Gól sice nedal, ale po vítězství 5:1 nad Mladou Boleslaví v prvním zápase extraligového play-out měl zas konečně po dlouhé době ze hry dobrý pocit a také pozitivní náladu.
"V zápasech, v nichž o nic nejde, není problém nastoupit v útoku," usmíval se.
Bylo těžké se přeorientovat?
Ne. Vpředu sice nevím, kam mám jezdit, ale Veselka s Dlouhánem mi to vždycky řekli a dozadu to bylo v pohodě.
Daly se použít zkušenosti z přesilovek, chození před brankáře?
Něco málo možná. Řekli mi, ať stojím před bránou, že mi to nahrají, ať dám gól. Snad příště.
Jak přišel trenér zrovna na vás? Bavili jsme se a říkal, že je nás málo, kdo prý chce hrát vepředu. Mně to nevadí, tak se rozhodl pro mě.
Kdy jste hrál v útoku naposled?
Snad v žácích. Ale v zápasech, v nichž o nic nejde, se to dá. Ale víc se bruslí, musel bych si na to zvykat. Já jsem však hrál pravé křídlo, které může číhat na modré, to mi vyhovovalo.
Proč vás hrálo tak málo?
Hodně hráčů je zraněných. Snad jediný je nemocný.
To znamená, že jste základní část dohrávali se zraněními?
Je to tak, hodně kluků hrálo i pod injekcemi. Teď nemá cenu, aby si to zhoršovali, radši ať mají týden volno.
Jak se vůbec hrál zápas "o nic"?
Chtěli jsme vyhrát kvůli lidem a hlavně kvůli sobě. Abychom situaci trochu uklidnili, což se povedlo. Vyhráli jsme, výkon byl taky slušný.
Na střídačce bylo víc lidí. Dva fanoušci, jeden novinář. Vnímali jste je?
Byli s námi od rána, ale moc jsem to nevnímal. Měli jsme normální program a nemělo to na nás žádný vliv. Přišly necelé dvě tisícovky fanoušků.
Čekali jste víc, nebo méně?
Já čekal, že jich přijde ještě méně. Jsme rádi za ty, co přišli.
Přemýšlíte i tak, že počet fanoušků má vliv na vaše peněženky, když platíte polovinu ceny vstupenky?
To ne. Platíme sice vstupenky, ale dali jsme pevně danou částku.
