Poučen vlastními zkušenostmi tak pomáhá rozhýbat server ProSportJob. Internetová databáze má sloužit jako virtuální úřad práce pro sportovce, trenéry či maséry. „Máš možnost si založit profil, přidat videa, tréninkový deník, popsat, kolikrát jsi denně na ledě. Prostě si udělat perfektní životopis,“ líčí sympatický Hovi směsicí češtiny a slovenštiny. Sportovci si také mohou do profilu vyplnit platové požadavky, které uvidí pouze potenciální zájemci.
S nápadem „sportovního pracáku“ přišel finský trenér Sami Karppinen, jeho myšlenka nadchla i bývalého špičkového gólmana Hoviho, který funguje jako sales manager. Díky kontaktům rozšiřuje povědomí o mezinárodním webu ve střední Evropě. „Je to budoucnost. Agent má několik desítek hráčů, ne-li víc. Teď má možnost mít sto hráčů, a to, co trvá udělat měsíc, zvládne za jeden den,“ sděluje drobný Seveřan, z nějž se v posledních týdnech stal cestovatel a vyjednávač. Projekt chce nalákat nejen hokejisty, ale také sportovce z jiných odvětví.
Hovi ve druhé polovině ledna rokoval na Slovensku se zástupci volejbalového, hokejového či florbalového svazu. „Všichni říkají, že je to o .k., jen se to ještě musí ošetřit smluvně,“ hlásí blonďatý chlapík, jenž by rád získal i posvěcení od Českého svazu ledního hokeje (ČSLH). „Jde o to dostat se s federacemi do kontaktu, aby to bylo oficiální,“ dodává.
„Záleží, kolik mají na rozjezd peněz, s kolika kluby spolupracují, kolik by to kluby stálo. Držím palce, aby se jim to povedlo, ale jako každý začínající projekt to bude dlouhá cesta,“ oznamuje viceprezident výkonného výboru ČSLH Petr Bříza. „Hráč, masér nebo trenér zaplatí deset eur za rok, což je nic, ale pro nás je to lepší, protože víme, že je to skutečně jeho profil. Pro kluby je poplatek sto eur za rok. Ty pak dostanou víc možností na hledání,“ vysvětluje Hovi.
Na webu ProSportJob.com, který Hovi označuje v nadsázce jako pracovní Facebook, je momentálně zaregistrováno přes sedm stovek sportovců. Bývalý gólman, jenž v roce 2010 pomohl Kometě zachránit extraligu a o rok později pomohl k senzačnímu stříbru, neuvažuje, že by se vrátil k vrcholovému chytání.
Hokej ve 33 letech hraje jen pro radost. „Teď už střílím v útoku góly jako sviňa,“ směje se bezprostřední Fin, z něhož se stal úspěšný podnikatel. Z Tampere šéfuje firmě na výrobu sportovního oblečení Jersey53. „Dodáváme dresy basketbalistům i čtyřem hokejovým klubům finské nejvyšší soutěže. Jsem v kontaktu s kluby, navštěvuji výrobu,“ vyjmenovává byznysmen Hovi, jenž kvůli práci každé dva měsíce zamíří i do Brna. V nedalekém Rousínově mu totiž jedna z výroben šije dresy.
Miláček modrobílých fanoušků lituje, že mu nevyšlo navštívit duely Komety pod širým nebem za Lužánkami. „Koukal jsem se na videu a říkal si: ty vole, potřeboval bych ještě hrát!“ líčí brankář, kterého dodnes v Brně zastavují lidé. Kvůli fotce, podpisu nebo prostě jen prohodit pár slov. „To, co zažiješ na ledě, se nedá po kariéře opakovat. Chybí mi to, ale takový je život. Moje kvalita šla dolů a já jsem byl vždycky brankář, který chtěl hrát na nejvyšší úrovni. V průměru být neumím.“
