V poměru množství hal k počtu obyvatel jsou před Českou republikou pouze Kanada, Švédsko a Finsko.
Kolaps, který mnozí zimním stadionům po roce 1989 předpovídali, nenastal. Naopak v poslední době zastřešených ledových ploch stále přibývá, a to především díky podpoře měst.
Zlom nastal přibližně před pěti lety. "Po revoluci všichni brečeli, že se budou muset stadiony zavírat. Pak se pět let nic nedělo, ale teď už se staví nové haly a hlavně se zastřešují doposud otevřené stadiony," řekl sekretář Sdružení zimních
stadionů Miloslav Cvetler.
Podle dostupných informací je v Česku 161 zimních stadionů, z nichž však dva (jeden v Brně a malá hala v Praze na Výstavišti) jsou dlouhodobě mimo provoz. Nezakrytých ledových ploch je z tohoto počtu jen třicet, zatímco ještě donedávna jich bylo šedesát. Zastřešování kluzišť dál pokračuje, přestože vyžaduje značné náklady. Střecha však přináší větší komfort a prodlužuje provozní dobu.
Hlavní zásluhu na lepšící se situaci mají městské a obecní úřady, které z velké části platí jejich výstavbu i rekonstrukci. "Tento trend je naprosto zřejmý. Města a jejich společnosti jsou v drtivé většině majiteli stadionů. Pokud se o haly v minulosti staraly samotné hokejové kluby, často to nedopadlo dobře," připomněl Cvetler.
Z extraligových klubů hrají ve vlastním jen Litvínov, Třinec, Zlín a Karlovy Vary, ostatní kluby mají stadiony v pronájmu.
Nejnovějším zimním stadionem v Česku se mohou pochlubit v Lanškrouně, kde byla 27. ledna otevřena hala Bóži Modrého. Město se na jejím vzniku podílelo 96 miliony korun, navíc ji bude ročně dotovat dalšími dvěma miliony. Jen o pár dní dřív přestřihli pásku v Ledči nad Sázavou, kde vyrostl stadion za 45 milionů za pouhých šest měsíců. Loni otevřeli halu v Moravských Budějovicích, na níž přispěl třiceti miliony stát.
V Plzni a ve Zlíně byly u extraligových stadionů otevřeny druhé ledové plochy, takže areálů minimálně s dvěma kluzišti je už dvanáct.
Vedle měst a klubů se o zlepšování podmínek pro hokej, krasobruslení či bruslení pro veřejnost ojediněle starají i soukromé subjekty. Vzorovým zástupcem této malé skupiny je společnost Ice Czech Letňany Františka a Vojtěcha Kučerů. Ta na
severním okraji Prahy vybudovala areál s dvěma ledovými plochami, fitness centrem, restaurací a prodejnou sportovních potřeb.
Bývalý reprezentační obránce, který má ve své sbírce i zlatou olympijskou medaili i dvě prvenství z mistrovství světa, odstartoval svůj projekt v roce 2001. "V Praze je pouze sedm hokejových hal, které nestačí pokrýt současnou poptávku
veřejnosti," vysvětlil František Kučera důvody své aktivity.
Navíc starší haly nejsou zrovna v nejlepším stavu. "My se snažíme, aby zařízení bylo stále jako nové. Při množství lidí, kteří se zde střídají, to ale není nic jednoduchého," řekl Kučera. Areál funguje čtvrtou sezonu a ještě šest let bude trvat, než se vrátí náklady na jeho výstavbu. Ztrátový podnik to ale rozhodně není.
"Uvažujeme i o třetí ploše, která by se v hokejové sezoně zaplnila. Záleží ale hlavně na finančních možnostech," dodal Kučera.
Zlepšování hokejových hal a stadionů jde trochu nečekaně mimo Český svaz ledního hokeje. Ten sice posílá klubům dotace, ale ty mohou být využity i jinak. Český svaz tělovýchovy a sportu i ministerstvo školství však s hokejovým svazem konzultují projekty, na které přispívají.
"Když někdo žádá o podporu na výstavbu či úpravu stadionu, dostáváme projekt ke schválení. Máme ale pouze poradní hlas," řekl generální sekretář svazu Martin Urban.
Svaz podle jeho slov podporuje výstavbu arén i nepřímo. "Například v Liberci se momentálně staví nová hala a my se snažíme dávat tam akce," vysvětlil Urban. Na severu Čech by se měl konat světový šampionát dvacetiletých hráčů a pravděpodobně se zde uskuteční i turnaj série Euro Hockey Tour.
V Evropě mají nejvíc stadionů Finsko a Švédsko, obě skandinávské země mají více než dvě stě krytých stadionů. Ale i tak mohou jen závidět zámořským hokejovým velmocím.
Kanada i USA nahlásily IIHF po 2500 stadionech, ale je to jen odhad. "Ve
skutečnosti je tam ledových ploch mnohem víc. Bruslit se tam dá na každém rohu a ani oni sami nevědí, kolik stadionů mají. Zimáky často s několika plochami jsou tam i u řady středních škol," tvrdí čestný předseda IIHF Miloslav Šubrt.
Země s největším počtem krytých zimních stadionů:
Kanada a USA (odhad 2500), Švédsko 298, Finsko 222, Německo 153, Francie 150, Rusko 142, Česko 131, Japonsko 103, Švýcarsko 90, Itálie 55, Británie 50, Slovensko 42.
