Hašek v Buffalu působil v letech 1992 až 2001 a za tu dobu šestkrát získal Vezinovu trofej pro nejlepšího brankáře NHL. V letech 1997 a 1998 si vysloužil také Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče, kterou získal dvakrát jako první gólman v historii, a Lester B. Pearson Award (Ted Lindsay Award) pro nejlepšího hráče podle NHLPA.
V dresu Buffala, které jej získalo v srpnu 1992 z Chicaga za brankáře Stephana Beauregarda a výběr ve čtvrtém kole draftu, vychytal Hašek 234 vítězství ve 491 zápasech NHL. S 55 čistými konty drží klubový rekord. Dvakrát (v letech 1994 a 2001) také získal William M. Jennings Trophy pro brankáře týmu, který obdržel v sezoně nejmenší počet branek.
V play off má Hašek klubová maxima v počtu zápasů (68), výher (37) a čistých kont (6). V roce 1999 pomohl Sabres k postupu do finále Stanleyova poháru. Jeho zisku se dočkal až v letech 2002 a 2008 s Detroitem.
Po druhém triumfu s Red Wings se rozloučil s NHL, kde za Chicago, Buffalo, Ottawu a Detroit odchytal celkem 735 zápasů s průměrem 2,13 obdržené branky na zápas a s úspěšností 92,2 procenta. S 389 výhrami mu patří jedenácté místo v historii NHL a s 81 čistými konty se dělí o šestou pozici. V bojích o Stanleyův pohár měl ve 119 utkáních průměr 2,02 gólu na utkání, úspěšnost 92,5 procenta a vychytal 14 nul.
Po odchodu z NHL ještě působil v sezoně 2009/10 v extraligových Pardubicích, kterým pomohl k titulu. Následují ročník jako poslední v aktivní kariéře strávil ve Spartaku Moskva v Kontinentální lize.
