Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bukač: Zpíval jsem si jako Karel Gott

6 2004
Praha - Národ žije hokejem a hráčům věřil. Ale vyhrát doma mistrovství světa, to je téměř zázrak. Naposledy se to podařilo v roce 1986 Sovětskému svazu. Ani letos smolnou sérii čeští hokejisté neprolomí. "Věřím, že se nám to povede znovu. Pro mě jsme favority," říkal před porážkou ve čtvrtfinále také bělovlasý starší pán. Před devatenácti lety to zvládl: jako hlavní kouč dovedl v Praze domácí tým ke zlatu. Luděk Bukač.

I tenkrát to byl na hráče i na trenéra velký tlak. Jak jste se s ním vyrovnával?
Každý musí mít ochotu riskovat, doma o to víc. Úspěch i neúspěch je před blízkými strašně silný. Zasáhne vaše okolí.

Jak jste to zvládl vy?
Tenkrát Karel Gott začal zpívat píseň To musím zvládnout sám. Tak jsem si to zpíval taky. (smích) Je to o tom, že vám nikdo nepomůže. Můžete se bavit s lidmi okolo, ale musíte rozhodovat sám. Jinak jste alibista a vše se vám zhroutí pod rukama.

Hvězda týmu Jaromír Jágr se při mistrovství občas vyhýbá rozhovorům. Za vás měl podobnou výsadu třeba gólman Jiří Králík. Chránil jste hráče před tlakem okolí?
Tehdy nebyl takový zájem médií. Každý den jsme měli krátké tiskové konference, pak už hráče nikdo nerozptyloval. Bydleli jsme za Prahou, kde byl klid. Nebyly mobily a telefony na hotel se daly vypnout.

Trenér Slavomír Lener teď mohl prožít totéž co vy před lety. Chtěl byste být znovu u toho?
Ne, je to strašně náročná funkce. A mně už bude sedmdesát let. Po hráčích jsem chtěl vždycky sebekontrolu, tu bych ztratil, kdybych se teď na střídačku postavil.

Proč?
Změnil se svět. Nejste jenom trenér, ale těm hráčům musíte i rozumět. Ti mladí kluci vydělávají spoustu peněz, musíte je umět zaujmout, motivovat. Já bych to už asi nedokázal. Dnes je týmový sport v dekadenci. Jestli někdo vydělává miliony, jde mnohdy stranou sport i výkonnost.

Ale jsou přece sportovci, které peníze nezkazily.
Musí mít dobré blízké okolí. S tím souvisí jejich osobní život. Jakákoli skandalizace jim ubližuje. Je těžké brát tolik peněz, a přesto dřít jen pro sport.

Zvládá to třeba Jaromír Jágr?
Nerad bych se k tomu vyjadřoval.

Užíváte si Jágrovu hru stejně jako fanoušci?
Jágr už je trochu ve vyšším hráčském věku, ale pořád je neobyčejně silný s pukem, hlavně u ohrazení. Má skvělý tah na branku, je konstruktivní. Jeho přihrávka má vždy smysl.

Změnil se v pěšáka, jak říká? 
Jágr nikdy nemůže být pěšákem. Není hráčem, který bude bojovat. Je technicky výtečný. Jágr musí zůstat Jágrem.  To znamená dávat góly, přihrávky a tvořit hru.  I fanoušci po něm chtějí, aby vyčníval. Nemůže jezdit tam a nazpátek, i o Gretzkém psali, že má na zádech ruksak, a pořád byl platný.

Kdo se vám z českého týmu líbí nejvíc?
První dva útoky mají velkou útočnou sílu. Dvořák s Prospalem jsou draví. Vokoun chytá jistě. Mezi beky vyniká Franta Kaberle a Jarda Špaček. Škoda, že je zraněný.

A co mladík Průcha?
Ukázal pohyblivost a sebevědomí jako v lize. Do týmu zapadl. Škoda, že tam není víc hráčů z ligy, zasloužila by si to.

Když jste vybíral sestavu vy, byla kostra z hráčů z domácí soutěže. Ve Vídni 1996 jste měl v týmu čtyři hráče z NHL. Teď jich je v mužstvu čtyřikrát tolik.
Ale je to logické, do zámoří odcházejí nejlepší hráči.

Jak těžké je skloubit je v tým?
Je to o komunikaci. Dnes se mužstva nebudují, ale narychlo skládají! Trenér je chirurg lidských duší. Rusové to opět nezvládli. S přijetím hráčů z NHL mají největší problém.

Proč?
Rusko, to byla mašina, najednou jsou tam individuální herci. Podívejte se na Jašina. Jak říkal jeden trenér, je to záruka stoprocentního průšvihu. Byla iluze, že by Tichonov hráče z NHL poskládal v tým.

Slováci s tím nemají problém. Právě hráči z NHL z nich udělali silný tým. Už asi neplatí to, co jste řekl před dvěma lety, že jsou psychicky neodolní a nedokážou podat výkon, že?
Těží z toho, že se prosadili v NHL, vzrostlo jim sebevědomí. A najednou jsou hokejovou velmocí. Stejně jako Kanada.

Čím to je, že teď ovládá i mistrovství světa, kde se ještě před lety neprosazovala?
Je hrdá na hokej. Začali mistrovství světa brát vážně. Úspěchy ostatních pro ně byly hrozbou, hráči z Evropy po nich vždy proudili do NHL. I tady má Kanada výborný tým.

V dřívějším rozhovoru jste říkal, že zatímco lidé vám úspěch na šampionátu přáli, někteří funkcionáři vám ho neodpustili. Je to teď jinak?
Je to stejné. Někteří čekají na funkci a neúspěch druhých jim pomůže. Nic se nezměnilo. Většina věcí pořád není transparentní. A to nejen v hokeji. Je škoda, že třeba hráči v lize nezveřejňují platy, pak by měl každý jinou odpovědnost.

Končí volební období šéfa svazu. Vzal byste to?
Nešel bych do toho. Náročnost to dělat není tak velká, ale náročnost něco změnit je obrovská.

Co byste změnil?
Aby to v českém hokeji fungovalo jako v normálním světě, aby byla možná kritika. Podívejte, neúspěšný trenér musí odejít. Mělo by to platit ve všech funkcích.

Udělal byste čistku?
Ne. Jde o to, nastolit normální způsob práce a chování. Morálku. A v tu ránu překážíte. A pak vás může přejet auto.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze