A o čem že šla na střídačce řeč? "Viděli jsme naproti v hledišti dámu, která byla podobná Heleně Vondráčkové. Tak jsme se bavili, kdo z nás ji kam pozve," tvrdil se smíchem Bednář.
Nepříliš pohledné utkání rozhodl dvěma mimořádnými přihrávkami v první třetině. "Hrála se taková šmudlaná. Když vás čeká zápas s podobným soupeřem, už dopředu je jasné, že to nebude žádná extra podívaná."
Ale zase taková nuda to nebyla – třeba ty dvě Bednářovy asistence byly tuze pohledné.
"Při druhé jsem dlouho vyčkával, chtěl jsem se původně natlačit před branku, jenže bek mi tam chytře najel. Tak jsem to dal radši před branku Tomicovi," líčí Bednář.
Tahle chvíle rozhodla zápas. Pak už Vsetín nemohl vzdorovat. Skoro tři tisícovky fanoušků, jak domácích, tak soupeřových, nakonec spokojeně tleskaly.
"Přišlo jich víc, než jsem čekal," svěřil se Bednář. "Před utkáním se kluci v kabině sázeli, kolik fanoušků přijde. Vzduchem létaly mnohem nižší počty."
