„Naše souhra je zatím syrovější, musíme doladit pár maličkostí. Ale myslím, že nám to půjde,“ řekl Martin Ručinský po pondělním vítězství 4:3 nad silným Vancouverem, které zařídila právě Holíkova řada.
Ofenzivní mistr, mohutný pracant a šikovný bruslař. V té kombinaci se skrývá úžasný potenciál. Tohle trio může brzy prorazit mezi nejlepší formace v lize. „Ale musí spolu trénovat, hrát a mluvit,“ prohlásil Jaroslav Holík, bývalý reprezentant a kouč, sedící na tribuně Madison Square Garden.
Jágr je stále úžasný v zakončení, Holík patří mezi nejvšestrannější muže NHL, Ručinský stejně bleskově vyrazí do brejku, jako se vrátí na podporu defenzivy.
„S Bobbym se hraje dobře,“ pravil Jágr. „Nemusím se moc starat o obranu, on to vzadu umí. Těžko ho někdo přemůže u mantinelu. A Rúča? To je náš rychlík.“ „Lajna“ českých rodáků není v NHL běžnou záležitostí. Před třemi lety se v Rangers trvaleji drželi pospolu Dvořák, Nedvěd a Hlaváč.
Hodně krajanů se potkávalo v sestavě Pittsburghu. A nedávno se například v Carolině vedle sebe mihli Vrbata, Vašíček a Svoboda.
Holíkovo komando by ale nemuselo být jen dočasnou variantou. Jeho členové se navzájem bezvadně doplňují. A všichni tři mají v genech evropský cit pro kombinaci a schopnost improvizovat. „Bobby vybojuje puk a hned ho dá mně nebo Jardovi,“ popisuje Ručinský.
„Já za kluky můžu jezdit, na to jsem zvyklý. Bobby zaměstná beky před bránou a Jarda si tam může dělat ty svoje věci. Obejít dva tři hráče a střílet.“ Jak jsou různí v hokejových dovednostech, výrazně se liší i v civilu.
Holík se v zámoří oženil a přijal americké občanství. Jágr vydělává sedmkrát víc než Ručinský. Co se týče zálib, mohli by se všichni tři sejít snad jen na tenise. Přesto si i v soukromí rozumějí.
Zda přežije útok Jágr, Holík, Ručinský déle než pár týdnů, závisí zejména na vůli kouče Glena Sathera. A na výsledcích mužstva.
Jágr dobře ví: „Můžeme zůstat pohromadě, pokud budeme vyhrávat a dávat góly.“
