Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Canada Cup 1976: druzí mezi špičkou

22 2004
Praha - Čerstvé mistry světa z Československa čeká další výzva. Píše se rok 1976 a v Kanadě se pořádá setkání nejlepších z nejlepších hokejistů. Martinec, Hlinka a spol. nemohou chybět. Po skvělé základní skupině postupuje národní tým přímo do finále proti Kanadě. Rozhodující klání ale prohrává v prodloužení. "Fantastický zápas," vzpomíná přesto jeden z účastníků Milan Nový.

V seriálu iDNES o pěti ročnících Canada Cupu a jednom ročníku Světového poháru najdete každý čtvrtek jeden díl. Začínáme rokem 1976

Myšlenka uspořádat mezinárodní turnaj nejsilnějších týmů planety se zrodila před 28 lety v hlavě tehdejšího šéfa hráčské asociace NHLPA Alana Eagelsona.

Turnaj, který se na protest světové hokejové federace musel přejmenovat z původního World Cup na Canada Cup, se netradičně hrál již v září, tedy na začátku sezony. 

Kromě pořádající Kanady a jejího jižního souseda USA se ho zúčastnila velká evropská čtyřka: SSSR, ČSSR, Švédsko a Finsko. V tomto složení se účastníci sejdou i na dalších čtyřech Kanadských pohárech s výjimkou roku 1984, kdy výběr Finska nahradí hráči NSR.

Prestiž turnaje je obrovská. Všichni vědí, že takové setkání hvězd tady ještě nebylo. Kanada, která může konečně sestavit soupisku nabitou profesionály z NHL, je automaticky pasována do role favorita číslo 1. Aby ne, po ledě se jí prohánějí Orr, Bobby Hull, Dionne, Lafleur, Robinson, Phil Esposito ...

"My měli přehled o týmech v Evropě, ale tyhle kanadské hvězdy jsme viděli poprvé," říká legendární střelec Milan Nový, jeden z účastníků Canada Cupu 1976. "Dnes se člověk kouká na satelit a má přehled o tom, co se hraje ve světě. Ví, jak kdo hraje přesilovky, oslabení. Tenkrát tohle nebylo."

Ostatní týmy tolik respektu nebudí. Za Sověty sice nastoupila spoustu známých tváří ze slavné Summit Series 1972, ale z neobjasněných příčin nepřijel silný útok Charlamov- Michailov-Petrov. Doma zůstal také "Velký jak", obránce Alexandr Jakušev. Že by strach sovětských pohlavárů před dezercí? Na střídačce se také poprvé objeví pozdější temný pán sovětského hokeje Viktor Tichonov.

Američané dojem těžkého soupeře nenaplňují, strach nejde ani ze Švédů s tehdy velmi populárním zadákem Börje Salmingem. Jediným mužstvem s ambicemi postavit se Kanadě jsou tak kromě SSSR nakonec Čechoslováci- čerství mistři světa z Katovic.

Naši balí do zámoří po krátké srpnové přípravě, ve které absolvují turnaj v Popradu a dvakrát v Plzni porazí v přátelském utkání Finsko (7:2, 4:1). Po třídenní aklimatizaci na ně již v Montrealu čekají v posledním přípravném zápase domácí Kanaďané. Naši prohrají 4:7, což však není považováno za špatný výsledek.

Turnaj startuje 3.září a v základní skupině se nejprve utká každý s každým. Dva nejlepší týmy pak rovnou postoupí do finále, kde si to rozdají na dva vítězné zápasy. Naši začínají hned první den s Ruskem. Díky brankám Nového a Františka Pospíšila vedou po úvodní třetině 2:0 a dvoubrankový náskok kontrolují až do konce. 5:3 proti ruské sborné je pro uklidnění týmu výborný výsledek!!

Nejlépe bodující hráči ČSSR

                            Z   G    A   B
                    
Milan NOVÝ         7   5   3   
Vl. MARTINEC      7   3   4    7
Josef AUGUSTA   7   3   2    5
Marián ŠŤASTNÝ 7   1   4    5
Ivan HLINKA       7   2   2    4



"Byla to skvělá injekce, povzbudilo nás to," vzpomíná Nový.

Následuje zápas s Finskem, který dopadne ještě lépe než příprava v Plzni. Po první třetině, ve které je skóre jen 1:0, se naši rozstřílí a uštědří Suomi drtivou porážku 8:0. Dvě branky dává Jiří Bubla.

Naši se pak stěhují do americké Philadelphie, kde je zle potrápí domácí tým. Po dvou třetinách vedou hráči USA 4:2 a naši až v závěrečné třetině vydřou remízu 4:4.

Překvapení Kanaďané

Odtud ale zase rychle do Montrealu, kde se schyluje k bitvě dvou zatím neporažených týmů- ČSSR versus Kanada. Pamětníci dodnes s uznáním vzpomínají na výkon tehdy čtyřiatřicetiletého brankáře Vladimíra Dzurilly. Slovenský gólman, který prvním v přípravném zápase s Kanadou střídal po čtyřech brankách Jiřího Holečka, má totiž fantastickou formu.

"Vlado měl lepší formu, lépe se vypořádal se střelbou na tom menším hřišti. Trenéři to poznali a nechali ho hrát." dodává Nový.

Obrana si skvěle rozumí, navíc českoslovenští útočníci pomalu začínají získávat převahu. Čtyři minuty před koncem vstřelí Nový, později vyhlášený naším nejlepším hráčem, jediný a vítězný gól zápasu.

Autor branky vzpomíná: "Přihrál mi Augusta, ale vymyslel to Martinec. Kdykoliv jsem s Martincem hrál, byla to paráda. Je to génius, on vždycky věděl, jak to rozehrát. Ještě že ten puk šel přes Augustu na mě. Nic proti Pepíkovi, ale on by ten gól nedal."

Majiteli 120 reprezentačních branek ani po letech nechybí zdravé sebevědomí: "Střelec prostě ví, co má ve správnou chvíli dělat. Nebyla to žádná rána, ani gól do vinglu. Brankář trochu vyjel, udělal pohyb, jakoby nevěděl, co budu dělat. Padal k zemi a když si lehal, podstrčil jsem puk pod něj."

Senzace je na světě- ČSSR vítězí nad Kanadou 1:0 a má finále jisté. V posledním utkání, kdy již o nic nejde, podlehnou Čechoslováci Švédům 1:2. Ve finále, které se hraje na dva vítězné zápasy, je čeká opět Kanada.

Fantastické finále

Hala Montreal Forum praská ve švech a diváci se baví. První zápas není českému úspěchu ze základní skupiny příliš podobný. Kanadští útočníci si s národním týmem lehce poradí a velmi snadno vítězí 6:0. Je potřeba se soustředit na druhý duel.

Ten později vejde do dějin. Po první třetině vedou Kanaďané 2:0, ale Nový ve 30. minutě sníží. Pouzar, Augusta a v 56. minutě i Marián Šťastný pak otočí na 4:2, ale Kanaďané v nevídaném závěru vyrovnají na 4:4! V prodloužení (72. minuta) si nebezpečný Darryl Sittler najíždí z levého křídla a naznačí střelu. Dzurilla jde do kolen a není schopen reagovat na vítěznou ránu.

Nový ještě jednou vzpomíná: "V závěru, když to bylo vyrovnané, jsem mohl dát gól také. Jel jsem sám na brankáře a myslel jsem, že mě nikdo nedojede. Trochu jsem zpomalil, protože jsem přemýšlel, kam to dám. Tohle zaváhání využil obránce. Dojel mě a bylo po šanci," lituje. 

"To, že to Kanada napínavý souboj otočila, ale není náhoda," říká Nový. Od roku 1976 se zámořská zarputilost vryla do paměti českých fanoušků. "I na posledním mistrovství světa v Praze prohrávali se Švédy ve finále 3:1 a pak dali čtyři branky v řadě a vyhráli. V těch hráčích je ohromná vůle po vítězství. Mají to v krvi."

Zápasy týmu ČSSR na Canada Cupu 1976

základní skupina
ČSSR- SSSR 5:3
ČSSR-Finsko 8:0
ČSSR-USA 4:4
ČSSR-Kanada 1:0
ČSSR-Švédsko 1:2

finále

ČSSR-Kanada 0:6, 4:5pp

Sestava ČSSR na Canada Cupu 1976:

brankáři: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla 
obránci - Oldřich Machač, František Pospíšil, Jiří Bubla, Milan Kajkl, Milan Chalupa, Miroslav Dvořák, František Kaberle, Vladimír Šándrik
útočníci: Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Šťastný, Bohuslav Ebermann, Ivan Hlinka, Jiří Holík, František Černík, Milan Nový, Josef Augusta, Peter Šťastný, Marián Šťastný, Jaroslav Pouzar, Karel Holý, Pavel Richter
trenéři: Karel Gut, Ján Starší

Slovenský útočník Peter šťastný bojuje o puk s kanadským obráncem Bobby Orrem ve finále turnaje. Domácí v něm dvakrát zvítězili a získali první Kanadský pohár, účinkování národního týmu v roce 1976 však patří mezi velké úspěchy československého hokeje.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze