„Dotahovat zápas z 0:2 je hrozně těžké. I když jsme příležitosti na vyrovnání měli, kopírovalo to celou sezonu, kdy hrajeme na málo gólů. Bez větší produktivity můžeme těžko pomýšlet na lepší výsledek,“ zhodnotil Antonín Stavjaňa nejen poslední domácí duel sezony proti Pardubicím, ale vlastně tak i trochu celou sezonu.
Baráž jste měli rozehranou dobře, přesto jste nepostoupili.
Je to velké zklamání, to se přiznám. Baráž byla rozehraná dobře. My jsme odehráli hlavně s Karlovými Vary a Pardubicemi velice solidní zápasy. Ale situace jsme nevyužili a jak se říká, tak zloděj vždycky umí využít situaci. Byli jsme blízko, vždyť se to zlomilo až v jedenáctém utkání. Nicméně, pokud bychom byli v ofenzivě lépe vyskládaní, tak by psychika v týmu byla na lepší úrovni a my jsme mohli pomýšlet dál.
Vráblík: Tři pokusy měly stejný výsledekUž třikrát mluvili o extralize. Ani jednou se to ale nepovedlo. Před dvěma lety skončili v baráži. Loni se zasekli v semifinále play-off první ligy a letos znovu nestačili na své konkurenty v prolínací soutěži. „Společné mají tyhle naše pokusy jen jedno. A to je výsledek. Nepovedlo se to,“ říká obránce budějovického Motoru Roman Vráblík. Právě vytáhlý bek je v klubu od jeho začátku v první lize. V současném kádru nejdéle ze všech. Zažil neúspěšnou první sezonu, kdy zachraňoval Motor v první lize. A pak i ty další. „Dá se říct, že účast v baráži v našem druhém roce ani nebyl cíl a vstupovali jsme tam s tím, že se může stát cokoliv,“ vzpomíná. Klubové vedení skutečně nevyhlásilo tenhle cíl hned na začátku sezony. Chtělo hrát nahoře, ale v závěru pak generální manažer klubu Stanislav Bednařík přece jen extraligu zmínil. Do baráže se Motor dostal přes čtvrtfinále s Benátkami nad Jizerou a v semifinále porazil Třebíč. Jihočechy tenkrát táhla dvojice Tomáš Nouza a Josef Straka. „Byli to jednoznační tahouni týmu. Udělali v sezoně snad 200 bodů. Hráli všechno. Týmy pak už bránily hlavně je. Tam se ani nelze divit, že jim pak došlo,“ připomíná Vráblík na fakt, že Nouza se Strakou byli jednoznačnými lídry, ale v závěru sezony už se střelecky i herně trápili. Jihočeši tehdy v baráži narazili na Chomutov, Olomouc a Slavii. Jako totální outsider uhráli jen devět bodů a v polovině baráže už byl mladý kádr smířený s tím, že o soutěž výš se nepodívá. „Tenhle rok jsme měli jasný cíl postoupit. Všechno bylo směrované na baráž. I proto byla takhle vyrovnaná,“ dodává Vráblík. „Letos už všechno nestálo pouze na jedné lajně. Přišla spousta kvalitních hráčů, ale nestačilo to,“ krčí rameny. V minulém roce proti Slavii padla vina za semifinálové vyřazení na nemoci a zranění, které zkosily tým. I letos by se na to Jihočeši mohli vymluvit. Vždyť pro rozhodující část sezony neměl kouč Stavjaňa k dispozici prakticky celou jednu důležitou lajnu Květoň - Nouza - Walker. „Holt jsme se s tím měli vyrovnat a to se nám nepovedlo,“ dodává Vráblík. Jihočeši tentokrát hráli o postup podstatně déle. A ačkoliv okolnosti byly jiné, výsledek je, jak už zmínil Vráblík, stejný. Třináct získaných bodů a poslední místo v baráži. |
Co chybělo tomu, abyste mohli v pátek pomýšlet na tak důležité body, které vás ještě mohly udržet ve hře?
Po gólu Vlčka jsme se sice hodně zvedli, dokonce Nouza mohl srovnat. Ale do té doby hráči řešili situace trochu chaoticky, protože prohrávali 0:2. Jindy by podobné věci zvládli úplně jinak.
Čekal jste od týmu větší nasazení, zvláště když to byl tak důležitý zápas?
Prvních dvacet minut bylo opravdu špatných. Pak už hráči na ledě odevzdali to, na co mají. Bohužel je k tomu potřeba připočíst nějaké umění navíc, bojovnější srdce a hlavně je v takových zápasech hrozně důležité umět zahrát klíčové situace s chladnou hlavou.
Pardubice byly lepší, čím to hlavně bylo?
Byly daleko lepší. Když jsem viděl statistiky střel, tak to bylo dva na sedm. Což mluví jasně za vše. Daleko lépe bruslily, my si neuměli vytvořit tlak.
Vnímal jste na lavičce, že v pátek se hrál pro Motor zápas roku?
Výhra nás mohla ještě udržet ve hře. Ale zápas roku byl i ten s Jihlavou a takto, když půjdeme dál zpátky, by se dalo říci, že každý zápas, co jsme prohráli, byl tím klíčovým.
Proč se baráž a tím pádem i předsezonní cíl nepovedl? Můžeme zmínit například málo gólů.
Nerad bych to nějak komplexněji hodnotil, protože člověk je pořád v emocích. Dejte mi odstup a pak si popovídáme. Pokud se ptáte na nízkou produktivitu, tak ta nás trápila celou sezonu a byla to jedna z věcí, kvůli které ty výsledky nebyly výraznější. To je pravda.
Nemrzí vás, že jste nedokázali ani jednou porazit Jihlavu? Byl to také určující faktor baráže?
Nás hlavně potrápily zápasy doma. Nejen s Jihlavou. Kdybychom tady udělali více bodů, tak se dneska na baráž díváme jinak. To bylo určující.
Svazovalo hráče paradoxně výborné divácké prostředí v Budvar aréně?
Tak bych to asi nepověděl, i když hráči vnímají nějakou míru zodpovědnosti. Vždycky, když jsme dali gól, tak bylo vidět, jak hrajeme lehčeji, lépe se nám bruslí a náš projev byl úplně jiný. Ale gólů bylo málo.
Před baráží jste mluvili o domácím stadionu jako o vaší výhodě. Ale nakonec to tak nebylo.
Vždycky jsme dokázali vytvořit na protihráče velký tlak, ale možná nám tam chyběla opravdu větší hokejovost. Aby to vyústilo v takové skóre, které by mužstvo už přestalo svazovat a odehrálo by daleko čistější výsledky. Venku jsme sehráli utkání s lepší defenzivou, ale doma je potřeba nejen tlačit, ale hlavně do brány něco taky dostat.
