Tak například jeden ze čtenářů si vůbec nebral servítky a do Čechmánka se pořádně opřel:
| Odpovědi Romana Čechmánka najdete ZDE |
"Za brankáře vás věru považovat nemohu, ale jako bitkaře bych se rád zeptal, jaký způsob boje byste zvolil proti Zdenovi Chárovi? Volný styl, řeckořímský, box nebo judo? Doufám, že k této pranici v sobotu dojde. A abych nezapomněl, děkuju za rychlý úprk z Karlových Varů. Pěkný den!!
Jednička v brance národního týmu, která je známá svým temperamentem, však zůstala klidná. Navíc zvolila vtipnou repliku.
"Vidím, že jste velmi přátelsky naladěn, tak vás ve vaší euforii nechám dál," opáčil a nechal za svá slova přidat smajlík.
Byly to však jediné nevlídné věty, které si musel přečíst. V drtivé většině zbylých dotazů se dočkal už jen uznání a pochval. I vzhledem k tomu, že se na mistrovství světa probojoval v šestatřiceti letech.
"Když jsem loni odcházel z Varů, něco takového mě vůbec nenapadlo. Při angažmá v Německu jsem dostal zase chuť do hokeje," vykládal. A vzápětí neopomněl dodat: "To, že jsem na šampionátu, je způsobené tím, že někteří gólmani nechtěli jet."
"A že jsem starý? Mladí na to holt nestačí," usmál se Čechmánek.
"Před několika lety jsem říkal, že by měla přijít nová generace, ale jak se ukazuje, je za námi velká mezera. Mě samotného to mrzí a doufám, že si tohle přečtou kluci, co mají ambice chytat za nároďák," dodal gólman, jenž před duelem s Německem zašel za koučem Hadamczikem, aby nechal chytat Marka Pince.
"Před mistrovstvím jsme totiž měli dohodu, že ve všech zápasech nenastoupím. Jenže trenér mi řekl, že chytat budu já."
Zkušený brankář se nevyhnul ani řadě dotazů, které se týkaly šokující porážky s Německem. On z ní podle názoru fanoušků vyšel jako jediný, jenž neselhal.
"Byl to šok pro celý tým, nejenom pro mě. To, jak jsme k zápasu přistoupili, nebylo dobré. Věřím ale, že se něco takového už nebude opakovat," pravil. "Po utkání jsme si museli sednout a vyříkat si, jak se má hrát za národní tým," dodal.
Ke konci rozhovoru do místnosti přišel manažer Zbyněk Kusý a zajímalo ho, jak dlouho ještě bude trvat.
Na řadu tedy přišlo několik posledních otázek, které si Čechmánek vybíral sám. A když viděl, že v jedné figuruje Tomáš Vokoun, vybral si ji. Pak se zvedl a odešel na oběd, protože snídani vynechal.
