jsme. Oba jsme dali jeden gól," loví Petr v paměti.
Na NHL má podobně vyhraněný názor jako Michal, i když tvrdí, že s ním podobné záležitosti nekonzultoval. "My se s bráchou o takových věcech doma nebavíme, hokej necháváme v kabině. Máme spoustu soukromých záležitostí, které probíráme." Stejní jsou oba bratři i v tom, že o nich neradi hovoří s novináři.
V minulé sezoně mohl Petr rozšířit sbírku rodinných úspěchů, ale krátce před světovým šampionátem se svěřil do péče lékařů. Odjel do lázní, aby si dal do pořádku záda. Možná mohl být světovým šampiónem, svého kroku ale nelituje. "Já jsem ani nebyl nominován na mistrovství světa, pouze do přípravného kempu. Nikde tedy není psáno, že bych do Německa jel," vrací se o pár měsíců zpátky.
