Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Co dokáže sebevědomí. Kovboj z Calgary povstal a je k neporažení

Connor McDavid z Edmontonu v šanci před brankářem Calgary Brianem Elliottem. | foto: AP

13 2017
Idylu na dovolené v Chorvatsku mu rozčísl noční telefonát. Vyměnili jsme tě do Calgary, dozvěděl se. Kanadský gólman Brian Elliott už neusnul. Tolik se těšil na nové angažmá, konečně se měl stát právoplatnou brankářskou jedničkou. Jenže se dlouho hledal, prakticky až do poloviny února. Teď hrdě vede vzpouru Flames, v tuto chvíli nejlepšího mužstva NHL.

Calgary neprohrálo už devětkrát za sebou a sebevědomě kráčí za vyrovnáním klubového rekordu. K němu chybí svěřencům kouče Glena Gulutzana už jen jediné vítězství.

K výtečným výsledkům přispívají mnozí: talentovaný Matthew Tkachuk, slušný Johnny Gaudreau i kapitán Mark Giordano. „Nechceme být týmem jedné lajny,“ tvrdí Michael Frolík, další z důležitých mužů Flames.

Tím klíčovým je ovšem někdo jiný. Klubu z kraje kovbojů a ropných polí rozhodující měrou pomáhá právě Elliott.

Jeho forma konečně vzplála.

Zkušený gólman už nevysedává na střídačce a se zachmuřeným výrazem nesleduje, jak se mezi třemi tyčemi ohání jeho náhradník Chad Johnson.

Fotogalerie

To on, dlouholetá opora St. Louis Blues, přece přišel, aby ukončil pátrání po nástupci Miikky Kiprusoffa, finské brankářské legendy, která NHL opustila ověnčena několika prestižními trofejemi.

Kiprusoff kdysi v Calgary zastínil Romana Turka a od té doby byl největší hvězdou Flames. Byl nesmírně populární, jeden pár dokonce podle jeho přezdívky pojmenoval svého syna. Odchod „Kippera“ v roce 2013 odstartoval zdánlivě nekonečné hledání schopného následovníka.

Pohořeli mnozí. A ani Elliott nezačal přesvědčivě. Do Calgary se přitom těšil, už se viděl, jak v novém městě vychovává malého syna Owena. Po loňské výměně s nadsázkou glosoval: „Malý kovboj je na cestě.“

Štěstí v osobním životě ovšem zprvu nedoprovázely dobré výkony na ledě. Elliott dočasně prohrál souboj s Johnsonem.

Nevyhrával zápasy, spoustu z nich sledoval mimo mantinely.

Pak stačilo, aby v únoru dvakrát za sebou zvítězil a najednou se vše zlomilo. „U gólmanů je to o sebevědomí,“ tvrdí Jordan Sigalet, brankářský kouč Flames. „Na Elliotovi je to jasně vidět.“

Zase vyzývá střelce sebevědomým vyjížděním na hranu brankoviště, zmenšuje úhly, místy působí nepřekonatelně.

Vychytal osm z devíti calgarských výher v řadě, od února nakupil více vítězství než kdokoliv jiný. Zásluhy ovšem odmítá. „Máme tu skvělou partu. Jako gólman vše vidím z jiné perspektivy. Sleduji všechny kluky před sebou a jsem opravdu hrdý, že přesně dodržují to, o čem jsme se předtím bavili celou sezonu.“

Elliott si za fungujícím mužstvem připsal minulý týden dvě nuly za sebou. Osmi triumfy po sobě v jediné sezoně se blýskl jako první brankář Flames od roku 1993. Ano, stejnou sérií se nemůže pochlubit ani Kiprusoff.

Zprvu utrápená posila najednou táhne podceňovaný klub do play-off. Probdělá noc v Chorvatsku se nejprve změnila v noční můru, nyní ovšem přišla idyla.

Nerozčísne ji ovšem v létě další telefon? Elliottovi končí smlouva a jeho budoucnost v Calgary je stále nejistá.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze