Nabídky od českých klubů víceméně ignoroval, protože jeho dobrodružná povaha touží neustále poznávat nová a nová prostředí...
I proto odjel hokejový obránce Marek Chvátal do Moskvy, kde aktuálně nastupuje za Křídla Sovětů, klub působící ve vyšší ruské soutěži. A úvodní přípravné duely naznačily, že na něj trenér hodlá v sezoně hodně sázet.
"V prvních třech zápasech jsem měl dva góly a jednu asistenci a v dalších dvou pět plusových bodů. Takže osobně jsem zatím se svým výkonem spokojený. Hlavně aby mi to vydrželo," přeje si šestadvacetiletý rodák z Jihlavy.
Důležitější ovšem bude spokojenost trenéra Kirdašova. Jak se zatím k vašim výkonům staví on?
Vypadal spokojeně. Což je vidět především na tom, kolik času mi dává na ledě. Jinak ale tenhle trenér pochvaly zrovna moc nerozdává (hořce se usmívá).
O ruských koučích se říká, že jsou hodně přísní...
A on je toho jasným důkazem. Je velmi náročný, přísný a taky ve všem precizní a důsledný. Například příprava před zápasem trvá pětačtyřicet minut. A hned po zápase následují videa a rozbory.
Celou dobu se připravujete v Moskvě?
Kdepak. Hned po příletu mě odvezli na bázu (základny, kde se týmy intenzivně připravují – pozn. red.) do Dmitrova, což je zhruba 60 kilometrů od Moskvy, a tam jsme byli čtrnáct dnů. No, a na další dva týdny jsme pak jeli do Běloruska, odkud jsme se před pár dny vrátili zpátky do Dmitrova.
Vzhledem k tomu, co už bylo o trenérovi řečeno, jste se asi nenudili. Nebo se pletu?
No, to ani omylem. Pokud bych měl to, co si na nás připravil, shrnout do dvou slov, tak musím použít – neskutečný dril! Začínali jsme v 7 hodin ráno čtyřkilometrovým během na čas a končili večer po 21 hodině. Přičemž poslední tři hodiny jsme trávili na ledě a z toho hodinu a půl bruslili bez puku s 15 až 20 kilovými vestami na výstroji.
To zní spíš jako mučení než příprava hokejového týmu ...
Možná proto, že náš trenér razí heslo – tělo si zvykne na všechno (usmívá se). Trénuje se každý den včetně sobot a nedělí. Za tu dobu, co tady jsem, jsme měli jen dva dny volna.
Takže na nějaké poznávání Moskvy a okolí budete asi muset ještě chvilku zapomenout. Je to tak?
Přesně. Teď jsem rád, že se mám čas vůbec najíst a vyspat.
Přepadly vás už myšlenky, že byste to vzdal a vrátil se domů?
A ne jednou, mívám je každý den. Opravdu to tady není jednoduché. A teď nemyslím kvůli trénování, s tím jsem neměl nikdy problém, ale prostě kvůli všem těm věcem okolo. Tady je to vážně občas jen pro silné povahy. Životní úroveň není úplně růžová a některé věci prostě hůř fungují.
A pozitiva?
Rozhodně úroveň hokeje, ta je fakt hodně vysoko. Proto je mi taky líto to vzdát. Jak už jsem řekl, člověk tady bojuje každý den s něčím, ale hokej je opravdu super. A pokud bude všechno fungovat po téhle stránce a také po té finanční, tak se budu snažit vydržet! Věřím totiž, že mě tohle angažmá může posunout zase o kus dál.
Už jste podobné podmínky někdy v minulosti zažil?
Upřímně říkám, že nikdy! A to jsem toho myslím procestoval už dost. Pro mě je tohle hlavně po psychické, i když asi i po fyzické, stránce rozhodně nejtěžší hokejové období.
Pojďme se vrátit na úplný začátek. Jaké byly vaše první dojmy po příletu do nového působiště?
Vcelku pozitivní. I když...
Pokračujte...
Na letišti mě vyzvedl manažer týmu Tretjak, mimochodem velice příjemný chlapík, a odvezl mě do Dmitrova. Takže jsem měl hned možnost poznat, jak to chodí v ruské dopravě. A ta mě tedy určitě nepřesvědčila.
Vždyť jste jel jen nějakých šedesát kilometrů...
No jo, ale trvalo nám to tři hodiny, protože cesta je neustále zasekaná. Do toho kolem vás běhají v kolonách děcka a nabízejí vám třeba mobily. Měl jsem pocit, že tady snad neexistují vůbec žádná pravidla. Ze tříproudové silnice si klidně udělají pětiproudovou, předjíždějí se zleva, zprava, jezdí v odstavných pruzích a všichni přitom pořád troubí.
Bylo tohle třeba to, co vás nejvíc překvapilo?
Já jsem překvapený každý den z něčeho, kolikrát se fakt nestačím divit (směje se). Víte, někdy tady zrovna moc nefunguje to, na čem jste se dopředu dohodli. A i když jsem byl připravený na zdejší chudší životní styl, tak mě zaskočil stav nemocnic.
Vy jste navštívil nemocnici? Měl jste nějaké zdravotní problémy?
To ne, ale dva dny jsme absolvovali zdravotní vyšetření. Jedno v Dmitrově a druhé vMoskvě, ve speciálním zdravotním středisku pro sportovce. Prostě vám to řeknu takhle – doufám, že tahle zařízení v sezoně potřebovat nebudu nebo aspoň co nejméně.
Moskvě a okolí teď řádí požáry, dostali jste také po návratu ze soustředění v Bělorusku roušky?
Ty se nerozdávají, záleží na každém, jestli si je pořídí, nebo ne. Já si raději pořídil dvě. Jinak nálada je tady v souvislosti s tím pochmurná. Už jen ta vedra jsou dost nepříjemná. Všude se vznáší popel, prach a smog. Dost špatně se v tom dýchá.
A jak pracujete na svojí ruštině?
Na to zatím nebyl čas, pochytil jsem jen pár slovíček. Čekám až začne sezóna a trošku se zvolní tréninkový proces. Pak na tom musím začít pracovat, protože bez ruštiny se tady člověk nedomluví.
Co vás čeká teď v nejbližší době?
Pořád ještě náročný tréninkový dril a další přípravné zápasy.
Od 2. do 5. září bude příprava vrcholit Moskevským turnajem, kterého se účastní všechny místní týmy. Dokonce by ho měla vysílat televize. Postupně se utkáme s CSKA, Dynamem a Spartakem.
S jakými ambicemi vlastně budou Křídla Sovětů vstupovat do nadcházejícího ročníku?
Vzhledem k tomu, že příští sezonu chtějí hrát v KHL, tak cíle určitě nebudou nízké. Hlavně se tu snaží vybudovat silné jádro, které by bylo schopné KHL hrát. Jinak sezona startuje 12. září.
A co rodina? Jak často jste ve spojení vzhledem k nabitému programu?
Popravdě řečeno moc ne. Občas si zavoláme nebo napíšeme, ale času je opravdu málo.
Nicméně vaše internetové stránky marek-chvatal.wz.cz jsou poměrně slušně aktualizovány...
To ano, ale ne mojí zásluhou (usmívá se). Mám lidi, kteří se o ně velice dobře a pečlivě starají. Já maximálně předávám aktuální informace, zbytek je jejich práce. A ještě sem tam taky odpovídám na dotazy.
