Po olympiádě v Naganu, kdy panovala vítězná euforie, jste varoval, že český hokej nevydrží odchody čím dál mladších hokejistů. Měl jste obavy, jak to všechno skončí - ale skončilo to dalším titulem mistrů světa. Změnil jste tedy názor?
Ne, nezměnil. Český hokej bude mít problémy, a to si myslím pořád. Teď je ještě moc brzy, potíže se mohou projevit později.
Nezvyklá vás ani to, že v záloze jsou další talenti, například Štefan, podle mnohých nový Jágr?
Ano, Štefan je určitě velká naděje a je dobře, když si ho v zámoří takhle cení. Ale pro současnou reprezentaci to zatím tolkik neznamená.
Často mluvíte také o ekonomických potížích, neboť hokej je drahý sport. Myslíte, že se situace zhoršuje?
Stupňuje se tlak, hlavně na kluby. Sám to nejvíc cítím doma v Litvínově.
Už třetí rok za sebou odchází v létě mnoho reprezentantů do NHL. Tentokrát to ale bylo nejhorší, odešla snad polovina národního týmu. Koho budete nejvíc postrádat, čí odchod vás nejvíc mrzí?
Nechci nikoho vyčleňovat, dělám to nerad. Samozřejmě jsme ztratili dobré hráče, musíme se bez nich obejít. Hned na prvním turnaji ve Zlíně se stejně ukázalo, že máme dost mladých v záloze.
Můžete aspoň říct, na jakém místě v týmu se odchody nejvíc podepsaly?
Zejména v obraně jsem měl obavy, jak to mladíci zvládnou.
Při všech těch ztrátách se objevil nový fenomén, který by naopak mohl pomoci - hráči z NHL bez smlouvy, kteří začínají sezonu doma. Myslíte, že jejich účast je pro národní tým přínosem, i když třeba za měsíc odejdou?
Pokud mají zájem, jako třeba Robert Reichel a je naděje, že aspoň něco odehrají, tak to má cenu, protože aspoň poznají mužstvo a mužstvo pozná je. Na mistrovství světa přece také přijedou hráči, kteří tady celou sezonu nejsou.
Dá se za této situace vůbec mluvit o tom, že budujete mužstvo na příští sezonu?
Já to slovo nemám rád, mužstvo se budovalo kdysi, když se vědělo, že hráči odejdou do ciziny, až jim bude jedenatřicet. Teď se stává, že někoho zabudujete, jenže on o to dřív odejde pryč.
Roman Hamrlík prohlásil, že mistrovství světa ho moc nezajímá, že vždycky se upínal jenom k NHL. Odsuzujete tento názor?
Ne, proč? Je to jeho věc. Je to názor hráče, který odehrál nějaké sezony v NHL a má tam nějaké cíle. Ale pro hráče v Evropě je hlavním vrcholem mistrovství světa.
A jaké máte vy cíle? Pořád byste to rád jednou v NHL zkusil jako trenér? Nebo jste po neúspěšném vyjednávání na soutěž zanevřel?
Já nejsem člověk, který by se hned naštval. Stejně jako se nemůžu naštvat na hráče, kterému se nechce na mistrovství světa.
Zůstalo vám tedy přání jednou trénovat v NHL?
O tom teď nepřemýšlím. Momentálně zůstává hlavním cílem reprezentace a mistrovství světa. Tentokrát bude šampionát složitější, ale o to zajímavější.
Jak to myslíte?
Protože se hraje v Rusku. Tak snad mezi hráči zůstane zájem o národní tým, i když budou muset tam.
Před posledním šampionátem jste napůl v legraci říkal, že si do Norska jedete pro zlato - a vyšlo to. Takže co řeknete teď, před Ruskem?
Radši nic. Uvidíme, jestli v té době ještě budeme u mužstva.
