Ještě si vzpomenete na své působení ve Spartě? Co se vám vybaví, když se řekne Sparta?
To je těžké popisovat. Ale určitě se mi vybaví titul. Na horší věci člověk rád zapomíná. O těch nepřemýšlím. Ale určitě jsem si pro sebe vzal nějaká ponaučení.
Všiml jste si, že se leckdo diví, jak se vám v Budějovicích od začátku vašeho působení daří?
Jestli se někdo diví, tak je to pro mě hezký. Možná to bude znít moc chytře a není to jen o mně. Ale pokud hráč něco umí, má odpovídající prostor a možnosti ukázat to, myslím si, že je otázkou času, kdy to ukáže. Já jsem ty možnosti na Spartě neměl.
Dříve jste je měl?
Měl jsem dobré sezony předtím ve Znojmě a myslím si, že to hovoří trošku pro mě. I pro ostatní hráče, kteří někam přišli a pár zápasů jim nevyšlo. V tu ránu byli v jiné lajně, než čekali. Ale těžko může někdo chtít, aby hráč udělal za polovinu času to samé, jako když hraje pětadvacet minut.
Která z vašich sezon ve Znojmě byla lepší a dosud vaše nejlepší?
Perfektní pro mě ve Znojmě byla ta první. Zahrál jsem si pár zápasů na Spartě, na Kladně, ale ve Znojmě jsem si zahrál hodně. Jen škoda, že jsme hráli ve čtvrtfinále play-off s Pardubicemi. Ve Znojmě tehdy nebyl špatný tým.
Už jste si asi vyhodnotil, proč jste ve Spartě nezůstal déle...
Šel jsem tam v době, kdy tam působil trenér Sláva Lener. Než jsem tam opravdu přišel, překopalo se to tak, že tam byli jiní dva trenéři a po nich brzy další dva. Ti měli své představy o hráčích a dávali prostor jiným. To není nic špatnýho a v tomhle ohledu nikomu nic nevyčítám. Ale spousta okolností pro mě v tu chvíli nehrála.
Třeba ta výměna trenérů?
To vůbec. Zrovna ti to ve mně neviděli a viděli to v jiných hráčích. Takže to dopadlo, jak dopadlo.
|
Milan Toman Narozen 30. listopadu 1979 Narodil se v Litoměřicích, ale od malička žil v Roudnici nad Labem. Tam také začal hrát hokej. Ve třinácti letech přešel do Kladna. Po třech sezonách se stěhoval do Sparty, kam se později přes Ústí nad Labem, Kadaň, Kladno a Znojmo v roce 2006 vrátil. Vydržel tam rok a od té doby působí na jihu Čech. První zápas v extralize První branka v extralize |
V Českých Budějovicích jste dostal důvěru od začátku. Čekal jste to?
Když někam přijdete, tak tam určitě nějaký období je. To poznávání. Důvěra byla, ale každý si musí to své vybojovat sám. Myslím si, že po čase se to dostalo do jiný roviny než na začátku.
Jaké to tedy bylo na začátku?
Bylo to v pořádku. Samozřejmě. Pak jsem se ale vypracoval trošku dál než na začátku. Ne že by nikdo nevěřil, ale důvěra narostla. Každý na sobě musí pořád pracovat, aby tu důvěru měl. Ale musí k té práci dostat i prostor.
Tady tedy z působení v budějovickém týmu máte dobrý dojem.
Všechno se odvíjí od toho, jestli mužstvo vyhrává, nebo ne. Pohoda je potom jiná. Máte lepší období, kdy na co sáhnete, to pomalu skončí gólem. Stane se, že někomu trefíte brusli nebo hokejku. I inkasované góly ke sportu patří. Pro mě je dobrý, že se tu dva roky docela hodně vyhrává, takže není důvod myslet na to, že se mi osobně nedaří. I když máme jako hráči v týmu každý z nás zápasy lepší a horší. Naštěstí je to tu tak vyvážený, že když se někomu něco nepovede, povede se to někomu jinému. Ale vede to ke zdárnému konci, k výhře.
Často tady hráváte v první pětce. To vás musí těšit...
Hrát v zahajovací lajně, to těší úplně každého. Ale u nás je to tak rozdělený, že trenér kouká, jak se komu momentálně daří, a prostor dostávají i další hráči. Když se daří druhé nebo třetí lajně, není to vůbec na škodu.
Také si rád pohráváte s pukem. Vyčítají vám to trenéři?
Vyhazovat puky, i když ten trend k tomu směřuje, k nastřelování a rychlýmu vyhození, to není vždycky dobře. Pokud cítím, že mám borce na zádech, tak se snažím dát to rychle pryč. Na druhou stranu, pokud není nikdo v dohledu, snažím se s pukem vyjet a někomu přihrát, než bych mu to házel po mantinelu.
Možná je to jen dojem , že se sem tam mazlíte s pukem...
Těžko na to odpovědět. Kdyby měli trenéři nějaké výhrady, určitě bych o tom věděl...
Jste v popředí v produktivitě mezi obránci v extralize a dlouho jste statistiku vedl. Může to být ještě lepší?
Všechno může být lepší. Sezona je teprve v polovině. Zažil jsem třeba i tu horší sezonu na Spartě, kde se mi nedařilo vůbec nic, a u čeho jsem byl, pomalu ze všeho byl inkasovaný gól. Musíte mít i kus toho štěstí. I ten tým musí být v pohodě, z toho jsou plusový body. I to kanadský bodování je dneska trochu složitější. Přece jen beci nedávají tolik gólů, aby jeli třikrát sami na bránu jako Sýkora z Pardubic.
Víte, kolik branek jste doteď od začátku sezony dal?
Myslím, že čtyři.
|
STATISTIKY 1994/95 Kladno - dor. 39 bodů Celkem v extralize 278 zápasů 71 bodů |
Inklinujete k ofenzivnímu pojetí hokeje. Odkdy?
Tu chuť mám pořád. Odmala, to se na mně moc nemění. Takhle jsem hrál vždycky. Jde o to, jestli to někomu vyhovuje, nebo ne. Tady to nikomu nevadí.
Asi tedy hrajete dobře. Ale co když uděláte chybu a je z toho gól. Jak dlouho vás to trápí?
Pokud to není rozhodující gól a nekončí zápas, tak se to musí hodit za hlavu a snažit se to co nejdřív napravit. Vždycky je lepší, když se to stane na začátku a je čas s tím něco udělat. Horší je, když přijde ke konci, nebo když je to rozhodující gól.
Letos jste ve Španělsku získal titul mistra světa v in-line hokeji. Je velký rozdíl hrát in-line a klasický lední hokej?
Relativně je to stejné. Jsou tam ale i odlišnosti. Na kolečkových bruslích se nebruslí jako na ledě a puk je lehčí. Hraje se čtyři na čtyři a je tam daleko větší prostor než na ledě. Ne že by se více bruslilo, ale je to techničtější hokej. Nehraje se tam do těla. To neznamená, že se někdo s někým nesrazí, ale hrát do těla se nedá. Padá tam i více gólů.
Říká se, že je to dobrá příprava na sezonu na ledě.
Pro mě asi ano. Hraju in-line od té doby, co jsem měl naštípnutý kotník. Kamarádi už to naštěstí v té době hráli. V brusli jsem měl nohu zpevněnou, a proto jsem začal hrát, nevadilo mi to. Je to už asi deset let. Díky tomu jsem u toho zůstal a moc mi to vyhovuje.
To jste se tenkrát zranil v přípravě na lední hokej?
Hráli jsme v přípravě fotbal. Na rok šel stranou tenis i to ostatní. Připravoval jsem se na kolečkových bruslích a vydržel jsem u toho i později. Už to moc měnit nebudu.
Vy jste ale říkal, že až získáte titul, že in-line hokeje necháte. Že už nepojedete na mistrovství světa...
Říkal jsem to. Ale mám tu náklonnost k in-line hokeji z letní přípravy, není to jen o tom něco vyhrát a pak to honem zabalit. Třeba zase pojedu na mistrovství světa. Bude záležet, jak se to bude krýt s přípravou na lední hokej.
Na ledě také působíte dojmem, že si nenecháte nic líbit. Přece jen jste menší postavy než většina hráčů extraligy. Kde tu odvahu berete?
Nikdo by si neměl nechat nic líbit, pokud je to proti němu. Co se týče mojí postavy, není to basketbal a puk lítá po ledě. Není rozhodující, jestli je někdo menší, nebo větší.
Ale přece jen, když na vás letí hráč, který měří o 15 centimetrů víc, může to být potíž...
Co se týká mě, tak tihle hráči se líp trefujou než ti menší.
Popral jste se někdy v extralize?
Nepamatuju si, že bych se popral v extralize dospělých. Jestli bylo něco někdy hromadně a chytili jsme se za obličej, tak to možná, ale nic konkrétního si nevybavím. Dřív jsme se dost rvali, když jsme hráli za dorost. Tam se to mydlilo. Ale to už je hodně dlouho.
Jste i vylučovaný a někdy se zdá, že ten trest mohl počkat... Můžete mít špatnou pozici u rozhodčích?
Není to mojí špatnou pozicí. Problém s rozhodčími je celkový, a to nemyslím nikoho konkrétně. Loni se v lize začalo s tím, že se bude všechno pískat, co se týká hokejek. Přijížděly sem týmy, které bránily, hákovaly, držely a chodilo se za to ven. Ale snad od dvacátého kola jsem za něco takového loni vyloučený nebyl. Protože se od toho ustoupilo a zase se tu hrál hokej jako dřív. Čím je někdo vyčůranější a někoho zahákuje, tím líp. Je na škodu, že tady se pískají zákroky tělem, který jsou čistý. Pak vás někdo hákuje a vyloučený není.
Když vás rozhodčí neprávem vylučuje, musíte se s tím vyrovnat. Jak dlouho to trvá?
Něco prohodím, sem tam si mávnu a jdu si na trestnou sednout. Tam se dvě minuty modlím, aby gól nepadl. A když nepadne, tak pak už je mi to jedno.
Takže pár vteřin zlosti tam je...
Určitě. Každého hráče křivda vytočí. Někoho víc, někoho míň. Pokud se vede pět nula a jdu ven, tak je mi to celkem jedno. Když je to jedna jedna, je to horší.
Občas je publikum v hale po sporném verdiktu sudích vzteklejší než samotní hráči na ledě...
Co se týká našich zápasů, můžete vidět, jak tam naše útočníky faulujou. Třeba i pět faulů za střídání. Když rozhodčí nic nepískne a na druhou stranu zapíská jakýkoliv kontakt, myslím si, že ta křivda diváků je asi trochu na místě.
Povolil byste v extralize bitky na férovku, jako je to v NHL?
Nedávno se to stalo ve Znojmě a pro diváky to bylo perfektní. Na druhou stranu bych nechtěl, aby někdo nenaháněl nejproduktivnějšího hráče a aby ho takhle stáhl ze zápasu. Rvát by se měli jen ti, co se opravdu rvou. Ne aby poslal někdo bitkaře na našeho nejproduktivnějšího útočníka jen proto, aby ho zbil, a vyřadil ho tím ze zápasu.
Vy jste ze své zkušenosti po působení ve Spartě říkal, jak je těžké získat titul. Vyhrát 12 zápasů ve třech sériích. Věříte, že se přesto toho všeho, utrpení a řehole, ještě někdy dočkáte?
(usmál se) Dokud budu obouvat brusle, budu tomu věřit. Ale říkám: Když člověk vidí tu cestu až k titulu, nemůže ligu asi vyhrát každý mužstvo. Je tam strašně moc okolností. Musíte načasovat formu do tří neděl, je v tom zdraví hráčů celého mužstva. Každý viděl, že Liberec nebo Pardubice nedávno jasně vyhrály základní část a v play-off potom vůbec neuspěly. K čemu jim to bylo, když týden jim to nesedlo a vyletěly. Je to opravdu hodně těžký. Ale ještě bych rád ligu vyhrál.
Kolik je v extralize týmů, kterým se to může podařit?
To v téhle době vůbec netuším. Opravdu záleží na různých okolnostech. My jsme se Spartou šli z osmého místa, postoupili jsme posledním zápasem základní části, ale urvali jsme titul. Těžko říct teď někoho, kdo hraje první druhý flek. Zapomenete někoho vzadu a on to pak z osmého, devátého místa vyhraje. Je předkolo a tam hrajou mužstva uvolněně. Na co sáhnou, to jim vyjde. Určitě bych nikoho netipoval.
Řekněme, že vyhrát může ten, kdo na to má dobrý kádr...
Kádr mají silný Pardubice a podívejte se, kde teď v tabulce jsou. Určitě má Sparta silný tým, Liberec, Slavia, kterou všichni podceňovali a přitom má dobrý tým. Za námi je spousta mužstev, kterým to teď nemusí jít. Ale chytnou fazonu a nikdo je nezastaví. Může to být někdo další. Na ty tipovačky moc nejsem. Počkáme do konce a on se do té doby nějaký zájemce o titul najde...
