„V Carolině jsem dostal možnost zase hrát to, na co jsem zvyklý. Takže jsem byl určitě šťastný,“ usmívá se Vašíček, který přesto nevylučuje, že v létě co by volný hráč opět Hurricanes opustí. „Zatím tomu nechávám volný průběh a pak uvidím.“
Loni jste s Carolinou vyhráli Stanley Cup, letos nepostoupili ani do play-off. Takže hodnocení této sezony bude asi diametrálně odlišné.
Samozřejmě, loni to byl vlastně úplný vrchol. A tím, že jsme hráli tak strašně dlouho, nám letos na konci už trošku chyběly síly. Nemyslím si ale, že by to byl úplný propadák. Hráli jsme to, co jsme mohli. Jen se potvrdilo, co je dlouho známé. Že je liga strašně vyrovnaná a může kdykoliv vyhrát kdokoliv.
Pro vás začal nový ročník hodně neobvykle. V létě jste totiž poprvé během své zámořské kariéry opustil kádr Caroliny. Jak jste výměnu do Nashvillu vnímal?
Bral jsem to tak, jak to je. Výměny k hokeji patří a zejména v NHL se hodně praktikují. Nějak jsem si z toho nedělal hlavu, těšil jsem se do nového klubu a na nová poznání.
V celku Predators jste se setkal hned s trojicí českých hráčů a kolegů z reprezentace, brankářem Tomášem Vokounem, obráncem Markem Židlickým a útočníkem Martinem Eratem. Byla to výhoda?
Určitě. Jen mně trošku mrzelo, že jsem odcházel od Feryho (František Kaberle - pozn. red.). Protože jsme se během angažmá v Carolině spřátelili, a je to dobrý kamarád. Ale na druhou stranu jsem v Nashvillu poznal kluky víc z toho klubového času. Měl jsem veliké štěstí, protože to jsou dobří kluci. Po téhle stránce jsem byl hrozně spokojen.
Josef VašíčekNarozen: 12. září 1980, Havlíčkův Brod |
Během sezony má člověk více času poznat spoluhráče i mimo led, že?
Samozřejmě, trávili jsme společně hodně času. Někdy se oni stavovali k nám, jindy jsme je přijeli navštívit my. A i na cestách jsme prožili spoustu srandy. Jak říkám, byl jsem spokojen. Jsou to opravdu fajn kluci.
Vám navíc dobře vyšla i předsezonní příprava. V pěti přípravných zápasech jste nasbíral pět kanadských bodů. V tu chvíli to asi vypadalo slibně?
Vypadalo. Já jsem se na novou sezonu strašně těšil, protože příprava byla velice kvalitní, a já se cítil fakt dobře.
Jenže o to větší asi potom přišlo na startu nové sezony zklamání...
Samozřejmě. Hráč musí dostat podporu, aby mohl hrát. Když se člověk na led dostane minimálně, hrozí, že z toho bude zranění nebo jiné komplikace. Já jsem vlastně od začátku hrál něco úplně jiného, než v kempu. A bylo to vidět. Chodil jsem na led studenej. Z toho vyplynulo to mé zranění (přitahovače kyčle - pozn. red.) a potom i to, že jsme si dál s trenérem nerozuměli.
Nashville byl jednu dobu nejúspěšnějším týmem soutěže, vy jste ale nadále příliš prostoru nedostával. Na tu dobu asi nevzpomínáte v nejlepším?
Já to spíš beru jako každou jinou zkušenost. Zkouším si z toho vzít to pozitivní. A dál hrát to, co umím a na co jsem zvyklý. I když je to občas dost složité.
Dá se srovnat hokejová atmosféra v Nashvillu s tou, kterou jste zažil v Carolině?
Nevím, to je těžké. Když jsem odešel z Caroliny, opouštěl jsem vlastně to nejlepší. Vyhráli jsme pohár a tomu se jen tak něco nevyrovná. V Nashvillu jsem navíc byl jen na začátku sezony, to je úplně o něčem jiném.
Proč?
V té době se kluci v kabině teprve dávají dohromady a vlastně se tým připravuje na play-off. Protože všechno je právě o play-off a sezona se hodnotí až v něm. Takže bych to těžko srovnával. V Nashvillu jsem nezažil to, co s Carolinou, kdy jsme dvakrát prošli až do finále.
A jak hokej v Nashvillu vnímají diváci. Ti si zatím atraktivní boje ve vyřazovací části příliš neužili...
To je fakt. Když před rokem v Nashvillu hráli první kolo, bylo to snad poprvé, kdy byli play-off. Ale jinak se dá říct, že publikum je docela hlasité, navíc je tomu dobře přizpůsobená i hala. Ale opravdu, play-off a zejména finále v Carolině, bylo něco jiného. Něco podobného jsem ještě nezažil.
O to víc jste asi přivítal, že jste se po únorovém trejdu mohl k Hurricanes vrátit?
Samozřejmě. Navíc jsem v Carolině dostal možnost zase hrát to, na co jsem zvyklý. Takže jsem byl určitě šťastný. A to, že jsem se hokejově cítil lépe, snad bylo vidět i na mých výsledcích.
Carolina ale nebyla jediným týmem, který o vás při odchodu z Nashvillu stál. Spekulovalo se i o výměně k Rangers. Co jste na to říkal?
Nic, já na spekulace nejsem. Spekulace jsou spekulace, ale rozhodující je výsledek. A ten určil to, že jsem šel do Caroliny. Víc neřeším.
Jenže ani se zbytkem sezony asi zcela spokojen být nemůžete. Vždyť Hurricanes jako obhájci Stanley Cupu chyběli v play-off. Čím si to kromě únavy vysvětlujete?
Na konci sezony jsme neměli to štěstíčko, které nám pomohlo loni. Ze situací, ve kterých bychom před rokem dali gól, jsme letos dali tyčku a podobně. Asi jsme prostě měli více smůly.
Jak se s předčasným koncem sezony vyrovnávali vaši fanoušci?
Byli skvělí, vzali to velice dobře. V posledním zápase, kdy jsme proti Floridě prohrávali 0:2 a 1:4, a přesto jsme ještě v prodloužení dokázali vyhrát, to bylo hodně hlasité. Ten konec, kdy jsme odjížděli z ledu, byl velice hezký.
Vy jste si nevydařenou sezonu mohl prodloužit o mistrovství světa. Jenže jste se raději rozhodl šetřit v minulé sezoně zraněné koleno. Jak těžké tohle rozhodnutí bylo?
Hodně, opravdu mě to mrzelo. Jenže já jsem měl v tom koleni problémy snad se vším, co tam můžete najít. Měl jsem přetrhané vazy, křížové i postranní, navíc i špatnou chrupavku. Dlouho mi trvalo, než jsem se po operaci dal dohromady. Loni v play-off jsem všechny zápasy, do kterých jsem nastoupil, odehrál navíc. Prostě jsem chtěl hrát a dělal jsem pro to vše, co šlo. Hrál jsem dřív, než jsem měl.
Jak vaši omluvenku přijal reprezentační trenér Hadamczik?
Naštěstí dobře. Já jsem s ním mluvil a vysvětlil jsem mu svou situaci. A on mi sám řekl, že jsem typ, který kdyby mohl, tak by jel. Byl jsem strašně rád, že to pochopil a takhle vzal. Bylo mi to líto, ale hrálo by se mi jen těžko.
S nejrůznějšími zraněními jste si v poslední době vytrpěl dost. Jak se cítíte dnes?
Musím to zaklepat, skvěle. Začal jsem s Brodem trénovat, běhat i jezdit na kole. A noha je v pohodě, nezlobí. Takže jsem spokojen.
Co v nejbližší době kromě suché přípravy plánujete?
Nic. Já jsem všechno obětoval tomu, abych mohl trénovat a dělat to, co potřebuji. Loni, protože jsme hráli tak dlouho, jsem ji nestačil pořádně dodělat. Letos se to snažím dohnat a už se těším na novou sezonu.
Tušíte už, zda nový ročník opět zahájíte v kádru Hurricanes?
Nevím, končí mi smlouva a od 1. července budu volný hráč.
To znamená, že budete moci podepsat smlouvu s jakýmkoliv týmem. Přijde tak váš další přestup?
Ta možnost tu bude. Ale zatím to nechávám na svém agentovi. Já se teď soustředím jen na své trénování a počkám, až zavolá.
