Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pan kosmopolitní: Kanaďan, který hraje za Itálii a mluví česky

Brian Ihnacak (vpravo) coby reprezentant Itálie v souboji s Danielem Sorvikem z Norska. | foto: Reuters

13 2014
Minsk (Od našeho zpravodaje) - Pochází z Kanady, reprezentuje Itálii, jeho otec je z Popradu a on sám mluví plynulou češtinou. "To díky babičce, za kterou jsem každé léto jezdil do Prahy na prázdniny." Zkrátka život v podání Briana Ihnačáka je úplný Babylon.

Že to příjmení znáte? Aby ne, je to totiž syn Petera Ihnačáka, vynikajícího útočníka 80. let, kterému však režim kvůli "buržoaznímu původu" dlouho nedovoloval reprezentovat na velkých akcích. Nakonec ale soudruzi přece jen v roce 1982 udělali chybu, vzali Ihnačáka na světový šampionát do Helsinek a ­on v jeho průběhu emigroval!

Přišel sice o stříbrný závěr mistrovství, ale vzápětí získal angažmá v­ hokejem posedlém Torontu, kde se v­ roce 1985 narodil i Brian.

"On byl hvězda a můj vzor. Bylo neskutečné, co se kolem něj na ulici dělo," říká o otci, jenž v NHL odehrál 445 zápasů a v Maple Leafs se sešel i se svým bratrem Miroslavem.

Také Brian snil o NHL. Před 10 lety ho sice draftoval Pittsburgh, jenže on si nakonec vybral evropskou cestu. "Každý by chtěl hrát v ­NHL, já se tam ještě nedostal, takže nemůžu být s kariérou úplně spokojený," říká.

A tak hrával na Slovensku, odkud ale před třemi lety odešel. Trochu ve zlém, protože mu tamní kluby pořád - stejně jako mnohým dalším - dluží peníze. Našel angažmá v Itálii, kde ho po třech letech přemluvili i k reprezentování. I ­když při poslechu hymny Fratelli d’Italia po nedělní výhře týmu nad Francií pořád tápal.

Léto trávil u babičky v Podolí

Je to pro něj vůbec zvláštní turnaj, vždyť v základní skupině prožije hned tři výjimečné zápasy. Proti Kanadě, kde se narodil. proti Slovensku, které ještě v osmnácti reprezentoval. A ve středu proti Česku, které je mu bližší než země jeho otce.

Z Prahy totiž pochází maminka, on každé léto trávil u babičky v Podolí a trénoval se Spartou, za kterou kdysi hrával i ­jeho táta. "Babička pak na mě s­ češtinou hodně tlačila, abychom spolu mohli mluvit." A cepovala ho výtečně, protože třeba "ř" umí vyslovit jako rodilý Čech. Jsou to však dva měsíce, co zemřela. "A­ moc mi chybí."

Pojďme ale raději k příjemnějším věcem: jak vůbec Italové prožívají hokejové mistrovství a bude třeba v novinách zmínka, že reprezentace porazila Francii? Je neděle odpoledne, právě se jede závod F1, a tak Ihnačák řekne: "Pokud nevyhraje Ferrari, tak ano. A­nebo Juventus či AC Milán. Samozřejmě, že to není jako v Česku či na Slovensku, ale na severu Itálie mají hokej rádi."

A jak bude vypadat středeční duel, když je přece jen Česko někde jinde než "jeho" Itálie? "Máte hodně talentovaných hráčů, to my ne. Takže nám nezbývá než bojovat."

Autor:


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze