Na noze ortéza, nově přes tvář juniorský košík, který chrání rozbitou pusu. V téhle "úpravě" naskočil do úterního semifinále s Olomoucí. I zmordovaný přispěl k výhře 4:2 jednou gólovou asistencí.
"Takhle to v play-off chodí, nedá se nic dělat," řekl Skořepa včera, den po zápase.
Bezprostředně po něm mu ještě moc mluvit nešlo. Ortézu na pochroumané koleno si nechal vyrobit na míru pro finiš sezony, aby oddálil operaci. "Mám to jako Sudová," přikývl už dříve, že je jako akrobatická lyžařka, která s ortézou letěla na olympiádu.
V semifinále přišly další trable. Už v pondělí schytal od olomouckého protihráče úder loktem do obličeje. "A ten zákrok ani nebyl potrestaný," stěžoval si trenér Radim Rulík.
"Už pak měl nepříjemný otok."
V úterý při rozbruslení dostal do stejného místa hokejkou. "Když už nějaké zranění máte, přitahuje to místo další a další rány," zná Skořepa ze zkušenosti. Parťáka, který mu nechtěně způsobil další krvavý šrám na puse, taktně nejmenoval.
Musel na šití. "Mám jeden steh přímo na horním rtu pod nosem." Jenže play-off má tak magickou moc, že nastoupil. "Všichni by s tím hráli," tvrdí další chomutovský útočník Milan Procházka. "Kluci naskakují i s horším zraněním, naražená pusa nic není. Je to od Zdeňka hrdinské, ale hokej se nehraje v rukavičkách. Jde se přes bolest."
Ale pro lepší pocit si Skořepa nasadil na helmu ochrannou mřížku. "Dlouho jsem s košíkem nahrál, musel jsem si zvyknout. Jeden dva zápasy se s tím odehrát dají. Uvidím, jak se to zlepší. Cítil jsem se bezpečněji."
Jeho tým vede 2:0 na zápasy. "Nebylo to doma snadné jako se Znojmem, u sebe bude Olomouc ještě nebezpečnější."
