Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čaloun hltá „Džegra“, slaví s Ústím a řeší mládež: Někdy je to vraždění

Sportovní ředitel Slovanu Ústí Jan Čaloun | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

5 2015
Je tváří nového Slovanu a už teď si může v klidu odfajfkovat: Mission impossible, splněno! Zlatý olympionik a světový šampion Jan Čaloun pomohl nejen spasit ústecký hokej, ale dostal ho i do předkola prvoligového play-off. Jenže tím nekončí. Chce, aby klub sílil. A aby se reformovaly paragrafy kolem české hokejové mládeže.

„Věřím, že tahle sezona je signálem nejen veřejnosti, že co říkáme, i děláme. Je otázka času, jestli nám partneři a město začnou znovu věřit, že tady hokej neděláme pro sebe, ale pro sport, pro lidi, pro děti,“ svěřil se Čaloun, který nastartoval nový klub poté, co předchůdci Ústečtí Lvi zkrachovali.

Co pro vás znamená předkolo?
Radost fanoušků a euforii v kabině. Pro tohle se hokej hraje. Kluci začali v posledních utkáních neskutečně bojovat, proto si to zasloužili. Cíl byla záchrana, dneska jsme v předkole a nemáme absolutně co ztratit. Od nás nebude nikdo nic čekat a myslím si, že můžeme dojít i dál.

Vyšla vám trenérská změna, kliďase Skrbka nahradil živel Mach.
Viděl jsem asi po 14 kolech, že s tím něco musím udělat. Protože tam opravdu nebyl žádný impulz, se sestavou se nehýbalo. Jenže když to nefunguje, trenér musí reagovat, to já dělám v dorostu třeba i po třetině. A hráče změny namotivují. Když se trenér 14 kol nesnaží o nic, něco je špatně. Proto jsme k výměně sáhli. I když si to sedalo trošku déle, věřil jsem, že mužstvo bude v závěru základní části natolik silné, že se do předkola play-off prokouše. A ono se to potvrdilo.

Jako sportovní ředitel jste v kádru nedělal překotné změny. Nebyly peníze, nebo to je vaše filozofie?
I kdybych na tom byl ekonomicky líp, netahal bych sem drahé hráče, nepřeplácel bych je. Touhle cestou jít nechci, my jdeme po té skromnější. Jasně, i naši kluci si hokejem vydělávají, ale hlavně jsem z nich cítil, že to prostě chtějí dokázat. Pro sebe. Takhle budu týmy stavět.

Přesto: pomohly k vyburcování i pozastavené prémie?
Myslím, že trochu taky. Ale já měl proslovy v kabině jen o sportovní stránce. To je to poslední, co chci, že budu zastavovat prémie. Říkal jsem jim: Já chci, abyste to hráli pro sebe, pro lidi. A pak se vám to vrátí. Což se stalo při derby s Litoměřicemi, kdy jsme předkolo stvrdili. Všichni jsme si to náramně užili.

Vyplatilo se vám postavit tým na útočníkovi Roubíkovi, je nejlepším střelcem první ligy. Zůstane?
Jarda je pro nás klíčový hráč, to všichni víme. My už stavíme mužstvo na příští rok a chceme, aby pokračoval. Máme vyhlédnutého dalšího zkušeného centra, to je zvučné jméno! Zatím neřeknu, o koho jde, ještě hraje extraligu. Když tyhle dva budeme mít a kolem nich mladé kluky, budu spokojený.

Jan Čaloun s novým logem ústeckého Slovanu, které sám vymyslel.

Kam dál klub posunout?
Víte, v jakých podmínkách tady pracujeme. Jak s mládeží, tak u áčka. Absolutně se nemůžeme srovnávat s týmy jako Chomutov nebo Budějovice, o to je předkolo hezčí a sladší. Věřím, že postupnou prací posuneme klub tam, kam chceme. I když nevím, jak dlouho to bude trvat. Zlepšit je potřeba zázemí, chce to tělocvičnu, fitness, abychom hráče mohli vychovávat. Mládež máme dobře nastavenou a rodičům říkám, že chci, aby všechny naše děti skončily v áčku. A nadtalenti aby šli dál a dál.

Vy jste neměl chuť skočit na led?
Ani ne. Užívám si to ve funkci trenéra mládeže a manažera, dělám hokejovou školu pro děti. Tahle práce mě hodně baví, za hokejovou kariérou jsem zavřel dveře. Pro mě je Ústí srdeční záležitost. Dokud na tomhle světě budu, tak budu na ústeckém zimáku žít a dýchat. Nebo do té doby, než mě vyhodí (smích).

Ale neříkejte, že jste neměl myšlenky na návrat. Někteří čtyřicátníci přece pořád válí, ne?
No, přiznávám. Něco jsme založili, nový klub, nové logo. Člověk na to kouká a říká si: Vedle Jardy Roubíka bych asi nějaký gól dal. Ale je prostě konec, je mi 42... Strašně fandím Džegrovi, já Jardu Jágra pořád hltám. Dnešní generace je o něčem jiném. Naše strašně chtěla, dělala pro hokej maximum. Dneska ti kluci, ale to je i dobou, dostávají smlouvy už jako děti, kupují se v žácích. Výchova mládeže není ideálně nastavená.

A co říkáte na debaty ohledně odchodného v mládeži?
O tom nebudu mluvit, protože podle mě je důležitější to, co jsem už naznačil. Já být svazem, do staršího dorostu zakážu přestupy. Některé kluby si vytahují jedenáctileté kluky a dají je na ubytovnu, kde nemají dozor rodičů. Pak ho pošlou na farmu a nakonec stejně skončí zase doma.

Stalo se vám to?
Máme případ, že jeden v deseti odešel a dneska se vrátil, protože to psychicky nezvládl. Ale ten kluk je talent! Jenže momentálně ho to zabilo. A teď nemůže hrát, to je pro mě úplně šokující. Jak může někdo dovolit desetiletému dítěti přestoupit? Byl na nějaké ubytovně, internátu. Vždyť tyhle děti ještě musí být pod kontrolou rodičů, musí dobře jíst, dobře spát, dobře se učit, dobře trénovat. Jenže oni jdou někam za lepším hokejem a pak jsou překvapení, že je tam takových dětí plno, a když se nevejdou do kádru, sráží je to. To není výchova, ale vraždění mládeže. Samozřejmě, pokud se rodina přestěhuje z Ústí do Prahy nebo do Chomutova, je pak přestup logický.

Co ještě vám vadí?
Výběry. Tady je to prošpikované pořád všemožnými výběry. Neustále nám chodí do klubu pozvánky, dneska je v nich kdekdo. A pak si hráči myslí, že jsou bůhvíco. My ty děti přece musíme tlačit, aby pořád pracovaly. Je to zvláštní doba. Zrovna teď nám tři odjíždějí do Kanady. Někdo si udělal nějaký výběr, vezme si tři naše hráče ze starších žáků a my s tím nemůžeme nic dělat. To mi hlava nebere.

Autor:


Témata: Ústecký kraj

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze