Je mužem, který dokázal dovést do Ústí vytouženou nejvyšší soutěž. Je také mužem, který proslul kontroverzními tahy. "Hokej mi hodně dal. A třeba bude doba, kdy to budu moc klubu vrátit zase já."
Jak jste vydržel rok bez hokeje?
Skončila jedna etapa mojí kariéry, ale na hokej jsem nezanevřel.Docela poctivě jsem letos na Slovan chodil. K ústeckému hokeji mám blízko a vždy mít budu. Já jsem patriot, hokej v Ústí jsem 13 let hrál a vždycky mě to bavilo. A kdo ví, co se stane za nějakých 10 - 15 let.
Vrátíte se do klubu?
V tomhle případě bych použil: Nikdy neříkej nikdy. Ale myslím, že ne. Ta práce mi hodně dala, i když byla fakt náročná.
Někteří fanoušci vás mají za hlavního viníka sestupu. Jak to vnímáte?
Takhle to určitě s odstupem času nevidím. Udělal jsem nějaké věci, které třeba v té době byly pod emocí, ale je několik rozhodnutí, které bych dodnes neměnil. Samozřejmě člověk ví, že kdyby se vrátil čas, nějaké věci by zpátky vzal. Ale bylo by jich minimálně.
Co třeba sedm vyloučených hráčů před posledním zápasem prohrané baráže s Mladou Boleslaví?
K tomu jsem se vyjádřil už tolikrát, že to nemá cenu znovu otvírat. Lidi, kteří fandí ústeckému hokeji a viděli ta barážová utkání, si jistě na věc udělali vlastní názor.
Ale hráči si to přeložili tak, že jste je obvinil z korupce.
Vím, že si to hráči takhle vykládali. Nikoho jsem neobvinil a nechci se k tomu už vracet. Pro mne je to uzavřená kapitola.
Byl to váš poslední zoufalý pokus, jak baráž zachránit?
Asi ano. Dnes vím, že to bylo rozhodnutí pod emocemi. Tlak v konci sezony byl tak ohromný, že člověk udělá chybu.
Je ještě něco, co byste udělal jinak? Z čeho jste se poučil?
Zažil jsem obrovské zklamání a podraz od nejbližšího spolupracovníka. Tento člověk byl zdeformovaný svým bývalým zaměstnáním a já jsem si to vůbec neuvědomil. Byla to obrovská chyba. Věci, které provedl, jsou nehorázné. Ale s odstupem času na to již pohlížím s úsměvem. Myslím si, že hodně lidí má podobnou pracovní zkušenost. To je prostě život.
Jak se díváte na to, že vás ústečtí fanoušci měli nejprve za "boha", později za "zločince"?
Bůh a zločinec jsou v tomto případě dost expresivní výrazy. Spíš bych řekl, že jednou jste nahoře a jednou zase dole. To je úděl téhle práce. Je pravda, že když jsem se ucházel o funkci generálního manažera v roce 2002, úplně stejně jsem vnímal tehdejšího manažera Jenčeka. Pamatuji si, jak fanoušci vytáhli prostěradlo s nápisem Jenček ven. Psali pamflety. Můj konec byl stejný. Vše jde shrnout ve dvou větách. Prostě nikdy moc nejásej, když tě nese dav na ramenou. Nikdy totiž nevíš, kdy zatočí ke hřbitovu.
Nebude takhle končit i nynější generální manažer Ústí nad Labem Robert Kysela?
Věřím, že ne. Jsem přesvědčený, že to všechno chytil za správný konec. Snaží se s ústeckým klubem udělat maximum. I co se týká hráčů a ekonomiky. Má to zmáknuté, má dost zkušeností, byla to dobrá volba. Je to i maximální odborník na vztahy s hráči.
Ještě další kontroverzní rozhodnutí vám mnozí nemohou zapomenout odvolání kouče Pavla Hynka ve chvíli, kdy Ústí sice prohrálo čtyři zápasy v řadě, ale pořád ještě vedlo o tři body první ligu.
To už je hrozně dávno (smích)! Párkrát jsem se po té události s Pavlem sešel a osobně jsme si to vysvětlili. Stojím si za tím, že jsem udělal správně. Vyříkali jsme si spoustu věcí. Šlo o lidskou, ne profesní rovinu. A i když se stalo, co se stalo, zůstali jsme přátelé.
Jak hodnotíte svoji éru v Ústí?
Šest let je docela dlouhá doba. Za tu dobu jsme se dostali alespoň na rok do extraligy. Když jsem já hrál hokej, bylo pro mě nepochopitelné, že takhle velké město nehraje nejvyšší soutěž. Nám se to povedlo, byť jen na jednu sezonu. Fanoušci v Ústí nad Labem viděli hvězdy extraligy i národního mužstva. Ta práce mne hodně bavila, ale asi se nedá dělat celý život.
Proč?
Ten tlak je fakt obrovský. Když jsem skončil, celé to ze mě spadlo. A já nabral novou sílu.
Co teď děláte?
Jsem předsedou představenstva akciové společnosti, která se zabývá výstavbou solárních neboli fotovoltaických elektráren. Je to obnovitelný zdroj energie, má to budoucnost. Už za doby působení v hokeji jsem se o technologie solárních a fotovoltaických článků okrajově zajímal, nebyl to pro mě cizí obor. Ale když jsem skončil u hokeje ze dne na den, byl to problém. Nebylo to jednoduché, musel jsem okamžitě začít shánět práci. V prvních týdnech jsem lehce tápal. Ale pak se ozvali opravdoví přátelé a já nabral nový směr.
Nedostal jste nabídku šéfovat nějakému jinému klubu?
Bylo jen nějaké oslovení, co budu dělat dál a jestli bych třeba o něčem neuvažoval. Dokonce basket v Děčíně přišel v té době o svého manažera. Také jsem se dozvěděl, že bych měl jít do fotbalového Ústí. Ale já si říkal ševče, drž se svého kopyta. Ve sportu bych preferoval jedině hokej. A jelikož jsem patriot, nemohl bych jít jinam než do Ústí. Jen kdyby bylo nejhůř a nemohl bych dělat něco jiného, tak možná.
Vážně byste neopustil Ústí?
A to je možná další chyba - tu práci jsem moc prožíval. A to mě zabilo. Vkládal jsem do toho emoce. Jenže generální manažer není trenér, který to má jen jako povolání a běžně střídá kluby.
Proč Ústí v letošní sezoně nepostoupilo do extraligy?
Myslím si, že Mladá Boleslav měla hodně kvalitní tým. A možná se poučila z našich chyb, když jsme byli v extralize.
Nemělo Ústí koupit extraligovou licenci od Znojma?
Už za mé éry tady vždy byly tendence z města, že se musí postup podařit sportovní cestou. Asi se ten názor nezměnil.
Může Ústí dosáhnout na extraligu v příští sezoně?
Robert Kysela to bude mít hodně těžké, ale já mu věřím. A určitě nejsem sám. Je to o financích. Pokud bude silný sponzor, podmínky tady na to jsou. Zázemí je v Ústí na vysoké úrovni.
