Bylo vyjednávání složité?
Neřekl bych. Montreal něco zkoušel, ale to je absolutně normální věc. Všechno se vyřešilo bez větších problémů a jsem za to rád.
Váš nový spoluhráč Roman Hamrlík si nemohl vynachválit, že bude hrát za Montreal. Taky klub a město tolik ctíte?
Určitě. Je parádní pocit hrát za Montreal, když vidíte, že na každý zápas přijde 22 tisíc lidí. Hokej tam doslova žerou. Ve městě se o něm všichni baví, na ulici mě každý pozná. Těžko můžu říct špatné slovo.
Opravdu byste nenašel žádný moment?
Snad jedině když se nedaří. Fanoušci jsou hodně nároční. Ale to je dané tím, jak hokej milují. Opravdu jsem strašně rád, že v Montrealu můžu hrát, a každým rokem si toho cením víc a víc.
Roman Hamrlík se připravuje na obrovský tlak. Jaké to tam pro hráče je?
Tlak je hlavně od novinářů. A ten je úplně šílený, to mi věřte. Hlavně na dobře placené hráče, od kterých se čeká, že mužstvo budou táhnout. Někdy jim ani není co závidět.
V Montrealu se čeká na úspěch od roku 1993, kdy klub naposledy vyhrál Stanley Cup. Jak to tam lidé snášejí?
Těžko můžu říct, odehrál jsem v týmu zatím jenom dvě sezony, takže nevidím tak daleko. Ale lidi jsou hladoví a na hokej chodí. Aréna je vyprodaná, ať se hraje dobře, nebo špatně. Tlak je, ale lidi na druhou stranu vědí, že se teď hledá optimální složení týmu, který by byl schopný v play-off něco předvést.
Hlavně, že nebudu sám
Tomáši, asi musíte být hodně rád, že přišel Roman Hamrlík, když vás opouští Radek Bonk, že?
Jsem rád, že budeme ve dvou, tak se to vždycky táhne líp. Škoda, že odchází Radek, za ty dva roky mi hodně pomohl. Spoustu věcí jsem se od něj naučil. A to nejenom na ledě, pomohl mi i mimo něj. Je smutné, že jde pryč, ale teď bude v týmu Roman a určitě bude co odkoukat i od něj. Myslím, že nám hodně pomůže.
Už jste se s Romanem stačili potkat?
Párkrát jsme si volali. Jsme domluvení, že se ještě před odletem do Kanady srazíme a pokecáme.
Jak moc se spolu znáte?
Osobně se neznáme vůbec. Ještě jsem Romana nikde nepotkal.
Nechci se jenom vézt s týmem
Cítíte, že vaše postavení v klubu sílí?
Určitě. Každým rokem mám víc minut na ledě. A když odešel Ribeiro do Dallasu, otevřel se prostor pro mě. Dostal jsem se do druhé lajny s Kovaljovem a Samsonovem, což pro mě bylo velké překvapení. Trošku jsem se s tím srovnával, byl to hodně veliký skok, hlavně co se týká psychiky. Nakonec to dopadlo dobře.
Už si víc dovolíte?
Chci mít zodpovědnost a ne se jenom vézt s týmem. Uvidím, kam se mnou počítají na novou sezonu, přišel Bryan Smolinski... Ale to je jedno, budu hrát cokoli. Jestli to bude bránění nejlepší lajny soupeře, nebo druhá lajna a přesilovky, tak to budu dělat.
A co si myslíte, že jste si vydobyl?
Opravdu nevím. Přišel Smolinski, což je centr, se kterým budou počítat do druhé lajny. Asi budu hrát ve třetí a občas se dostanu na přesilovku, dost času strávím na ledě při oslabení. Ale uvidíme, jak to bude vypadat v kempu.
Jak v klubu vnímají, že jste patřil mezi nejlepší české hráče na mistrovství světa?
Těžko říct. Asi to vědí, v Moskvě byl zástupce generálního manažera. Ale nemyslím si, že to bude mít vliv na mou pozici v týmu.
