"V NHL by hrálo mnohem více černochů. Jsou výborně fyzicky disponovaní, hokej by jim šel. Jenže je pro ně příliš drahý, raději jdou házet na koš," říká hokejový útočník Jaromír Jágr.
Řada rodičů svým dětem rozmlouvá, zda nechtějí zvolit jiný sport. Hrát hokej nebo třeba basketbal, k němuž potřebujete jen tenisky, triko a míč, to jsou dva vzdálené světy.
Za hokejistu 2,5 milionu korun
Než hráč vyroste ze žáčka v dospělého hokejistu, klub do něj podle Kusého investuje 1,8 milionu korun. Na financování jeho výloh se klub podílí ze sedmdesáti procent.
Přičteme-li třicet procent, které hradí rodiče, dojdeme k částce přesahující dva a půl milionu! Kompletní zajištění hokejového růstu dítěte tedy vyjde na sumu, za niž se dá pořídit menší rodinný domek nebo dvě luxusní auta.
KOLIK CO STOJÍ Brusle: 5-10 tisíc (luxusní až za 20 tisíc) |
A vaše rodina se na tom, aby potomek mohl trénovat, měl na sobě předepsané vybavení a dostal se ke všem zápasům, musí podílet sedmi sty tisíci. Ročně to dělá nějakých šedesát tisíc...
A to pořád nemáte jistotu, že se vám peníze někdy vrátí. Miliony, jež se dají profesionální kariérou vydělat, získá jeden z mnoha. Samozřejmě, zdravý rozvoj dítěte a spousta zážitků, které mu hokej přinese, jsou neocenitelné položky.
"Na tom to celé stojí. Plánovat si, že do dítěte investuji tolik a tolik a ono mi pak vydělá desetinásobek, je hloupost," říká bývalý brankář Jaromír Šindel, který v současnosti trénuje juniory Kladna.
Na Západě platí jen rodiče u nás i klub
Co všechno se musí hokejistovi zaplatit? Brusle, chrániče, helma, dres, spousta triček, to je jen jedna část, i když je nejvíce na očích. Něco ale stojí také cesta k zápasům a tréninkům, pronájem ledu, trenér, rozhodčí...
"Na to většina lidí nepomyslí. A tyhle věci hradí klub," připomíná Kusý. "Dokud je dítě v přípravce, stačí mu, aby mělo oblečení, a jen trénuje. Ale od druhé třídy už je zařazeno v nějakém týmu, který hraje zápasy. Náklady v tu chvíli zase vyskočí."
Hokej, protože je nákladný, přichází o spoustu skvělých hráčů. VAmerice nebo západní Evropě je úbytek výraznější než v postkomunistických zemích.
Tam je zvykem, že se víc prohne klub. "Na Západě nedostane dítě vůbec nic," tvrdí Kusý. "A jestli to jednou bude u nás také tak? Možná za pár desítek let. Radši si to nepředstavuji."
Agent? Pomůže a "podojí"
Existují však cesty, jak zaplatit výchovu hráče, jehož rodina je chudá. Pokud se ukáže, že je mimořádně nadaný, klub do něj investuje víc než do ostatních.
"V tom je důležitá práce žákovských trenérů. Ti musí odhalit, z koho může vyrůst hvězda. Je to nevděčná role, nesmí vám utéct mezi prsty," popisuje Šindel.
"A v nějaké šesté třídě se kolem těch šikovných začnou motat agenti, kteří si takového kluka pojistí už v takto nízkém věku. Pak se o něj starají, ale jakmile vyroste, taky ho pořádně podojí," referuje Kusý. Talenty se dřív houfovaly ve střediscích mládeže.
Tam bydlely, jedly, trénovaly, chodily do školy. Tento systém mládeže se však v devadesátých letech zrušil, teď se znovu obnovuje. "Stát na to ale nepřispívá tolik jako dřív," podotkl Šindel. "Více zátěže padá na kluby, centrální plánování neexistuje," říká Kusý. "Ale náš systém, který máme v Pardubicích, je velmi podobný."
V Pardubicích postavili internát, v němž vyrůstá pětadvacet nadaných hráčů z okolí. "Platíme jim všechno, navíc od klubu dostanou až tři tisíce korun kapesného na měsíc," pochlubil se Kusý.
Za hráče almužna z NHL
Pro kluby je nepříjemné, když draze vychovaný hráč v osmnácti prchne do NHL. Ta sice posílá do Evropy takzvané "výchovné", které náklady pokryje, oddíl z něj však nemůže žít, jako je to obvyklé ve fotbale.
"NHL nám posílá od 120 do 150 tisíc dolarů za hráče. Víc než pět milionů korun prostě nedostaneme, ani kdybychom se postavili na hlavu," zlobí se Kusý. "To fotbalová Sparta prodá Rosického za půl miliardy a má na pár let vystaráno."