Právě tady bydlí česká hokejová reprezentace během světového šampionátu. Odsud vyráží do bitvy.
Tým byl ještě v Praze, když se jeho vedení rozpakovalo, zda je už vybraný Kosmos tou nejlepší základnou. Právě pro jeho monstróznost, přílišnou okázalost, neosobnost. „Když jste v hotelové hale, připadáte si jako na nádraží,“ žehral kouč Alois Hadamczik.
Ke změně však nakonec nedošlo. Češi tak našli svůj domov zde, ve 24. patře. Zezdola se to zdá jako bydlení na obláčku. Jenže hráči od hřmotného ruchu hlavní ulice tak úplně odříznuti nejsou.
Šetřící Rusové chtěli, aby se hráči dělili o minerálky „Když otevřete okno, hluk je slyšet,“ potvrzuje obránce Rostislav Klesla. „Ale já si pustím do ucha rádio a usnu hned.“
České stesky se tak omezují spíš na drobnosti. Ta první: hodně měkké a krátké postele. „Nejsou nejlepší. Jsme tu ovšem jen dva týdny. Přes to se přeneseme,“ tvrdí útočník Petr Čajánek.
Druhá: jistá svérázná ruská finta. Pořadatelé nutili české hráče, aby se spolu dělili o minerálky. Chtěli tímhle hodně nezvyklým krokem ušetřit. Jenže české vedení na kuriózní požadavek nepřistoupilo.
Ani tohle však nebyla žádná velká roztržka. Češi se dušují, že si v nevyzpytatelné Moskvě zatím nemají na co stěžovat. Tím spíš, když se zatím daří vzdorovat i dalšímu ruskému strašáku: šílené dopravě.
Daří? V rámci možností. Z hotelu Kosmos je to na stadion v Mytišči kolem 40 kilometrů. Od Moskvy se ve čtyřech pruzích vlečou hrozivé kolony aut, řidiči nasupeně počítají každý metr. Za nimi se najednou objeví houkající policejní vůz a troubící autobus. Pozor, Češi jedou!
Ve všeobecném chaosu kupodivu zavládá řád: auta českému týmu uhýbají. Tu ochotněji, tu méně. Autobus se procpává vpřed kouskem uvolněné silnice.
A pak se dočká zvláštního výjevu: dva Rusové s bláznivou umanutostí postávají uprostřed provozu, když tu si všimnou předního skla s cedulkou „Czech team“. Jako by zapomněli na všechen zmatek kolem. Smějí se. A mávají: „Hodně štěstí!“
